Vzdělání sestrám při hledání místa příliš nepomůže

Když sestra z menší okresní nemocnice přijde o místo, může to znamenat, že už nebude mít příležitost se ke svému povolání vrátit. Sestry si už také nemohou dovolit ohrnovat nos nad méně atraktivními obory – volná místa v poslední době nenabízejí již ani léčebny dlouhodobě nemocných nebo psychiatrické léčebny. A i tam, kde sestry hledají, si mnohem více vybírají. Příkladem je Domov sv. Karla Boromejského, církevní zařízení pro péči o dlouhodobě nemocné v Praze-Řepích. „I když bych několik sester uvítala, rozhodně neberu každou, která projeví zájem,“ říká zdejší vrchní sestra Vlasta Křemečková. „Při pohovoru všechny říkají, že vědí, co dlouhodobá péče o nemocné seniory znamená, když ale přijdou na oddělení, je vidět, že žádnou zkušenost nemají. Osvědčilo se mi každou zájemkyni o zaměstnání pozvat, ať na oddělení odslouží jednu ranní směnu. Jednak ji má kolektiv možnost vidět při práci, jednak i ona pozná, do čeho jde. Někdy stačí jedno dopoledne a je po zájmu,“ říká V. Křemečková.Plat podle práce, nikoli podle vzdělání
Každou sestru by tedy mělo zajímat, jak zvýšit svou atraktivitu pro zaměstnavatele. Zatím se zdá, že vzdělání neznamená na trhu práce jednoznačně výhodu. Systematizovaných míst pro sestry vysokoškolačky je málo, protože nemocnice nic nenutí je vytvářet. A na ostatních místech je pro zdravotnické zařízení lepší zaměstnat sestru s nižší kvalifikací, u které je pravděpodobnější, že se spokojí s nižším platem. Ostatně platová třída sestře náleží podle práce, kterou vykonává, nikoli podle vzdělání. „Je mi úplně jedno, jestli má sestra vysokou školu, nebo ne. Pokud ji přijmu, bude stejně placená a bude dělat stejnou práci jako sestra s maturitou. Do platové třídy jsou sestry zařazovány podle práce, kterou vykonávají. Ostatně tento problém ani neřeším, bakalářky o práci u ošetřovatelských lůžek nemají zájem,“ dodává Vlasta Křemečková.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 9/2006, strana 11

Zdroj: