Vyspělá péče o pacienty se srdečními obtížemi

Home Monitoring je jedinečný bezdrátový komunikační systém, který automaticky přenáší aktuální údaje o srdečním stavu pacienta přímo ošetřujícímu lékaři. Systém je mobilní a nevyžaduje žádnou speciální spolupráci ze strany nemocného. „Základem je implantované zařízení, které obsahuje integrovaný vysílač s anténou pro přenos dat z kardiostimulátoru či defibrilátoru do takzvané mobilní pacientské jednotky - CardioMessenger. Jedná se o jednoduchý mobilní telefon, pomocí něhož jsou informace získané z implantátu přenášeny prostřednictvím GSM sítě do servisního centra v Berlíně, které provádí filtrování a analýzu dat,“ vysvětlil Ing. Marek Lasota, technik společnosti Biotronik Praha, jež systémy Home Monitoring vyrábí.

Přenos informací od pacienta k lékaři trvá maximálně pět minut a je prováděn zabezpečeně, s využitím patentovaných kódovaných protokolů. „Data o srdeční činnosti nemocného jsou přenášena dvěma způsoby. Pravidelně každý den v určitou hodinu - obvykle v noci, kdy nemocný spí a je v dosahu pacientské jednotky. Každý lékař má možnost definovat u konkrétního pacienta kritéria, která budou z pacientské jednotky odesílána,“ uvedl Ing. Lasota a dodal: „Ale v případě, že kdykoli během dne zaznamená přístroj arytmii nebo jakoukoli jinou důležitou událost, odešle automaticky informace do servisního střediska a odtud přímo k lékaři - formou SMS zprávy, faxem nebo e-mailem. Lékař pak má odkudkoli možnost dostat se na zabezpečený internetový portál Home Monitoringu, kde získá detailní informace o celé události.“

Méně návštěv v ambulancích

„Samozřejmě vítáme jakékoli technologické vymoženosti, které nám umožňují starat se o pacienty bezpečně a s co nejmenším počtem kontrol během roku. Když si představíte, že lékaři středně velkého centra v ČR ročně implantují asi 300 až 400 kardiostimulátorů a přibližně sto kardioverter-defibrilátorů, tak jim každý rok přibývá pět set pacientů, které musejí pravidelně sledovat,“ uvedl doc. MUDr. Milan Kozák, Ph.D., z Interní kardiologické kliniky LF MU a FN Brno. „Nemocné s kardiostimulátorem stačí sledovat většinou jednou ročně, ale pacienti s defirbrilátorem nebo srdečním selháním potřebují obvykle nejméně dvě kontroly za rok. Takže vezeme-li v úvahu, že mnoho center má v implantování aktivních srdečních přístrojů více než patnáctiletou historii, tak se jedná o několik tisíc návštěv kardiostimulačních ambulancí ročně. Myslím si však, že je jen otázkou času, kdy nám aktivní monitorovací systém umožní přejít na roční kontroly pacientů s defibrilátory.“

Podle doc. Kozáka je smysluplné sledovat pomocí Home Monitoringu právě pacienty s defibrilátory, které výpadek funkce přístroje bezprostředně ohrožuje na životě, nebo nemocné s resynchronizačními systémy, které řeší náhlé srdeční selhání. U pacientů s běžným kardiostimulátorem nelze očekávat velký profit.

Interní kardiologická klinika LF MU a FN Brno má v tuto chvíli třiadvacet pacientů s aktivním domácím monitoringem - nejmladšímu je 36 let, nejstarší nemocné 82 let. „Pacient od nás dostane před propuštěním z nemocnice pacientskou jednotku s nabíječkou v transportní brašně, kterou může s sebou vzít například na návštěvu nebo na dovolenou. Máme zkušenosti s nemocným, který byl s Home Monitoringem v Itálii, a během jeho pobytu se nevyskytl žádný problém s odesíláním dat,“ dodal MUDr. Milan Sepši z Interní kardiologické kliniky LF MU a FN Brno.

„Našich dvacet dva pacientů za dva roky vygenerovalo 1 144 zpráv, z toho bylo 123 těch nejdůležitějších - označených vykřičníkem. O daných zprávách je lékař informován druhý den, nebo podle nastavení faxem, e-mailem či SMS zprávou. Home Monitoring nám tedy umožňuje včas detekovat poruchy srdečního rytmu našich pacientů, možné poruchy samotného systému a sledovat kardiostimulační funkce. Můžeme flexibilně reagovat na potřeby nemocného, bez nutnosti jeho častých kontrol v ambulanci a případných hospitalizací,“ upozornil na výhody použití Home Monitoringu MUDr. Sepši.

Včasný zásah lékaře

O své zkušenosti s využitím vzdáleného sledování pacientů se podělil také prof. Stefan Sack, MD, Ph.D., z kardiologické univerzitní kliniky v Essenu. „Na našem pracovišti jsme systém Home Monitoring začali zavádět už v roce 2004 a v současné době ho využíváme u 230 pacientů. Propojení telekomunikačních možností a informačních technologií s kardiologií nám umožňuje sledovat naše pacienty na velké vzdálenosti,“ řekl prof. Sack. „Prostřednictvím Home Monitoringu chceme zlepšovat kvalitu života nemocných i jejich léčbu a snažíme se rovněž o optimalizaci nákladů. Podařilo se nám například snížit délku hospitalizace pacienta, zkrátit dobu pobytu na jednotce intenzivní péče nebo ušetřit v oblasti podávání léků. Rovněž se prodloužil interval mezi propuštěním z nemocnice a novým přijetím.“

A jaká je každodenní praxe na klinice v Essenu? „Lékař se ráno asi během půlhodiny podívá do databáze na údaje získané z Home Monitoringu našich pacientů. Je to velmi efektivní, protože dokážeme předvídat, kdy by mohlo dojít ke zhoršení zdravotního stavu konkrétního pacienta, a můžeme včas uzpůsobit jeho terapii, případně ho včas přijmout do nemocnice, aby nemusel být nákladným způsobem hospitalizován. Je to obrovská úleva pro lékaře a především obrovský pokrok pro pacienty,“ dodal prof. Sack.

Upozornil také na skutečnost, že už existují doporučení vydaná Evropskou kardiologickou společností, která telemonitoring doporučují jako součást zdravotní péče o pacienty se srdečními obtížemi. Ročně stoupá počet pacientů sledovaných prostřednictvím Home Monitoringu o padesát procent - celkem bylo v loňském roce zaktivováno více než 18 000 přístrojů a objem přenesených dat vzrostl dvojnásobně.

Systém zatím nehradí pojišťovna

Pořizovací cena pacientské jednotky je asi 13 000 Kč a roční provoz systému stojí u jednoho pacienta přibližně stejně. Tyto náklady však v ČR financuje společnost Biotronik Praha. „Zdravotní pojišťovny sytém Home Monitoring zatím nehradí, je to patrně z důvodu malého počtu pacientů v naší zemi. Nemáme k dispozici dostatečný počet dat, která by jednoznačně prokázala ekonomickou výhodnost přístroje,“ vysvětlil MUDr. Petr Větrovský, jednatel společnosti Biotronik Praha. „Bohužel není hrazen ani čas, který lékař stráví kontrolou zpráv. Tedy stejně jako naše společnost financuje náklady spojené s používáním Home Monitoringu, tak lékaři ve svém volném čase kontrolují zprávy.“

Ve světě je systém Home Monitoring k dispozici od roku 2003, v České republice byl na trhu o rok později. V současnosti je v pětatřiceti zemích světa aktivních přibližně 45 000 přístrojů.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 3/2008, strana B4

Zdroj: