Vlhké hojení ran: Efektivní cesta k rychlejšímu uzdravení

Ukázky z praxe a tipy, jak na správnou preskripci vlhkého hojení ran

Ve dnech 12.–15. listopadu hostilo Kongresové centrum Zlín XLIV. výroční konferenci SVL ČLS JEP. Odborný program tradičně odpovídal šíři záběru práce všeobecných lékařů. Níže přinášíme to zásadní, co zaznělo na téma „Vlhké hojení ran v ordinaci praktického lékaře“ v bloku přednášek, který podpořila společnost HARTMANN. Se svými sděleními vystoupili Martina Fojtů, všeobecná sestra u praktického lékaře, a reprezentant společnosti HARTMANN Ing. Adam Hrnčiřík, brand manager pro produkty na vlhké hojení ran, který představil hlavní materiály a shrnul stěžejní informace ohledně pravidel jejich úhrad i preskripce.

Efektivní hojení ran vyžaduje systematickou lokální a celkovou péči, zahrnující optimalizaci nutričního stavu a podporu regenerativních procesů organismu. Zásadní jsou standardizované chirurgické a ošetřovatelské postupy: débridement nekrotických či kontaminovaných tkání, aplikace antimikrobiálních protokolů pro prevenci infekce a použití krycích materiálů, které udržují optimální vlhkost a mikroklima v ráně podporující proliferaci a remodelaci tkání.

Jak zvolit optimální krytí rány

Adam Hrnčiřík potvrdil, že každá rána je jedinečná a vyžaduje individuální přístup. Většinu nehojících se ran však lze v rámci portfolia produktů HARTMANN ošetřit čtyřmi hlavními produkty schopnými optimalizovat mikroklima v ráně, snižovat inhibitory hojení ran a ránu chránit ve všech třech fázích hojení – čisticí, granulační a epitelizační. Které to jsou?

Zetuvit Plus Silicone Border – řešení pro akutní i nehojící se exsudující rány, udržuje ideální mikroklima pro hojení, zlepšuje podmínky hojení v porovnání s pěnami se silikonem. Má specifické složení – kombinuje celulózu a SAP, nepřilne k ráně a díky kombinaci se superabsorbentem uvnitř materiálu dokáže bezpečně uzamknout vysokou míru exsudátu z rány, a tím udržuje optimální mikroklima v ráně, což je pro hojení klíčové. Lze jej používat na rány s nízkou až střední mírou exsudátu.

RespoSorb Super – je indikován pro rány s vyšší exsudací, efektivně absorbuje i velký objem exsudátu a bezpečně jej zadržuje v krycím materiálu, čímž minimalizuje prosakování a snižuje riziko macerace okolní zdravé tkáně.

HydroClean – je určen pro čištění rány a přípravu lůžka rány, využívá aktivní mechanismus kontinuálního proplachování a absorpce, který umožňuje šetrné čištění rány a iniciaci hojení. V závislosti na množství exsudátu jej lze kombinovat s krycími materiály typu Zetuvit Plus Silicone Border nebo RespoSorb Super. HydroClean podporuje regulaci biomarkerů spojených s nehojícími se ranami. Prostřednictvím uvolňování Ringerova roztoku efektivně a odstraňuje i nekrotickou tkáň a fibrin, které následně zadržuje ve svém superabsorpčním jádře po dobu až tří dnů. Pro hluboké a dutinové defekty je k dispozici varianta HydroClean Cavity.

U nehojících se ran, zejména u venózních ulcerací, má zásadní význam adekvátní kompresní terapie. Krátkotažná elastická obinadla, například Idealflex, podporují venózní návrat krve, zlepšují mikrocirkulaci, a tím přispívají k optimalizaci hojení ran a prevenci sekundárních komplikací.

Přednášející doplnil, že pro cílenou péči na míru portfolio zahrnuje i speciální řešení: algináty, krytí se stříbrem, pěny s hydrogelem nebo oplachové roztoky.

Příklady léčby ran z ordinace praktického lékaře

Kazuistikami ze svého pracoviště navázala všeobecná sestra Martina Fojtů z ordinace MUDr. Jiřího M. Martince sídlící na Valašskokloboucké poliklinice. Jak uvedla, léčba ran je v ambulanci častá, neboť chirurgické ambulance jsou často přetížené a nejbližší nemocniční zařízení je vzdálené 40 km. „Začali jsme se pacientům věnovat komplexně,“ uvedla M. Fojtů. „Z naší zkušenosti je zřejmé, že dokážeme rány hojit rychleji a efektivněji, což je zároveň ekonomicky výhodné. Výhodou je, že pacienta dobře známe, můžeme jej edukovat a zajistit častější pravidelné kontroly ve srovnání s odbornými ambulancemi.“

Kazuistika č. 1

Prvním příkladem byl 66letý muž, anamnéza byla pracovišti známa – v minulosti zde byl léčen pro menší defekt na končetině, ambulance proto měla k dispozici veškeré výsledky vyšetření. Trpěl postižením žil i tepen, diabetem 2. typu, obezitou a hypertenzí, byl farmakologicky zaléčen a k pracovišti měl důvěru.

Přichází po hospitalizaci kvůli erysipelu, na ránu neaplikoval hygienický oplach, do ambulance se dostal s velkými vrstvami mastí, s karbonem, což se podařilo po pár dnech umýt. Pacient měl zbytkový defekt, z hospitalizace byl propuštěn s tím, že zbývají dva převazy u praktického lékaře.

Zvolen byl HydroClean, 19. den ale situace vedla k návrhu larvoterapie, s nímž pacient souhlasil. Pro pracoviště se jednalo o první zkušenost s tímto způsobem léčby. Larvy dorazily za šest dnů, přiloženy byly tedy celkově 25. den léčby rány. „Larvoterapii mají jako nasmlouvaný výkon pouze diabetologové a cévní chirurgická ambulance, objednali jsme, dostali jsme, v lahvičce je 150 larev,“ uvedla přednášející s tím, že podle dosavadních zkušeností jejího pracoviště by tento počet larev stačil na menší defekty i u dvou až tří pacientů.

Kladou se dvě vrstvy, larvy zůstávají na místě maximálně čtyři dny. Konkrétně u tohoto pacienta se jednalo o čtyři dny. První vrstva se nemění, další, která je zalepená, se mění v případě prosáknutí.

„Pacient situaci zvládal dobře, byl edukován. Měli jsme pro něj nachystané na noc anxiolytika na uklidnění, popřípadě analgetika. První dva dny bylo krytí bez prosáknutí, bez známky bolesti, třetí den pacient popisoval mírné šimrání.“ Obrázek rány 4. den po sundání přednášející připojila s konstatováním: „Spodina rány je krásně nastartovaná na granulaci.“ A dodala: „V této chvíli už jsme začali používat HydroClean, který vytváří vlhké prostředí a podporuje granulaci. Okolí dezinfikujeme klasickým Jodisolem.“ Na převazy pacienti většinou docházejí obden, později i dvakrát týdně. M. Fojtů připojila snímky z 77., 107., 118. dne a konstatovala: „I ekonomicky jsme to zvládli za 118 dnů, takže nebylo potřeba žádat o schválení revizního lékaře pojišťovny.“ (viz obrázky 1a–1c).

Kazuistika č. 2

Jednalo se o 65letého muže s bércovým vředem, polymorbidního (chronická žilní insuficience, diabetes, fibrilace síní, chronická obstrukční plicní nemoc aj.), farmakologicky zaléčeného. „V tomto případě bylo pro nás důležité, hlavně pro mě, že můžeme bandážovat končetinu kompresní technikou, což opravdu zefektivní léčbu,“ sdělila M. Fojtů.

Pacient tvrdil, že se mu rány nehojí. V ambulanci byl používán opět HydroClean, mastný tyl s chlorofylem připravovaný v lékárně a Sorelex. Defekty se vyskytovaly okolo celé končetiny, více na zadní straně. „Pacient spolupracoval, dodržoval všechna doporučení, toleroval kompresní terapii. V pozdější fázi byl schopen si končetinu sám hygienicky opláchnout, což je taky velice důležité, převléknout,“ přiblížila přednášející s dovětkem, že díky výše zmíněným materiálům se hojení dobře dařilo (viz obrázky 2a–2e).

Kazuistika č. 3

87letá pacientka s fibrilací síní, užívající warfarin, v ambulanci podstupovala léčbu nepatrného defektu na dolní končetině, v téže době se jí kromě toho stal úraz – i přes nasazenou bandáž končetiny kvůli zmíněnému defektu. Do ambulance se vrátila 10. den po úrazu a chirurgickém ošetření a léčila se zde až do úplného vyhojení. Prohlubeň měřila 1,5 cm, ošetřování probíhalo chirurgickými postupy v kombinaci s použitím produktu HydroClean, a to z důvodu velké míry trpělivosti pacientky. „Pacientka i její rodina výborně spolupracovaly.“ (viz obrázky 3a–3c).

Kazuistika č. 4

Čtvrtý popsaný případ tvořila 87letá žena s těžkou demencí, která podle tvrzení rodiny spadla. Měla hluboký defekt, podstoupila laváž, očištění, použit byl nejprve HydroClean Cavity, který lze podle slov přednášející vložit do jakkoli hluboké dutiny a vrstvit. Pacientka si ale každý obvaz strhávala, byla neklidná, proto byl zvolen Zetuvit Plus Silicon Border. „Opravdu pěkně přilne, dá se s tím i sprchovat, umývat a neodlepí se to,“ upřesnila M. Fojtů. Už následující den rána vykazovala tendence k hojení. Poté z důvodu dovolené personálu pracoviště probíhaly převazy v domácí péči, ale bylo dbáno všech pokynů a rána se významně zlepšila (viz obrázky 4a–4c).

Pacientka byla hospitalizována na traumatologii pro hematom a dostavila se poúrazová anémie. Do ambulance PL se vrátila 78. den z důvodu potřeby dořešení jiných záležitostí.

732 převazů v ordinaci PL

M. Fojtů doplnila, že ambulantní léčbu ran v počátcích zajišťovali standardními prostředky – Višněvského balzámem, mastným tylem či antiseptikem Betadine, protože v ordinaci praktického lékaře bývá obtížné získat specializované krycí materiály. K dnešnímu dni (listopad 2025, pozn. red.) bylo provedeno 732 převazů. „Pacienty pravidelně sledujeme, jsou spokojeni a důvěřují nám. Oceňujeme, že nemusejí cestovat do vzdálených zařízení a mají zajištěnou dostupnou péči,“ uvedla.

A jak správně postupovat při preskripci?

Ing. Hrnčiřík se krátce věnoval i pravidlům předepisování výše přiblížených materiálů, aby osvětlil panující mýty nebo pochybnosti.

Klíčové je, že preskripci produktů pro vlhké hojení ran může provádět jakákoli lékařská odbornost. Nejdůležitější informací je, že v prvních šesti měsících se léčba pouze oznamuje pojišťovně, nelze ji proto při vedení řádné dokumentace a poskytování řádné péče v tomto období ani zamítnout. Řádně vyplněná žádanka se posílá pojišťovně pouze jako oznámení o zahájení léčby vlhkým krytím. „Nečekáte na schválení či vyjádření revizního lékaře, pouze oznamujete, že jste zahájili léčbu vlhkým krytím. Až po šestém měsíci léčby se žádá o schválení v pokračování léčby. To je opravdu klíčové,“ zdůraznil přednášející. Doplnil, že klíčová v případě péče o nehojící se rány je řádně vedená zdravotnická dokumentace a od letošního roku i fotodokumentace. Začátkem roku vstoupila v platnost metodika VZP, která upravuje povinnost přikládat fotodokumentaci rány po šesti měsících léčby nehojící se rány, je to podmínkou pro pokračování v léčbě vlhkým krytím ran. Do šestého měsíce je vedení fotodokumentace maximálně doporučeno, jelikož zajišťuje určitou míru jistoty při případném dokazování účinnosti léčby a správných postupů v případě dokládání podkladů zdravotní pojišťovně. „V případě, že zdravotnická dokumentace bude obsahovat všechny povinné náležitosti, tedy řádný popis rány, včetně lokalizace, velikosti rány, popis spodiny rány, hloubky rány, míry exsudace, a také fotodokumentaci v průběhu času, není se čeho bát,“ ujistil Ing. Hrnčiřík. Informoval, že lékařům mohou být při zajišťování komplexní péče o pacienty s hojícími se ranami, vedení řádné dokumentace (včetně fotodokumentace) či v otázkách správné preskripce dotčených produktů nebo edukace zdravotnického personálu zdarma nápomocny konzultantky společnosti HARTMANN specializované na tuto oblast.

Jak správně vyplnit žádanku

Při zahájení léčby vlhkým krytím (od 1. 1. 2026 přímo v ePoukazu):

• signální kód pro zahájení léčby vlhkým krytím 0082747,
• do kolonky Název Krytí vlhké,
• počet balení ZP 999,
• do kolonky Platnost do: 6 měsíců ode dne zahájení léčby
• v části Specifikace požadavku vyplňuje lékař text Informace o zahájení léčby prostředky pro vlhké hojení ran a datum zahájení léčby (tedy datum vystavení poukazu),
• do zdůvodnění se uvede popis, lokalizace, velikost defektu včetně hloubky a velikost ošetřené plochy, popis okrajů a spodiny rány,
• FOTODOKUMENTACE PROVEDENA ANO/NE,
• v případě pořízení fotodokumentace postupujte v souladu s Metodickým pokynem, kterým se stanoví pravidla k fotodokumentaci ran, uveřejněným ve Věstníku MZ ČR 8/2024,
• v případě, že byla pořízena fotodokumentace, je třeba tuto informaci uvést v žádance.

Oznámení o zahájení léčby vlhkým krytím lékař zasílá přes systém ­ePoukaz (od 1. 1. 2026) a následně po jeho zpracování pojišťovnou obdrží informaci o přijetí zpět a půjde o de facto formální a automatický souhlas.

Poté lékař vystaví poukaz (od 1. 1. 2026 ePoukaz), ve kterém uvede konkrétní produkt, požadované množství a informaci, kdy bylo pojišťovně oznámeno zahájení léčby vlhkým krytím s platností do konce šestiměsíční lhůty.

V případě vystavení dalších poukazů (ePoukazů) během zmíněných prvních šesti měsíců lékař nežádá o souhlas s léčbou. Vystavuje pouze poukazy na ZP dle stavu rány. Poukazy (ePoukazy) mají stanovenou platnost a je nutné uplatnit je do konce platnosti daného poukazu. Pokud se vyskytne nový, jiný defekt, opět je velmi důležité popsat jej detailně a oznámit zahájení léčby nového defektu – tj. jeden defekt = jedna žádanka.

Převzít pacienta je možné, ale je nutné oznámit to pojišťovně.

Po šesti měsících je nutné schválení revizního lékaře. To znamená, že se přes systém ePoukaz žádá o schválení pojišťovny s pokračováním v léčbě – léčit potom lze až po obdržení schválení. V tomto případě je již povinné přiložit fotodokumentaci.

Pro snazší orientaci v preskripci zdravotnických prostředků od 1. ledna 2026 vydala společnost HARTMANN brožuru, která k nahlédnutí i elektronicky na jejích stránkách (viz QR kód).

Od 1. 1. 2026 bude povinný ePoukaz – jak na něj?

„Od 1. 1. 2026 se mění legislativa ZP a vstupuje v platnost povinné používání ePoukazů, které nahradí listinnou podobu doposud používaných poukazů. Více informaci o změnách v legislativě se můžete dozvědět ze záznamu webináře na toto téma na www.live.hartmann.cz,“ doplnil Ing. Hrnčiřík.

Regulace versus revize

Přednášející také připomněl, že regulace není totéž co revize. Připojil doporučení od právníka, který je na tuto oblast odborníkem: „Lékař musí vždy řádně léčit, a tím i předepisovat, navzdory úhradovým limitům a omezením, a řádně odůvodněnou a důkladně popsanou fotograficky doloženou péči nakonec vždy pojišťovna musí uhradit. Regulace se prakticky neuplatňují.“

Fotodokumentaci k článku dodala společnost HARTMANN

Zdroje:

Hrnčiřík M. Inovativní péče o rány. Jednoduše. Efektivně. XLIV. výroční konference SVL ČLS JEP, Zlín, 12.–15. 11. 2025.

Fojtů M, Martinec JM. Efektivní hojení ran v ordinaci PL. XLIV. výroční konference SVL ČLS JEP, Zlín, 12.–15. 11. 2025.