Vyšetření mužské infertility - část 1.
Co je příčinou mužské neplodnosti a jak ji nejlépe léčit? Toto téma je předmětem diskuse již několik desetiletí. Mezi četné léčebné postupy, které byly prosazovány v posledních čtyřiceti letech, patří podávání clomifen citrátu, testosteronu, lidského menopauzálního gonadotropinu, lidského choriového gonadotropinu, kortikosteroidů (k léčbě antispermatických protilátek); dále chlad, chladivé spodní prádlo a také nutriční doplňky. Neexistují ale žádné důkazy, že kterýkoli z uvedených postupů je účinný. v poslední době se také vážně zabýváme efektivitou varikokelektomie. Je nutné připomenout, že většina poruch spermatogeneze je zapříčiněna geneticky, je tudíž jasné, že nepodléhá zlepšení v důsledku jakékoli léčby.
Mým cílem je pokusit se odhalit některé mýty spojované s mužskou infertilitou, probrat nové možnosti léčby a podat přehled současných znalostí. Ve druhé části článku se budu více věnovat odběru spermií a ICSI (intracytoplazmatické injekci spermií), která se v současnosti jeví jako nejúčinnější léčba i nejzávažnějších případů mužské neplodnosti.
I když je vyšetření spermiogramu klíčem v hodnocení mužského faktoru, špatné hodnocení ani nízký počet nevylučují možnost přirozené koncepce. Obdobně ani normální spermiogram nezaručuje, že spermie manžela budou schopny fertilizovat vajíčko ženy. Často se stává, že i muži s extrémně nízkým počtem spermií nemají problém s oplodněním manželek, zatímco u malého procenta cyklů IVF s úplně normálním spermiogramem k fertilizaci nedojde.
…
Komentář
Autor: MUDr. V. Sobotka, MUDr. J. Heráček, MUDr. D. Chládek
Autor se v článku zabývá aktuální problematikou mužské neplodnosti. Problém infertility se stává významným nejenom tím, jak se zlepšuje diagnostika a možnosti léčby této poruchy, ale i tím, jak do popředí vystupuje zájem dnešní medicíny o kvalitu života. Problematika příčin, úrovně orgánových postižení, a tudíž diagnostiky a léčby, je velmi nehomogenní a má k ní co říci téměř každý medicínský obor. Doposud je část důvodů mužské neplodnosti neznámá. Díky rychlému vývoji genetiky se předpokládá snižování podílu idiopatických sterilit, protože právě genetické podstatě je přičítána většina nevysvětlitelných poruch mužské fertility. Pro orientaci uvádíme v tabulce příčiny mužské neplodnosti.
Významným problémem u mužů s nejtěžšími poruchami fertility jsou chromosomální anomálie. Muži s anomáliemi počtu pohlavních chromosomů mají obvykle vyšší počet spermií s disomiemi pohlavních chromosomů, nejčastěji XY a XX, zřídka YY. Nejčastější chromosomální abnormalitou je Klinefelterův syndrom (47 XXY), který postihuje asi 10 % mužů s azoospermií. u nemozaikových XXY pacientů s Klinefelterovým syndromem je prevalence disomií pohlavních chromosomů 8 %, u mozaikových XY/XXY pacientů 3 % a u XYY pacientů 4 %.
Také pacienti se strukturálními přestavbami chromosomů produkují zvýšené množství geneticky nevyvážených spermií. u nositelů inverzí je podíl abnormálních spermií od 0 % do 54 %, nositelé robertsonovských translokací produkují 4–40 % abnormálních spermií a nositelé recipročních translokací dokonce 48–81 %. Čísla jsou to velmi vysoká, navíc procento abnormálních embryí u těchto pacientů je ještě vyšší, než by se dalo očekávat z podílu produkovaných abnormálních spermií, jak ukazují výsledky preimplantační genetické diagnostiky (PGD).
…
Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 1/2005, strana 39
Zdroj: