Vnímám touhu kolegů po změně
Na lednovém volebním sjezdu ČLK se střetla dvě názorově poměrně vyhraněná pojetí komory: koncept apolitické stavovské organizace s důrazem na etické a odborné aspekty práce versus „odborářské“ pojetí cílené na obhajobu zájmů a jistot lékařů.
Pokud chcete říkat „odborářské“, tak tam bych prosil opravdu velké uvozovky. Nejsme v Rakousku, kde je tamní lékařská komora skutečně mimo jiné i odborovou organizací. Dobrá, jak byste tedy názorové střetnutí na sjezdu charakterizoval lépe?
Řekl bych, že spor se vedl spíše o to, zda má být ČLK aktivní či pasivní. Tedy zda má aktivněji hájit zájmy lékařů a českého zdravotnictví, což byl program, pro který jsem nakonec získal důvěru většiny delegátů, nebo jen pasivně přijímat, co politická scéna přinese. Základním úkolem komory je být strážcem kvality lékařské péče a etiky výkonu lékařského povolání.Mimochodem, nakolik je podle vás komora po všech vnitřních sporech a mediálních kauzách, kterými prošla, odborně a eticky silná?
Pokud jde o odbornost, nezapomínejme, že jsme garantem celoživotního vzdělávání lékařů. Je naší povinností vytvořit jim adekvátní podmínky, aby mohli naplňovat, co od nich společnost oprávněně očekává. Proto musí být naším cílem, aby praxe soukromých lékařů měly dostatečné příjmy, aby byly slušné platy lékařů v nemocnicích a aby všichni měli podmínky k tomu se dále vzdělávat. Když jste se zmínil o etice, minulý týden jsem se poprvé ve funkci prezidenta ČLK sešel s členy její vědecké rady. Jsou to všechno lidé, kterých si medicínsky – a těch, které znám osobně, i lidsky – hluboce vážím. Pokud by měl kdokoli jejich kredit zpochybňovat, zásadně bych proti tomu protestoval.To jsem v žádném případě neměl v úmyslu – ptal jsem se, zda se v atmosféře pochybností například o hospodaření může komora, respektive její vedení, s čistým svědomím zaštiťovat etikou.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 2/2006, strana 17
Zdroj: