Výzkum o termínovaných návštěvách u praktického lékaře
Z úvodní části šetření, které provedla marketingová výzkumná agentura metodou osobních rozhovorů v populačně reprezentativním souboru 995 respondentů ve věku nad 16 let, vyplývá, že s osobním přístupem svého praktického lékaře je velmi spokojeno 44 % českých pacientů a dalších 47 % je celkem spokojeno. Pouze 5 % dotázaných uvedlo, že jsou spíše nespokojeni a 4 % velmi nespokojeni.
Sociodemografická analýza ukázala, že relativně spokojenější jsou mladí lidé do 25 let, svobodní, bezdětní, vysokoškolsky vzdělaní a lidé s vysokými příjmy. Další nejvíce spokojenou skupinou jsou senioři nad 65 let. Naopak, k nejméně spokojeným skupinám pacientů patří lidé ve věku 30 až 45 let, středoškolsky vzdělaní, s příjmy domácnosti mezi 16 až 24 tis. Kč a příslušníci domácností s dětmi.
Objednávání pacientů na konkrétní hodinu
Zhruba jedna třetina respondentů uvedla, že systém objednávání na konkrétního hodinu u jejich praktického lékaře většinou funguje. Zbývající dvě třetiny praktiků údajně buď objednávání neumožňují, nebo nedodržují.
Třídění dat ukázalo, že lékaře, u kterého systém objednávání na danou hodinu funguje, si častěji volí mladší lidé (zejména do 19, resp. 25 let), svobodní pacienti (systém funguje u 61% praktických lékařů svobodných osob), lidé s vyššími příjmy, studenti a podnikatelé.
Lze říci, že čím starší jsou pacienti, resp. čím nižší jsou jejich příjmy, tím také klesá podíl lékařů údajně umožňujících těmto lidem objednávání na konkrétní hodinu.
Z regionálního pohledu vyplývá, že v Praze funguje toto objednávání méně než v jiných oblastech Čech či na Moravě.
Kdo je ochoten zaplatit?
Respondenti byli dotázáni, zda by byli ochotni si připlatit za objednávání návštěvy svého praktika na určený čas. Ochotu vyslovilo 19 procent pacientů – častější souhlas byl zaznamenán u mužů (21 %) než u žen (17 %). S rostoucím věkem pacientů míra tohoto souhlasu klesá, nejvyšší byla zaznamenána u pacientů do 19 let (30 %), nejnižší pak u osob nad 65 let.
U lidí se základním a středoškolským vzděláním dosáhl souhlas s placením termínovaných návštěv 18 procent, u vysokoškoláků 26 procent.
Z pohledu osobního stavu pacienta byl nejčastější souhlas vysloven svobodnými (36 %), před ženatými – vdanými (17 %), ovdovělými (8 %) a rozvedenými (6 %). V členění podle rodinného stavu jasně „zvítězily“ rodiny s dětmi – 31 % jejich příslušníků je ochotno praktickému lékaři za návštěvu v přesně stanovenou hodinu zaplatit.
Očekávaný výsledek mělo porovnání míry souhlasu s příjmovou situací domácnosti pacienta – ve 32 procentech jsou ochotni časovou objednávku zaplatit lidé, u nichž tento příjem překračuje 80 tisíc měsíčně, naopak ve 13 procentech lidé, u kterých nedosahuje 16 tisíc korun.
V regionálním pohledu jsou ochotnější k tomuto připlácení obyvatelé Prahy (35 %) než ostatních regionů ČR (Čechy 19 %, Morava 14 %).
Kolik platit?
Dalším zjišťovaným prvkem byla výše částky, kterou jsou ochotní pacienti (tedy 19 % z celkového souboru respondentů) za termínově určenou návštěvu praktickému lékaři zaplatit. Strukturu názoru na tuto částku znázorňuje graf č. 1. Z něho je zřejmé, že nejfrekventovanější je částka do 30 korun (40 %), nejméně přípustná pak částka nad 100 Kč. V průměrném přepočtu jsou všichni tito pacienti ochotni zaplatit 55 korun.
Podrobnější třídění dat pak ukázalo, že v Praze by byli pacienti ochotni připlácet si za objednávání na konkrétní hodinu u praktického lékaře více (v průměru 63 Kč) oproti Čechám (58 Kč) a Moravě (41 Kč). Více by byli ochotni připlácet si také vysokoškoláci (v průměru 73 Kč), svobodní lidé (v průměru 63 Kč) a lidé s vyššími příjmy.
Nejvhodnější čas návštěvy
Jedeadvaceti procentům dotazovaných osob je doba návštěvy lékaře lhostejná. Nepreferují žádný časový interval a jsou ochotni se přizpůsobit jak ordinačním hodinám, tak délce čekání.
Téměř dvě třetiny pacientů (60 %) preferují návštěvu svého praktického lékaře v ranních nebo dopoledních hodinách do 11.00, odpolední ordinační hodiny jsou žádané méně (viz graf č. 2). Preferovaná doba se výrazně liší podle věku pacientů (viz graf č. 3).
Podobně členitá je struktura preferencí času návštěvy u lékaře z pohledu druhu zaměstnání pacienta: Respondenti zaměstnaní na plný a částečný úvazek dávají přednost rannímu času do 8.30 hodin (35 %). Stejně tak studenti a učni (27 %). Dobu návštěvy lékaře mezi 13.30 a 15.30 hodin požadují nejčastěji nezaměstnaní (61 %) a důchodci (45 %). Šestapadesáti procentům podnikatelů je doba návštěvy v ordinaci lhostejná.
Zdroj: