Virtuální a bez lůžek. I taková může být psychiatrická nemocnice budoucnosti

Krize duševního zdraví se zhoršuje a stojí nás víc, než si myslíme. Duševní zdraví je téma, které si nemůžeme dovolit ignorovat, stává se zásadním problémem v Evropě a na celém světě. Přesto zůstává péče podfinancována a často izolována od zbytku zdravotního systému. Reálný pohled do problematiky přiblížil seminář Psychiatrická nemocnice budoucnosti, uspořádaný britskou ambasádou, kde zazněly zkušenosti nejen ze Spojeného království s tím, jak postupovat v reformě péče o duševní zdraví a v zavádění digitalizace a umělé inteligence do tohoto oboru.

Po pandemii covidu-19 dosahuje nárůst lidí trpících duševními poruchami během jediného roku 26–28 procent. S přibývajícím počtem pacientů je stále zřetelnější nedostatek zdrojů a s tím i potřeba pokračování reformy tohoto oboru. Ta kontinuálně probíhá i v zemích, jež jsou daleko před námi, a její nedílnou součástí je začleňování telemedicíny a umělé inteligence (AI), které mohou pomoci v řadě oblastí duševního zdraví i s nedostatkem zdrojů.

Po vzoru jiných zemí bychom se měli inspirovat, jak lépe poskytovat péči na více úrovních, ale také jinak přemýšlet o rolích. Zdaleka již neplatí, že vše dělá lékař a sestra zastává pomocné práce. Ty dnes na západě dělají nižší, méně placené role a registrovaná sestra má kompetence blížící se u nás roli lékaře v malé nemocnici. Stejné je to v psychiatrii, kde vznikají nové role, které lékařům uvolňují ruce. To souvisí i s dalším diskutovaným tématem, jímž je administrativní nálož na lékaře, kde také, jak ukazují zahraniční zkušenosti, může AI výrazně ulevit a pomoci.

Zrušení nemocnic není na pořadu dne

Jak bude vypadat další vývoj české psychiatrie? I v kontextu s vývojem ve vyspělých státech Evropy, které jsou v mnohaletém předstihu, je zřejmé, že jdeme správným směrem. „Spekulace o budoucím zrušení nemocnic se ukázaly být nepravdivé. Změnil se jejich rozsah, ale zdaleka se neruší. Vidíme to například ve Spojeném království, kde se na druhou stranu významně prohlubuje spolupráce mezi více stupni aktivní práce s klientem. V Česku zatím převažuje akutní systém a pak často nastupuje ambulantní péče s nízkou frekvencí. Mezi tím je obrovská propast,“ říká expert na digitální zdraví Matěj Adam, zaměřující se na zlepšování systémů zdravotní péče. Za určitě potřebný krok považuje zakládání center duševního zdraví (CDZ), započaté před zhruba deseti lety v rámci reformy české psychiatrické péče. Plánem bylo vybudovat 100 CDZ do roku 2030, zatím jich jsou tři desítky.

Jak vysvětluje, v telemedicíně jsou nyní používány dva zajímavé termíny – nemocnice bez lůžek a virtuální nemocnice. Virtuální nemocnice v reálu znamená vzdálené monitorování pacientů telemedicínou, které místo v nemocnici probíhá v domácím prostředí pomocí propojených přístrojů. Dnes je již tento přístup běžný u kardiologických a neurologických diagnóz nebo u CHOPN. Nemocnice bez lůžek pak kromě tohoto virtuálního přístupu navíc vychází z konceptu jednodenní péče. „Pacient leží doma. Je to pro něho lepší, bezpečnější a dříve se zotaví. A pro systém je to levnější. Ve vyspělých evropských zemích, jako je UK nebo severské státy, konkrétně Dánsko, kde za posledních 20 let zrušili polovinu nemocnic, se tyto přístupy již běžně používají, figuruje v nich slovo nemocnice, ale není to klasická koncepce nemocnice, jak ji známe z minula,“ dodává Matěj Adam.

Vícevrstevná a mezistupňová péče v Británii je inspirací

Příkladem pro nás může být mezistupňová vícevrstevná péče, která funguje ve Spojeném království a stále se vyvíjí. Vývoj péče o duševní zdraví tam za posledních deset let doznal významných změn. Kampaně na zvyšování povědomí veřejnosti a mediální pokrytí pomohly snížit stigma – o duševním zdraví se nyní otevřeněji diskutuje ve školách, na pracovištích a v komunitách. Na základě Dlouhodobého plánu NHS z roku 2019 došlo k rozšíření služeb v oblasti duševního zdraví, zejména pro děti a mládež, zvýšilo se financování duševního zdraví (i když ne vždy v souladu s poptávkou). Došlo ke značnému nárůstu digitálních nástrojů, např. online terapie, aplikace monitoringu duševního zdraví, a k rozšíření komunitních týmů a krizových služeb s cílem snížit závislost na lůžkové péči. Počet pracovníků v oblasti duševního zdraví vzrostl mezi lety 2016 a 2022 o 22 procent, zejména mezi terapeuty.

Příkladem pro Česko může být spolupráce mezi NHS a dalšími institucemi Integrovaného systému péče (ICS). Orgány NHS, místní úřady a organizace třetího sektoru koordinují péči o duševní zdraví napříč regiony a duševní zdraví je stále více začleněno do plánování ICS. Samozřejmostí je spolupráce místních úřadů a charitativních organizací, které společně řeší problémy, jako je krizová podpora, bydlení nebo léčba závislostí. Podporu duševního zdraví rozšířily také školy a univerzity.

Systémové výzvy a reformy pro rok 2025

Jak ale upozornila britská vedoucí výzkumná pracovnice Dr. Joanne M. Hackettová, obor se stále potýká s řadou výzev, které se příliš neliší od těch v Česku:

1. Přístup a čekací doby – mnoho pacientů stále čelí dlouhým čekacím lhůtám na dostupnost komunitní léčby. Obzvláště postiženy jsou děti a mladí lidé.
2. Nedostatečné financování a omezené zdroje – navzdory zvýšenému financování jsou služby i nadále pod tlakem kvůli rostoucí poptávce. Systém je lékaři v první linii popisován jako „na hranici svých možností nebo za ní“.
3. Nedostatek pracovní síly – přetrvávající potíže s náborem a udržením zaměstnanců, zejména psychiatrů a psychiatrických sester.
4. Infrastruktura a bezpečnostní problémy související se zastaralostí mnoha zařízení, což ovlivňuje bezpečnost a důstojnost pacientů.
5. Nerovnost v přístupu – lidé ve znevýhodněných oblastech, ženy a etnické menšiny často čelí větším překážkám v péči.

Ve svých plánech pro rok 2025 usiluje NHS o zkrácení dlouhých pobytů na akutních odděleních, zkrácení doby odezvy v krizové péči nebo rozšíření týmů podpory duševního zdraví ve školách. „Snahou je vyřešit posílení práv a autonomie pacientů, zlepšit přechod mezi lůžkovou a komunitní péčí. Mezery ve financování a nedostatek personálu však zůstávají překážkami bezproblémové integrace,“ uvedla dr. Hackettová.

Příkladem pro český systém by mohlo být zejména dobře fungující propojení akutní psychiatrické péče a komunitních služeb, s nímž mají v UK dlouholeté zkušenosti a stále se zlepšuje. „NHS England a NHS Confederation zahájily v květnu 2025 roční program zlepšování s cílem řešit propojení mezi pohotovostními odděleními a službami duševního zdraví. Celkem 12 trustů duševního zdraví a 18 míst akutní péče testují řešení v reálném čase za účelem zlepšení komunikace mezi týmy pohotovosti a duševního zdraví, předávání pacientů a sdíleného plánování a dokumentace péče,“ popsala probíhající projekt dr. Hackettová.

Digitální cesta pacienta systémem v Česku zatím chybí

Cesta pacienta v systému psychiatrické péče začíná v UK vzhledem k odlišně fungující primární péči vesměs u praktického lékaře nebo pohotovostní služby. Následují týmy pro řešení krizí a domácí léčbu nebo styčná psychiatrie na pohotovosti. Posouzení a diagnostiku provádějí odborníci na duševní zdraví, kterými jsou psychiatři, psychologové, sociální pracovníci a komunitní psychiatrické sestry. Léčba vede od komunitní péče, rozhovorové terapie až po farmakoterapii a podporu komunitních týmů pro duševní zdraví. V závažných případech nastupuje lůžková péče. V průběžném procesu zotavení pak mohou pacienti získat podporu prostřednictvím „škol“ pro zotavení, skupin vrstevnické podpory, podporovaného bydlení nebo služeb zaměstnanosti.

Jak odborníci upozorňují, v Česku zatím chybí propojení digitální cesty pacienta. „V okamžiku, kdy pečující řetězec zahrnuje víc institucí a poskytovatelů různě financovaných a různě vlastněných, čehož příkladem je Spojené království, a to vše je potřeba ohnout kolem pacienta, musí fungovat dokonalé automatické provázání informačních systémů. To už telefon, tužka a poštovní holub nezvládnou. Technických možností, jak to provést, je víc. Nezbytný je vznik informační a organizační výměnné platformy, která půjde s pacientem. Dnes jde péče za poskytovatelem, což v okamžiku, kdy je potřeba zapojovat další složky, nestačí,“ je přesvědčen Matěj Adam, podle něhož je potřeba jinak přemýšlet o tom, jak provázat průchod pacienta systémem, který musí být plynulý a digitálně podpořený. „Pro pacienta je to bezpečnější, levnější – klinicky i organizačně, např. již tím, že odpadne telefonování, které je ve zdravotnictví nejméně efektivním způsobem komunikace.“

Co znamenají digitální technologie pro rozvoj péče o duševní zdraví?

Digitální technologie a AI hrají v péči o duševní zdraví již nyní podstatnou roli a stávají se nástroji a příklady dobré praxe, jak digitalizovat cestu pacienta. Některé trusty pilotně zavádějí sdílené digitální dashboardy, které sledují stav pacientů napříč zařízeními. Mobilní aplikace se používají k podpoře komunikace mezi pacienty, pečovateli a lékaři.

8 principů digitálního duševního zdraví NHS England

1. Přístup založený na lidských právech – respektuje autonomii a důstojnost pacienta.
2. Souhlas a způsobilost – jasná a přístupná komunikace o používání dat a souhlasu.
3. Rovný přístup – inkluzivní a přístupný pro všechny demografické skupiny.
4. Koprodukce – pacienti a lékaři společně navrhují digitální řešení.
5. Terapeutické vylepšení – technologie by měla podporovat – nikoli nahrazovat – terapeutické vztahy.
6. Bezpečnostní plánování – podpora hodnocení rizik a krizového plánování.
7. Založené na důkazech – prokázaná klinická účinnost.
8. Zaměření na výsledek – sleduje a vyhodnocuje výsledky léčby pacientů digitálně.

Jak zdůraznil německý vědec dr. Stefan Lutzmayer, PhD, IQVIA Vídeň, po pandemii covidu-19 se široce rozšířily virtuální konzultace, které jsou nyní začleněny do běžné péče. Používají se pro terapeutická sezení, kontroly léků a následná opatření. Stále rozšířenější jsou i různé platformy krizové podpory - digitální nástroje pro třídění a služby chatbot, které jsou k dispozici 24/7, kdy pomáhají zvládat krizové situace. Některé trusty využívají třídění s využitím umělé inteligence k upřednostňování naléhavých případů.

Elektronické zdravotní záznamy (EHR) sdílené mezi ICS pro zajištění kontinuity mezi akutními a komunitními službami umožňují aktualizaci plánů péče, léků a posouzení rizik v reálném čase. Vzdálené monitorování a aplikace, jako je NHS Talking Therapies a SilverCloud, nabízejí KBT (kognitivně-behaviorální terapie) a sledování nálady. Nositelná zařízení a mobilní aplikace monitorují spánek, náladu a dodržování užívání léků.

Za klíčové faktory umožňující digitalizaci označili přítomní spolupráci na straně NHS, technologických vývojářů a pacientů, srozumitelnost, pokud jde o řízení, ochranu dat a klinickou odpovědnost. V neposlední řadě koordinaci mezi ICS a službami fyzického a duševního zdravotnictví.

„Digitální a farmaceutický pokrok mění paradigmata léčby. Digitální terapie – aplikace na předpis jsou klinicky validovány, stále častěji hrazeny zdravotními systémy a akceptovány pacienty. Některá antipsychotika 2. generace v oblasti schizofrenie a bipolární deprese (např. Caplyta) zlepšila profil nežádoucích účinků, psychedelika získávají na popularitě; očekává se, že Spravato (derivát ketaminu) dosáhne obrovského úspěchu. Pacienti se cítí stále pohodlněji při kladení otázek chatbotům týkajících se problémů souvisejících s duševním zdravím,“ popsal současnou situaci v psychiatrické péči dr. Lutzmayer.

Dobrá komunikace je cestou k úspěchu

Úspěšnost jakéhokoli systému je závislá na dobré komunikaci a koordinaci, jejíž nedílnou součástí se stávají různé IT systémy a dnes již i AI. K problémům, které se i v UK snaží řešit, patří:

Fragmentované systémy – různé IT systémy napříč trusty a službami brání sdílení informací v reálném čase. Nedostatek interoperability znamená, že lékaři se stále ještě často musejí spoléhat na telefonáty nebo faxy pro urgentní aktualizace.

Personální a školicí mezery – komunitní týmy často nemají kapacitu pro rychlé následné kroky po propuštění, personál v akutní péči není vždy plně proškolen v krizovém řízení duševního zdraví, což vede ke zpožděním nebo nevhodným doporučením.

Kulturní a organizační síla – akutní péče a péče o duševní zdraví často fungují pod různým vedením a prioritami. To může vést k nesouladným cílům, zejména pokud jde o načasování propuštění a toleranci rizika.

Posun v péči o duševní zdraví představují v UK i dokumenty předem definované volby (ACD) zavedené v rámci zákona o duševním zdraví z roku 2025, které umožňují pacientům předem vyjádřit preference léčby, čímž zlepšují kontinuitu a respektují autonomii klienta. Integrované systémy péče mají za úkol sladit služby duševního a fyzického zdraví. V některých regionech pilotně zavedli koordinátory sdílené péče, kteří propojují nemocniční a komunitní týmy.

Německo v digitálních terapiích vede

„Spolu s tím, jak dozrávají regulační rámce, dostává se duševní zdraví do čela digitálního terapeutického posunu. Psychiatrie je průkopníkem – celých 40 procent digitálních terapií se totiž zaměřuje právě na oblast duševního zdraví,“ říká dr. Lutzmayer.

Jak dodává, německý model DiGA udává tempo s centralizovanou, předepisovanou a plně hrazenou cestou digitálních terapií (DTx), která poskytuje pacientům rychlejší a spravedlivější přístup k digitální péči. „Nejnovější data ukazují, že DiGA v Německu používají v 63 procentech ženy a průměrný věk uživatelů je 45 let. Silně je přijímána i lidmi ve věku 50+.“

Aplikace pro duševní zdraví a nositelná elektronika vedle toho, že monitorují náladu, spánek, aktivitu a vzorce chování, zjišťují také včasné varovné signály úzkosti, deprese nebo stresu. Chatbot je v systému sebepéče využíván pro třídění symptomů, strukturované dotazníky pro posouzení symptomů a vedení péče. V rámci diagnostiky jsou využívány diagnostické pomůcky s využitím umělé inteligence, např. aplikace analyzující text a hlas, nebo pasivní data na podporu hodnocení.

„Aplikace DTx a KBT mohou být lékařem předepsané nebo samořízené intervence, které poskytují strukturovanou KBT pro stavy jako deprese, úzkost nebo PTSD. Stále častěji se používají i kombinované programy digitální péče zahrnující asynchronní terapeutické moduly, koučink nebo psychoedukaci s dohledem lékaře,“ uvedl dr. Lutzmayer.

V klinických studiích mohou tyto moderní technologie sledovat symptomy, nežádoucí účinky a shromažďovat data o duševním zdraví z reálného světa. Monitorovací platformy řízené umělou inteligencí detekují vysoce rizikové vzorce a informují pečovatelské týmy o potřebě včasného zásahu.

Bez multidisciplinarity se neobejde ani psychiatrie

Silnou stránkou britského přístupu je systémový důraz na multidisciplinární péči zaměřenou na člověka – uznání jednotlivce i přes diagnózu. Systémové cíle zavádění moderních technologií se zaměřují na zlepšení klinických výsledků, vyšší zapojení spotřebitelů, rozšíření přístupu pacientů a lékařů, snížení nákladů, zvýšení efektivity a samozřejmě zlepšení koordinace péče.

Podle Ibada Khatiba, viceprezidenta pro strategii a transformaci Vera Health UK, digitální skok otevírá budoucnost připraveného zdravotního systému v mnoha směrech:

• pacienti získají bezpečnější péči, nástroje pro samoobsluhu a domácí podporu,
• lékaři se mohou více soustředit na lidi, ne na papírování,
• plátci odemykají informace na úrovni populace a kontrolu nákladů,
• celý ekosystém – od lékáren až po dodavatele zdravotnických prostředků – se stává chytřejším a efektivnějším.

„Tohle není dokonalé a cesta Spojeného království se stále vyvíjí, zatímco ostatní začínají – ale ukazuje to, že smysluplná digitalizace není jen o zavádění technologií. Jde o sladění strategie, struktury, lidí a platforem – ponaučení, které doufám, že nabídne něco užitečného i pro český reformní program,“ uvedl Ibad Khatib.