Vojtěch sníží administrativu a zpřísní kontrolu pojišťoven

Od ledna se užívá eRecept plošně, od června klesne zdravotníkům administrativa. Do prázdnin dostane vláda právní úpravu úhrad zdravotnických prostředků. Chystá se koncepce primární péče, zpřísní se kontrola pojišťoven. Víc peněz dostanou lékařské fakulty. Novinářům to řekl ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch při bilancování 100 dní ve funkci.

Na hodinu a půl trvajícím setkání vyjmenoval Vojtěch úspěchy ministerstva pod jeho vedením, zpracovávané novely i vize do budoucna. Velký výkon úřadu doložil tím, že tabulková místa jsou obsazena jen z 65 procent. „Pracuje se tu velmi tvrdě, velmi usilovně, sám trávím na ministerstvu spoustu dní a nocí, takže myslím si, že práce se zahájily, dělá se tu spousta věcí, které se dosud nedělaly, a doufám, že budeme mít čas, abychom je mohli dokončit,“ řekl ministr vlády bez důvěry Poslanecké sněmovny.

Politika otevřených dveří

Poprvé ministerstvo zveřejnilo seznam všech poradců ministra a vytvořilo portál poradních orgánů www.ppo.mzcr.cz. Obnovilo Radu poskytovatelů a ustavilo Vědeckou radu MZ. Již existující Pacientskou radu více zapojuje do legislativního procesu. K úpravám vzdělávání přizvalo vedle profesorů mladé lékaře.

„V rámci větší transparentnosti jsme přistoupili k trošku většímu pořádku v hospodaření. Zaměřujeme se na interní audity. Podali jsme několik trestních oznámení, například na činnosti, které se dělaly v odboru komunikace nebo v Centru pro informační systémy, kde NKÚ konstatoval pochybení v řádu desítek, možná i stovek milionů korun,“ řekl ministr.

Aktuální priority: eRecept, zdravotnické prostředky, standard a dostupnost péče

Elektronický recept funguje plošně od ledna, Poslanecká sněmovna schválila roční odklad sankcí. Tu dobu využije ministerstvo k osvětě, na roadshow seznamuje lékaře s fungováním eReceptu. Podle průzkumu považuje eRecept za věc dobrou pro pacienty 91 procent lidí. „Za březen máme rekord, bylo předepsáno téměř pět milionů eReceptů, počet se každý měsíc navyšuje,“ řekl ministr.

Vyzdvihl rovněž přípravu nové právní úpravy úhrady zdravotnických prostředků na poukaz. Ústavní soud dosavadní úpravu zrušil loni v červnu, nová ji musí nahradit od ledna 2019. Nároky pacienta budou zakotveny v zákoně, nové zdravotnické prostředky budou zařazovány každý měsíc, položky se 75procentní úhradou budou doplněny do kategorizačního stromu, a tak pacienti mohou dosáhnout na jejich plnou úhradu. „Chtěl bych na tomto místě poděkovat svému poradci JUDr. Jakubu Královi, Ph.D., který koordinoval pracovní tým. Návrh normy je v meziresortním připomínkovém řízení, abychom ho stihli projednat na vládě ještě před létem a ideálně aby proběhlo první čtení ve Sněmovně,“ řekl ministr. Splněním tohoto úkolu ukončuje JUDr. Král činnost poradce na ministerstvu. Zůstává členem pracovní skupiny pro kategorizaci a úhradu zdravotnických prostředků a dál je zástupcem ministerstva ve správních radách zdravotních pojišťoven.

K dostupnosti péče ministr uvedl, že v systému veřejného zdravotního pojištění přibylo za čtyři poslední roky 65 miliard korun, letos systém hospodaří s téměř 300 miliardami. Cílem ministra Vojtěcha je, aby navýšení prostředků bylo spojeno se zvyšováním kvality a místní a časové dostupnosti zdravotních služeb. „V tom mají sehrávat roli zdravotní pojišťovny jakožto klíčový subjekt, i proto v tomto roce budeme zdravotní pojišťovny kontrolovat společně s Ministerstvem financí a budeme kontrolovat mimo jiné to, zda naplňují povinnost zajistit časově a místně dostupné zdravotní služby. To v minulosti úplně kontrolováno nebylo,“ řekl ministr.

Na dotaz MT ke způsobu kontroly upřesnil Vojtěch, že platný zákon a nařízení vlády jasně definují časovou a místním dostupnost v jednotlivých odbornostech. „Zkrátka to budeme vyžadovat. Uvažujeme o tom, že bychom nařízení možná novelizovali. Na základě různých podnětů se zdá, že možná není už zcela aktuální, že někdy jsou dojezdové vzdálenosti příliš velké. Sbíráme podněty. Je povinností zdravotních pojišťoven péči zajistit, a pokud nejsou schopny, musejí ji zajistit u jiného poskytovatele. V tomto směru by zdravotní pojišťovny měly být aktivnější a snažit se více pomoci svým pojištěncům. Budeme se tím zabývat i na základě podnětů občanů, pojištěnců,“ řekl ministr. „Pojišťovny budou muset doložit, že mají uzavřené smlouvy a vytvořenou síť poskytovatelů tak, aby nařízení dodržovaly,“ dodal.

Ing. Helena Rögnerová, pověřená řízením sekce ekonomiky a zdravotního pojištění a ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním, doplnila, že v pojišťovnách se ministerstvo při kontrole soustředí nejen na síť poskytovatelů, ale také zda mají volnou kapacitu. „Na to narážíme v určitých stížnostech, například co se týče stomatologů, že sice je síť zasmluvněná, ale stomatologové nepřijímají nové pacienty. To také nepovažujeme za splnění nařízení vlády o časové a místní dostupnosti. Myslíme si, že pojišťovny mají už nyní hodně nástrojů na to, jak motivovat uzavření nových smluv, například navýšením platby v některých oblastech, kde není možné získat smlouvu, protože tam není dostatek poskytovatelů,“ řekla.

Snížení administrativy pro zdravotníky

Aktuálně se dokončují práce na vyhlášce o zdravotnické dokumentaci, která má za cíl snížit administrativu pro zdravotníky. „Přemíra administrativy je často akcentována jako jeden z důvodů přetížení zdravotnického personálu. Vyhláška se finalizuje, sníží břímě administrativní zátěže, platit by měla od června. Je velmi dobře kvitována, měli jsme na to setkání se zdravotními sestrami. Hlavní sestra jedné docela velké nemocnice mi dokonce řekla, že to je nejlepší věc, kterou za 20 let zažila a viděla,“ pochválil se ministr.

Na dotaz MT, jak zdravotníci tuto změnu administrativy poznají, náměstek pro legislativu JUDr. Radek Policar upřesnil, že až vyhláška vyjde, ministerstvo ji bude mezi zdravotníky propagovat. „Uvědomujeme si, že dávat informace zdravotníkům je třeba i jinými cestami než jen Sbírkou zákonů, že ne každý lékař a každá sestra ji čtou,“ řekl. Zdravotníci platnost nové vyhlášky poznají tak, že výslovně ruší některé vyhláškové požadavky na obsah náležitostí zdravotnické dokumentace.“ Třeba u té nejdiskutovanější věci, a to je dokumentace ošetřovatelské péče, což se týká hlavně všeobecných sester a dalších nelékařských zdravotnických pracovníků, říkáme, že existuje, že to je součást veškeré zdravotnické dokumentace, ale nepředepisujeme, jaké dílčí záznamy, jaké konkrétní požadavky má mít, kromě těch obecných, že tam musí být identifikován pacient a poskytovatel. Asi právě proto slyšíme pozitivní reakci, protože zdravotničtí pracovníci uvidí, co potřebují. Logicky jiné požadavky a jiné potřeby jsou v malé ambulanci praktického lékaře a jiné na velkém oddělení fakultní nemocnice. Oni si musejí sami říct, jaké záznamy potřebují vést z pohledu sledování kvality péče a návaznosti. Ministerstvo do toho nebude víc mluvit, neboť to je věc odbornosti. Dokumentace tedy má být regulována jen v základních rysech, ale konkrétní obsah je věc odbornosti, ať lékařské, nebo sesterské,“ shrnul náměstek.

Vyhlášené a chystané dotace

Od května mohou zubaři žádat o dotaci na vybavení ordinace v odlehlém regionu či převzetí praxe po kolegovi odcházejícím do důchodu. Podmínkou je příjem pojištěnců a péče o dětské pacienty. Před Velikonocemi byla spuštěna výzva na dotační program pro nově vznikající centra duševního zdraví v rámci psychiatrické reformy, ještě letos by měla vzniknout síť vysoce specializovaných center pro léčbu vzácných onemocnění a rozbíhá se projekt na podporu paliativní péče v nemocnicích – cílem je, aby do roku 2025 alespoň pět pilotních nemocnic pokračovalo v programu paliativní péče. Zdravotní pojišťovny od letoška hradí domácí paliativní péči. Na ministerstvu funguje pracovní skupina pro reformu primární péče, pacienti by pro některé léky už nemuseli chodit ke specialistovi, řeší se i lékařské pohotovostní služby, první výstupy budou představeny ještě letos. Na ministerstvu funguje rovněž pracovní skupina na řešení cen a úhrad léčiv – vychází z nové koncepce stanovení cen a úhrad, jde o posuzování nákladové efektivity a o to, aby se léky dostaly k pacientům rychleji. Novela se bude zpracovávat v roce 2019.

Open data hospodaření resortu a přímo řízených nemocnic

Zatím byla na MT vytvořena směrnice, aby veškerá data o hospodaření ministerstva zdravotnictví byla veřejná. Například Ministerstvo financí už speciální portál má. „Budeme teď pracovat na implementaci směrnice tak, aby každá koruna utracená v rámci tohoto resortu byla jasná, zřejmá a dohledatelná daňovými poplatníky,“ řekl ministr.

Ministerstvo rovněž připravuje centrální nákupy pro své nemocnice. Fakultní nemocnice dostaly za úkol, aby do konce dubna připravily návrh komodit, které by byly možné a vhodné pro centrální nákupy, aby nemocnice nakupovaly společně a šetřily tak prostředky, které pak mohou využít pro platy personálu. „Do konce dubna budeme mít první návrh a chceme, aby první centrální nákupy byly spuštěny nejpozději na podzim 2018,“ řekl ministr.

Příkazem ministra byly vytvořeny zásady transparentního hospodaření a nakupování. „Překvapilo mě, že tady dosud nebyla žádná evidence veřejných zakázek v rámci přímo řízených nemocnic, skrze které ročně proteče 70 miliard korun,“ poznamenal ministr. Na základě příkazu budou nemocnice evidovat veškerá jednací řízení bez uveřejnění, veškeré výjimky ze zákona, pokud nenakupují podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Stejně tak budou evidovat a účtovat na speciální účet zpětné bonusy, aby byly dohledatelné, bylo jasné, co se s nimi děje v rámci nemocnic, a nedocházelo k podezřením, že tyto peníze mohly být vyváděny nebo dochází ke korupčním jednáním,“ řekl ministr.

Reformována je přístrojová komise ministerstva zdravotnictví, začne v dubnu pracovat už v novém složení. Změny budou zejména ve větší transparentnosti. V předchozím rozhodování, pokud komise nějaký přístroj doporučila, nebo naopak nedoporučila, nebylo dohledatelné, proč tak učinila. „Tato stanoviska budou nyní jasně zveřejněna, budou dohledatelná. Máme už v první verzi mapu přístrojů, aby každý pacient jasně dohledal, kde je umístěno například nejbližší CT,“ vysvětlil ministr. Mapy budou na speciálním portálu i pro ověření, zda nejsou přístroje umísťovány neefektivně.

Mají také vzniknout nová transparentní pravidla pro přidělování dotací. V první verzi jsou už schváleny jasně měřitelné indikátory, aby se zvýšila kvalita či dostupnost služeb. Bude i proces prioritizace dotací, veškeré investiční dotace budou podléhat posouzení, aby se jasně určilo, že daná nemocnice skutečně dotaci potřebuje.

Připraven je plán kontrol přímo řízených nemocnic

Kontrola má být systematická, z prvních kontrol už vyplynulo odvolávání ředitelů. V dohledné době ministr další odvolávání neplánuje, nevylučuje ale, pokud shledá závažná zjištění z kontrol hospodaření a nedodržování zákona při nákupech, že to k personálním důsledkům může vést.

Další plány ministra Vojtěcha

Ministerstvo pracuje na rozvoji eReceptu, do zákona o léčivech musí být zapracován lékový záznam, aby informace o pacientovi mohli sdílet lékaři navzájem. Novela by měla být v květnu předložena vládě, lékový záznam by měl být inkorporován od roku 2019.

Chystá se nová koncepce primární péče, kdy se posílí role a kompetence praktických lékařů, včetně programů péče o pacienty s chronickým onemocněním, screeningem a včasným záchytem onemocnění. Pracuje se na dostupnosti lékárenské péče a revizi odměňování lékáren, aby se podpořily zejména lékárny v odlehlých lokalitách.

Řeší se také nedostatek lékařů, ministerstva zdravotnictví, školství a lékařské fakulty pracují na desetiletém akčním plánu na zvýšení počtu studentů lékařských fakult, ještě v tomto pololetí ho předloží vládě. Lékařské fakulty by od akademického roku 2019/2020 měly dostávat každý rok navíc půl miliardy korun, aby mohly navýšit počty studentů o zhruba 15 procent a navýšit také platy vyučujících, jež se nyní pohybují mezi 22 000 až 28 000 korunami hrubého. „Pokud s tím nic neuděláme, do deseti let nebude kdo mít lékaře učit,“ řekl ministr.

Elektronické zdravotnictví a zákon o léčitelství

Elektronizace je v českém zdravotnictví podle ministra stále „v plenkách“. „Data máme, ale neumíme je sdílet, využít benefity. K tomu potřebujeme zákon, který nastaví pravidla, pro nás je eHealth naprosto stěžejní, práce musíme zrychlit, abychom v řádu jednotek let měli možnost sdílet data například o vyšetřeních v rámci všech poskytovatelů,“ uvedl ministr.

Na přání veřejnosti začalo ministerstvo pracovat také na zákoně o léčitelství, což je zatím pracovní název, možná v názvu bude komplementární medicína. Tyto služby jsou mimo standardní medicínu založenou na důkazech nyní poskytovány poměrně ve velkém. „Pacienti o ně mají zájem, my to nechceme nikterak bořit. Na druhou stranu si myslíme, že by měla být jasná pravidla, kdo může tyto služby poskytovat, za jakých podmínek, že musí vést dokumentaci o tom, co pacientovi provádí, abychom chránili pacienta, pokud třeba v budoucnu bude mít spor s oním poskytovatelem. Dnes pravidla nejsou. Sekce legislativy má připravit návrh zákona do léta 2018,“ řekl ministr.

Dohodovací řízení na rok 2019

Vyjednávání o cenách už běží, ministr je odstartoval prohlášením, že se zdravotní pojišťovny mají dohodnout, že je to jejich povinnost ze zákona. Cílem ministerstva je do dohodovacího řízení nevstupovat, dát prostor všem segmentům, aby dosáhly dohody. V červnu budou výsledky. Žádný segment si nevylobbuje na ministerstvu nic navíc, ministerstvo má jen roli moderátora diskuse. Úhrady se budou navyšovat za kvalitu a dostupnost péče, například rozšiřování ordinační doby, aby peníze šly za protihodnotu pro pacienty. V roce 2019 bude podle predikcí výběr pojistného o 14 miliard korun vyšší než letos, v systému má být celkem 315 miliard korun, možná i víc, protože ekonomice se stále daří. Ze zákona stoupnou platby za státní pojištěnce o 3,5 miliardy korun, naroste výběr pojistného o 10,5 miliardy korun. Vize na další roky Vzniknout má nový zákon o veřejném zdravotním pojištění, ten současný je znepřehledněn řadou novel. Vytvořen má být flexibilnější systém stanovování cen a úhrad, včetně úpravy paragrafu 16. Vzniknout má také nový zákon o zdravotních pojišťovnách s novou koncepcí jejich role a odpovědnosti, má se odpolitizovat VZP, aby ve správní radě nezasedali poslanci. Zavést se má nový systém pro vstup nových technologií a výkonů do úhrad z veřejného zdravotního pojištění – HTA a systematické měření, hodnocení a zveřejňování kvality zdravotní péče. Funguje už systém hlášení nežádoucích událostí na dobrovolné bázi, schváleno nově je, že všech 152 nemocnic od letošního roku bude hlásit nežádoucí události, aby byl přehled a nemocnice měly srovnání a motivaci se zlepšovat. Nastaveny mají být indikátory kvality péče, jako počty výkonů a komplikací. Nastaveny mají být klinické doporučené postupy, aby byl standard stejný v každé nemocnici. Projekt byl už schválen v rámci Agentury pro zdravotnický výzkum ČR, nastaví se jasné standardy péče. „Myslím si, že v určitých ohledech bychom měli také zveřejňovat výsledky poskytnuté zdravotní péče. Dnes už dílčí projekty jsou, chceme na nich systematicky pracovat,“ řekl ministr.

Ministerstvo se zaměří také na reporting a sledování výkonnosti svých přímo řízených organizací. „Byl jsem při nástupu překvapen, že ministerstvo nemá jasný systém sledování hospodaření svých přímo řízených organizací. Informace, které v současné době má, jsou velmi hrubé. I když řídíme zhruba 70 přímo řízených organizací, z toho 15 velkých nemocnic, nemáme úplně přehled o tom, co se v těchto nemocnicích děje, jakým způsobem hospodaří, jak se tam nakupuje. Na změně jsme už začali pracovat,“ shrnul ministr.

Zdroj: MT