Výkyvy hmotnosti jsou pro pacienty s diabetem rizikové

Analýza prezentovaná v časopise American Journal of Cardiology je prvním rozborem údajů ze studie ACCORD, který se týká souvislostí mezi změnami tělesné hmotnosti a zdravotním stavem diabetiků. Odborníci potvrzují význam redukce hmotnosti při diabetu 2. typu, ale zároveň upozorňují, že výkyvy hmotnosti jsou, stejně jako obezita, pro zdravotní stav diabetiků rizikovou záležitostí. Při snižování hmotnosti je potřeba obezřetnost s ohledem na případný jo‑jo efekt, neboť čím větší jsou výkyvy hmotnosti, tím horší mohou být jejich důsledky. Jako příklad udávají, že dlouhodobě stabilní index tělesné hmotnosti (BMI) hodnoty 28 je lepší než zhubnutí na BMI 25, následné zvýšení hmotnosti a BMI na hodnotu 35 a později jeho opětovné snížení.

Poznatky z analyzované studie

V průběhu studie ACCORD, do které bylo zařazeno více než 10 000 osob s diabetem 2. typu a při níž byli pacienti sledováni průměrně po dobu 3,7 roku, byly zaznamenány kromě řady kardiovaskulárních onemocnění také případy úmrtí – postihlo sedm procent pacientů. Všechny osoby, které zemřely, patřily mezi čtvrtinu pacientů, u kterých byl zaznamenán nejvyšší nárůst hmotnosti (průměrně o více než 8 kg).

Dřívější analýzy výsledků studie ACCORD ukázaly, že nárůst hmotnosti byl největší u pacientů, kteří absolvovali nejintenzivnější léčbu zaměřenou na kontrolu glykémie. Pravděpodobnost nárůstu hmotnosti byla nejvyšší u pacientů užívajících inzulin či thiazolidindiony. Autoři stávajícího rozboru ovšem upozorňují, že pro posouzení souvislostí mezi intenzivním snižováním hodnot glykovaného hemoglobinu a větší pravděpodobností nárůstu hmotnosti je potřeba mít k dispozici více údajů.

Pacienti, kteří měli na počátku studie ACCORD přiměřenou tělesnou hmotnost, ale patřili do skupiny osob s největšími výkyvy hmotnosti, čelili třikrát většímu riziku infarktu myokardu či cévní mozkové příhody než pacienti, kteří sice byli na počátku studie obézní, ale po dobu sledování si udržovali stabilní hmotnost.

Shrnutí rizik a doporučení

U osob, které procházejí opakovaným snižováním a zvyšováním hmotnosti, dochází k nárůstu tukové hmoty a úbytku aktivní tělesné hmoty i přes to, že se po těchto výkyvech dostanou na svou původní hmotnost. Autoři analýzy připomínají, že u diabetiků je rizikovým faktorem s ohledem na komplikace diabetu nejen obezita samotná, ale právě výrazné výkyvy tělesné hmotnosti. Ty mohou představovat vyšší riziko zejména s ohledem na makrovaskulární a mikrovaskulární komplikace. Obézní pacienti by tedy měli být motivováni nejen k redukci hmotnosti, ale také k udržení stabilních hodnot BMI.

Zdroj: https://www.medscape.com

Zdroj: MT