Výživa fyziologického kojence
Výživa kojence
První půlrok života je ve výživě kojence optimální výhradně mléčná výživa, kdy množství vypitého mléka odpovídá jedné šestině hmotnosti dítěte, což pokrývá i celkovou potřebu tekutin. Následuje přechodné období, kdy se zavádí nemléčné příkrmy speciálně upravené pro kojenecký věk (komplementární strava). Za optimálních okolností by měla být komplementární výživa zaváděna až na konci šestého měsíce věku. Důvodem k dřívějšímu zavedení – ne však před koncem 16. týdne – je nedostatečné zvyšování hmotnosti prokázané opakovaným vážením či hlad při neomezeném kojení. Orientačními kritérii jsou překročení hmotnosti 6 000 g, nutnost kojit nebo podávat formuli více než osmkrát až desetkrát denně a pití více než 1 000 ml mléka za den. Postupně se zvyšuje konzistence stravy. Kolem jednoho roku je možno již podávat smíšenou stravu, kterou jí celá rodina.Cíle optimální výživy kojence
■ Zajištění adekvátního růstu s minimálním výskytem nemocnosti
■ Kognitivní, mentální a motorický rozvoj zajišťující životní prosperitu
■ Navození optimální spánkové aktivity nutné pro rytmickou aktivitu CNS, mentální rozvoj a neuroendokrinní regulaci
■ Podpora imunity a minimalizace infekční morbidity a mortality
■ Prevence a minimalizace alergických projevů
■ Ovlivnění a snížení rizika chronických onemocnění souvisejících s příjmem potravy (kardiovaskulární choroby, hypertenze, inzulinová rezistence, diabetes, osteoporóza, tumory)
■ Prevence chorob s porušeným vztahem k příjmu potravy (anorexie, bulimie, obezita)Stávající realita kojenecké výživy v ČR
Současný stav výživy kojenců v ČR ukazuje tabulka 1 a graf 1 a je charakterizován vzrůstajícím počtem kojených dětí, přičemž období laktace se prodlužuje. Na druhou stranu je třeba konstatovat, že nemalá část kojenců přichází dříve či později do styku s formulemi. Z hlediska nemléčných příkrmů je patrno, že jsou u nemalé části kojenecké populace zaváděny dříve, než uvádějí současná doporučení. Týká se to zvláště čaje, přičemž adekvátní množství vypitého mléka saturuje kojence i z hlediska množství potřebných tekutin. I v oblasti nemléčných příkrmů je však patrný příznivý vývoj.Kojení
Exkluzivní kojení je definováno jako konzumace mateřského mléka bez jakékoli další suplementace (voda, džus, formule, jiná potrava) s výjimkou vitaminů, minerálů a léků. Kojení je základní způsob výživy v kojeneckém věku, se kterým je třeba porovnávat všechny ostatní alternativy výživy. Tím myslíme všechny somatické normy a krátkodobé i dlouhodobé vývojové a zdravotní aspekty. Mezi zdravotní výhody výživy mateřským mlékem patří: 1) snížení frekvence a tíže infekčních onemocnění (včetně bakteriální meningitidy, bakteriémie, průjmových onemocnění, infekcí dýchacího ústrojí, nekrotizující enterokolitidy, otitidy, infekcí močových cest, pozdní sepse u nedonošených) – v USA je udáváno, že kojení snižuje postneonatální mortalitu o 21 %; 2) z hlediska dlouhodobého zdravotního profitu je udáváno snížení výskytu syndromu náhlého úmrtí, redukce výskytu diabetu 1. i 2. typu, lymfomů, leukémií, nadváhy a obezity, hypercholesterolémie a astmatu; 3) jsou uváděny lepší výsledky psychologických testů u kojených dětí z hlediska kognitivního vývoje; 4) kojení navozuje analgezii během bolestivých procedur, jako je odběr krve při novorozeneckém screeningu; 5) příznivé efekty pro zdraví matky: snížení poporodního krvácení a rychlejší involuce dělohy, menší krevní ztráty a antikoncepční účinek v průběhu laktační amenorey a časnější návrat matky k váze před graviditou a 6) ekonomický aspekt výživy mateřským mlékem: v USA je vyčíslena ekonomická úspora plynoucí z výživy kojením na 3,6 miliard USD jako důsledek úspory za zdravotní péči, kterou nebylo nutno poskytovat.
...
Plnou verzi článku najdete v: Pediatrie po promoci 5/2005, strana 44
Zdroj: