Výstava v Karolinu představuje 100 let ČR

V Křížové chodbě Karolina je až do 1. září otevřena výstava 100 let – 100 předmětů – 100 příběhů, která představuje historii ČR spojenou s životem Univerzity Karlovy.

Co rok, to jeden artefakt – z oboru lékařství například za rok 1947 Nobelova cena pro manžele Coriovy za výzkum metabolismu cukru, za rok 1968 africká maska, kterou přivezli medici z mise Lambaréné, nebo za rok 1965 první tuzemské antikoncepční pilulky.

„Studenti a profesoři Univerzity Karlovy významně ovlivňovali české dějiny. Zakladatelem státu byl profesor Tomáš Garrigue Masaryk, řada jeho kolegů se stala ministry,“ řekl při otevření výstavy prorektor pro tvůrčí a ediční činnost prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D. Návštěvníci se na výstavě dozvědí, kdo z profesorů UK napsal první verzi československé ústavy, kteří dva absolventi se setkali na jedné bankovce či jak vznikla výroba náhradních kovových kloubů v Poldi Kladno.

O výstavě jsme si povídali s jejím autorem a kurátorem Mgr. Jakubem Jarešem, Ph.D.

Proč by měli vidět tuto výstavu lékaři a sestry, kromě toho, že si připomenou sto let od vzniku samostatného Československa? Co ze svého oboru na výstavě najdou?

Nejvzácnějším exponátem je Nobelova cena z roku 1947 pro absolventy pražské univerzity manžele Coriovy za objasnění průběhu katalytické přeměny glykogenu. Promovali v roce 1920 na německé lékařské fakultě, později se přesunuli přes Vídeň do zámoří. Jejich Nobelova cena je v Praze vůbec poprvé, měli jsme velkou radost, že jsme ji získali. Napsali jsme na Washington Medical University v St. Louis ve státě Missouri, kde odkaz manželů Coriových spravují, a oni se zapůjčením těchto velmi kvalitních kopií souhlasili.

Zajímavým exponátem je kraniometr na Čechy profesora Jindřicha Matiegky. V roce 1929 po zvolení rektorem reagoval ve své inaugurační přednášce „Plemenné složení československého národa“ na tehdejší německou rasovou teorii a zároveň se vymezil vůči českým nacionalistům. Řekl, že Beneš je mediterranní, Masaryk dinárský typ, což dokládá, že jsme smíchaní a je nám to ku prospěchu.

Lékaře a sestry by mohl zaujmout také tryskový injektor k hromadnému očkování, zapůjčen je z pražského Hygienického muzea. Absolvent lékařské fakulty hygienické Zdeněk Ježek se s ním podílel v letech 1977 až 1979 na vymýcení pravých neštovic v Somálsku. Jeho mise byla úspěšná a v roce 1980 prohlásila Světová zdravotnická organizace nemoc za vymýcenou. Program WHO na eradikaci pravých neštovic byl dvakrát navržen na Nobelovu cenu míru.

Zajímavé jsou pro zdravotníky i další exponáty, jako endoprotéza z roku 1972, vyráběná v POLDI Kladno, protože tehdejší Československo nemělo valuty na jejich dovoz, či chirurgické brýle na sešívání cév použité v roce 1961 při první transplantaci ledviny v Československu ve Fakultní nemocnici Lékařské fakulty v Hradci Králové.

Vystavený angiogram dokládá první úspěšné oddělení siamských dvojčat v Hradci Králové v roce 1980, letos dvojčata oslaví 38. narozeniny. Vystaven je transportní box na kostní dřeň, připomínající založení Českého národního registru dárců dřeně v roce 1992 a přínos primáře Hematologicko‑onkologického oddělení Fakultní nemocnice v Plzni Vladimíra Kozy.

Rok 2005 charakterizuje úspěch Česka v léčbě akutního infarktu myokardu. Úmrtnost na něj se díky plošnému zavedení angioplastik snížila z 10 až 17 procent na pět procent. K soustředění pacientů do specializovaných kardiocenter zásadně přispěl profesor Petr Widimský, současný děkan 3. lékařské fakulty UK.

Výstavu otevírá socha prvního československého prezidenta T. G. Masaryka od Jana Štursy a uzavírá ji model nových budov Albertova, Globcentrum a Biocentrum. Exponát za letošní rok chybí…

U roku 2018 návštěvníci žádný předmět nenajdou. Je to proto, že tento rok ještě neskončil. Jaký předmět ho nejlépe vystihne, rozhodnou svými návrhy sami návštěvníci. Do prozatím prázdné vitríny bude vybraný předmět doplněn v posledních dvou týdnech konání výstavy.

Jaký exponát se nejvíc líbí vám?

Mně se velmi líbí Masaryk. Socha je krásná, je zapůjčena z Filozofické fakulty. A líbí se mi Masaryk i jako člověk, byl schopný postavit se proti většině, stál na svém, i když z toho měl potíže. Pak je pro mě hodně zajímavý exponát, který souvisí s lékaři a expedicí Lambaréné. Na výstavu ho zapůjčil účastník expedice, docent Bartůněk z lékařské fakulty. Studenti vezli humanitární pomoc do Gabonu, do nemocnice Alberta Schweitzera, a přivezli z Nigérie africkou masku. Zařadil jsem ji jako symbol otevřenosti Československa světu v roce 1968. Nechtěl jsem ten rok pojímat symbolem tanku, které sem tehdy přijely. Chtěl jsem připomenout pražské jaro.

Exponáty jsou zapůjčené, jak instituce i lidé na prosbu o zapůjčení reagovali?

Vstřícně, u žádného ze stovky exponátů jsme neměli problém.

Podle čeho jste vybíral, který exponát za daný rok zařadíte?

Jsem historik. Studoval jsem ročenky, knihy z různých oborů a oslovil jsem všechny fakulty UK s výzvou, ať mi pošlou tipy na svoje největší vědecké úspěchy, své osobnosti i problematické stránky dějin. Některé z těchto tipů jsem pak vybral. Byl to dlouhý proces, zapojil jsem do něj i svoje studenty. Učím muzejní studia na Filozofické fakultě. Vedl jsem výstavní seminář, sedm studentů z tohoto semináře mi pomáhalo, některé exponáty jsou jejich nápady, hlavně ty ze současnosti.

Asi nebylo jednoduché vybrat vždy jeden exponát za daný rok…

Nebylo. Na začátku jsem si myslel, že to nebude nic složitého, ale nakonec bylo. Příprava výstavy trvala deset měsíců, byla to výzva, snad se to povedlo.

Zdroj: Medical Tribune