Význam ambulantní kardiorehabilitace

Evropská kardiologická společnost i Česká kardiologická společnost prostřednictvím svých pracovních skupin (Pracovní skupina kardiovaskulární rehabilitace a European Association for Cardiovascular Prevention & Rehabilitation) vyvíjejí řadu aktivit pro to, aby se význam rehabilitace u nemocných s kardiovaskulárními onemocněními dostal do povědomí široké kardiologické, ale i laické veřejnosti, a aby byla odborně řízená rehabilitace v praxi realizována jako nezbytná součást léčby všech našich nemocných.

Cvičení představuje fyzickou aktivitu, která je plánovaná, strukturovaná, pravidelně se opakující, jejímž cílem je zlepšení a udržení fyzické kondice. Tělesná zdatnost je schopnost vykonávat střední až intenzivní stupeň fyzické aktivity bez přílišné únavy. Fyzická kondice zahrnuje kardiorespirační výkonnost, svalovou sílu a soubor vlastností, které se vztahují ke schopnosti vykonávat fyzickou aktivitu.

Základem kardiorehabilitace je vytrvalostní aerobní trénink

Pohybová aktivita se dělí na dynamickou a statickou. Dynamickou zátěž představuje například chůze nebo běh. Statická zátěž se krátkodobě uplatňuje v různých denních činnostech, především při nošení břemen. Základem rehabilitace kardiaků je vytrvalostní aerobní trénink, tedy déletrvající dynamická zátěž na úrovni anaerobního prahu nebo pod ní. Pravidelný vytrvalostní a silový trénink přinášejí charakteristické změny, které vedou ke zlepšení fyzické kondice. Pro určitou skupinu pacientů s nízkou tolerancí zátěže používáme intervalový trénink, což je trénink, při kterém jsou krátké úseky zátěže střídány s úseky minimální zátěže nebo klidu (tedy fází zotavení).

Rehabilitační proces se dělí na čtyři fáze. První fáze je nemocniční rehabilitace. Jejím hlavním cílem je zabránit dekondici, trombembolickým komplikacím a připravit nemocného k návratu k běžným denním aktivitám. Druhá fáze je časná posthospitalizační rehabilitace, která by měla začít co nejdříve po propuštění z nemocnice. Pokládá se za rozhodující pro navození potřebných změn životního stylu a dodržování zásad sekundární prevence. Třetí fáze je období stabilizace, které začíná během stabilizace klinického nálezu, klade se v ní důraz na pravidelný vytrvalostní trénink a upevnění změn životního stylu. Čtvrtou fází je fáze udržovací, kdy pacient pokračuje v dodržování zásad předchozích aktivit.

Pro koho je určena ambulantní forma

Druhá až čtvrtá fáze rehabilitace probíhá ambulantní formou jako kardiorehabilitace, které se budeme věnovat nyní. Tato forma by měla být široce dosažitelná všem skupinám pacientů, kteří ji potřebují. Jedná se o nemocné po akutním infarktu myokardu a operačních kardiochirurgických výkonech, a to jak po chirurgické revaskularizaci myokardu (bypassech), tak i po výkonech na srdečních chlopních, dále po kombinovaných výkonech, ale i po operaci ascendentní aorty. Další skupinou nemocných, pro které je tento způsob rehabilitace přínosem, jsou ti, již jsou léčeni pro chronické formy srdečních onemocnění, v určitém stabilizovaném stadiu srdečního selhání a samozřejmě i pro pacienty s hypertenzí.

Ambulantní kardiorehabilitace se zaměřuje na volbu přiměřené tělesné aktivity, doporučení vhodné diety (racionální nízkocholesterolové), boj s kouřením a ovlivnění dalších rizikových faktorů (léčbu hypertenze, dyslipidémie, diabetu mellitu a také na snižování nadváhy). Tento způsob rehabilitace je zvlášť vhodný pro pacienty, kteří nechtějí z časových i jiných důvodů absolvovat lázeňskou léčbu, a také pro ty, kteří lázeňskou léčbu absolvovali a chtěli by i nadále účinně pečovat o své zdraví. Ambulantní kardiorehabilitace vychází z doporučení České kardiologické společnosti a zaručuje bezpečné a moderní postupy, které již byly mnohokrát ověřené a potvrzené. Je vždy řízena odborníkem – kardiologem. Pracoviště, která se zabývají ambulantní řízenou kardiorehabilitací, musejí splňovat určité podmínky, a to jak personální, tak i přístrojové. Základní podmínkou je zkušený kardiolog, který má znalosti nejen z klinické kardiologie, ale i kardiorehabilitace. Mezi přístrojové vybavení patří, kromě prostor a všech strojů na cvičení, také prostředky pro poskytnutí neodkladné odborné lékařské pomoci. Jen tak je zaručeno bezpečné vedení ambulantní kardiorehabilitace.

Příklad z praxe

Jedno z pracovišť splňujících podmínky pro provozování ambulantní kardiorehabilitace je i ambulance pro kardiologii a vnitřní lékařství MUDr. Hany Skalické, CSc. Toto zařízení je na pražském Proseku. Poskytuje veškerou ambulantní péči nemocným s chorobami srdce, to znamená, že zde pacienti mohou být pravidelně kontrolováni, a navíc je kompletně vybavené vším potřebným pro kardiorehabilitaci. Pracuje zde tým zkušených odborníků: MUDr. Hana Skalická, CSc. – kardiolog, vedoucí lékař zařízení, předseda Pracovní skupiny echokardiografie a předseda Sdružení ambulantních kardiologů, MUDr. Ivan Karel – kardiolog, předseda Pracovní skupiny kardiovaskulární rehabilitace České kardiologické společnosti.

Před započetím kardiorehabilitace je třeba, aby ten, kdo tuto činnost provádí, byl důkladně seznámen se zdravotním stavem každého pacienta. V úvodu je tedy každý pacient vyšetřen lékařem kardiologem včetně EKG. Následně je provedeno echokardiografické vyšetření a zátěžová bicyklová ergometrie, která stanoví maximální možnou bezpečnou zátěž, na jejímž podkladě lze určit tréninkovou zátěž a tréninkovou tepovou frekvenci. Součástí vyšetření bývá i spirometrie – funkční vyšetření dýchacího systému. Na základě výsledků všech těchto vyšetření je naplánována rehabilitace. Jedná se o individuální nebo společná cvičení převážně v tělocvičně, dále je využíván trénink na rotopedech a jiné formy pohybových aktivit. Součástí mohou být i relaxační prvky jako masáže a další, které napomáhají uvolnění po cvičení, čímž urychlují regeneraci. Všechna cvičení by měla probíhat pod dozorem kardiologa a zkušených fyzioterapeutů, kteří přesně vědí, jak cvičit. Toto je zvlášť důležité zejména po operaci srdce, protože je třeba myslet na to, že hrudní kost není ještě pevně srostlá a některé typy cviků nelze použít.

Návyk pomáhá dodržovat zdravý životní styl

Výše uvedená vyšetření a odborně vedená následná rehabilitace může pomoci odhalit i případné komplikace, které se někdy v časném období po operaci nebo po akutní formě srdečního onemocnění mohou objevit. Jedná se například o srdeční arytmie, tvorbu pleurálních nebo perikardiálních výpotků, ale i neadekvátní vzestup krevního tlaku, ev. příznaky srdečního selhávání. Výhodou je možnost trvalé kontroly nebo konzultace s kardiologem.

Dle všeobecně získaných zkušenosti, na jejichž základě byla připravena Doporučení České kardiologické společnosti pro ambulantní rehabilitaci, při ní dochází k rychlé normalizaci všech akutních stavů, dále zlepšení fyzické i psychické kondice nemocných, získání jistoty a dalšího životního elánu. Vytvoření návyku pravidelné pohybové aktivity vede k dalšímu zlepšení zdravotního stavu každého jednotlivce. To vše zlepšuje na jedné straně kvalitu života, na druhé straně vede ke snížené potřebě různých forem léčebné péče.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 7/2008, strana A5

Zdroj: