Přeskočit na obsah

VZP letos řízne hluboko do rezerv

  • Správní rada VZP projednala předběžné ekonomické výsledky pojišťovny za loňský rok. Celkové saldo příjmů a výdajů -5,1 miliardy korun odpovídalo víceméně původním předpokladům, ačkoli se rok vyvíjel úplně mimo plán. Co k tomu vedlo?

Asi nejdůležitější zpráva je, že Všeobecná zdravotní pojišťovna zůstává finančně stabilní institucí a plní své závazky vůči poskytovatelům zdravotních služeb. Na svých účtech má také dobrou základnu pro další období. Saldo mezi příjmy a náklady za loňský rok zatím kalkulujeme předběžně, bude ještě zatíženo dopady vykazování a také případným otevřením loňské kompenzační úhradové vyhlášky v souvislosti se zamýšlenými dodatečnými bonifikacemi v úhradách. O tom se teď vedou diskuze. Je těžké to predikovat.

 

  • Je tedy ještě možné, že celková bilance se upraví směrem dolů…

Ano, propad může být i vyšší, nicméně pořád platí, že to v žádném případě nezpůsobí finanční destabilizaci Všeobecné zdravotní pojišťovny.

 

  • Jak se loni oproti původnímu zdravotně pojistnému plánu, který se psal ještě před koronavirovou epidemií, nakonec změnily příjmy pojišťovny?

Je tu významný pozitivní dopad navýšení úhrad za státní pojištěnce. Celkově na příjmové straně máme o necelé dvě miliardy více, než s kolika počítal zdravotně pojistný plán. Navýšení plateb za státní pojištěnce přineslo Všeobecné zdravotní pojišťovně zhruba 12,7 miliardy korun. Kdyby se toto opatření neprovedlo, měli bychom na příjmové straně propad zhruba deset miliard korun. To by bylo významné snížení příjmů. Už původní zdravotně pojistný plán, který byl sestavován bez kalkulace rizik spojených s covid-19, plánoval záporné saldo ve výši 5,4 miliardy korun. A to proto, že jsme byli připraveni posílit některé segmenty a využít na to rezervy, které jsme měli k dispozici.

 

  • Kolik tedy stál Všeobecnou zdravotní pojišťovnu zjednodušeně řečeno v roce 2020 covid-19 na ztrátách výběru pojistného?

Pokud bychom očistili příjmy od navýšení plateb za státní pojištěnce, pak došlo k propadu na příjmové straně zhruba o deset miliard korun. Zároveň došlo ke změnám na nákladové straně, některá produkce byla omezená, zejména ta plánovaná, naopak přibyla produkce spojená s péčí o pacienty s covid-19, zejména náklady na bonifikaci za péči o pacienty na jednotkách intenzivní péče.

 

  • Největší nárůsty v úhradách za zdravotní služby proti plánům byly zřejmě v nemocnicích. Byl nějaký segment, který rostl méně, než kdyby nebylo koronavirové epidemie?

Je to logické, že velkou měrou byl loni zatížen péčí o pacienty s covid-19 segment akutní lůžkové péče, je to znát na produkčních datech. Zároveň na tento segment dopadlo i odkládání plánované péče. Výrazně rostl segment laboratorní péče, kde pro nás testování na nový koronavirus způsobilo čisté náklady navíc. Jako příklad segmentu, který naopak byl ovlivněn z hlediska produkčních dat i našich nákladů směrem opačným, je stomatologie. Je to segment výkonově hrazený a podzimní vlna epidemie tu neumožnila poskytovatelům provést objem produkce, který byl odložený na jaře.

 

  • Jaké byly loni náklady VZP na testování na covid-19?

Za VZP to v loňském roce bylo kolem čtyř miliard korun za testy PCR a zhruba 400 milionů za antigenní testy, včetně odhadu nákladů za prosinec. Hodně se testovalo na jaře, v létě byla svým způsobem přestávka a pak zase nárůst na podzim.

 

  • Jaký má VZP postoj k požadavkům na změnu loňské kompenzační vyhlášky?

Diskuze se o tom vede, s kolegy z ostatních zdravotních pojišťoven zpracováváme podklady pro jednání s ministerstvem zdravotnictví. Snažíme se ukázat, jak kompenzační vyhláška ovlivnila finanční toky v jednotlivých segmentech. Dopady jsou v různých segmentech různé. Bavíme se právě o příkladech, jako je komplement na straně jedné a stomatologie na straně druhé. Chceme podle jasných dat debatovat o tom, jestli má smysl kompenzační vyhlášku otevírat.

 

  • Pokud se bude kompenzační vyhláška měnit, kdy?

Nejprve je potřeba dát na stůl čísla, přinejmenším ještě na začátku února budeme dostávat vyúčtování a cizelovat údaje o úhradách. Potom má smysl začít konkrétní diskuzi. Jsem přesvědčen, že je potřeba mít tuto otázku uzavřenou před termínem ročního vyúčtování. Byla by velká chyba nejdřív zpracovat vyúčtování a pak měnit kompenzační vyhlášku. Zatím jsme ve fázi diskuze a nechci dělat závěry.

 

  • Pan ministr Blatný uvedl v médiích, že by za celé zdravotnictví mělo jít ze zdravotního pojištění na odměny a bonifikace zdravotníků za podzimní vlnu koronavirové epidemie deset miliard korun, a že o tom jedná se zdravotními pojišťovnami. O jakých možnostech mluvíte?

I proto počítáme, jak loňská kompenzační vyhláška ovlivnila příjmy jednotlivých segmentů zdravotních služeb. Kolik jaký segment vykázal produkce, a jak byla tato produkce vyhláškou ohodnocena. Tedy jaký je v jednotlivých segmentech i bez změn kompenzační vyhlášky prostor pro odměny. Jak dalece jsou jednotlivé segmenty finančně saturovány. A co je případně potřeba změnit, pokud mají mít všechny segmenty prostředky pro poskytnutí odměn zdravotníkům ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění. Odměny zdravotníkům nikdo upřít nechce. Můžu potvrdit, že deset miliard je částka, která v této debatě padla.

 

  • Zdravotně pojistný plán pro letošní rok počítá opět se zápornou bilancí, a to 9,7 miliardy korun. Na účtu základního fondu by přitom mělo ještě na konci roku zbýt 6,3 miliardy a měl by také zůstat naplněný rezervní fond a další fondy. Za jakých podmínek se to podaří naplnit?

Pokud by byl bezezbytku naplněný zdravotně pojistný plán pro rok 2021, opět bychom se pohybovali ve světě finanční stability, nebyl by problém s plněním závazků. Existuje tu celá řada nejistot, jak se bude dál vyvíjet pandemie covid-19. Odhadujeme za celé zdravotnictví náklady přes devět miliard korun v roce 2021 na očkování proti covid-19. V tom je nejen cena vakcín, ale i distribuce a úhrada výkonu aplikace vakcíny. Zdravotně pojistný plán počítá s dalšími náklady podle parametrů úhradové vyhlášky, už nyní v lednu ale můžeme říct, že se bude debatovat o možné kompenzační vyhlášce II, tedy o zohlednění mimořádné situace, která trvá v roce 2021. Další náklady, které jen odhadujeme, jsou úhrady testování na covid-19. Ve zdravotně pojistném plánu počítáme s tím, že se bude testovat i nadále, ale neznámou je, v jakém rozsahu. S určitou mírou nejistoty pracujeme na straně příjmů, a je možné, že podpora ekonomiky ze strany vlády mířená k udržení zaměstnanosti pomůže k vyšším příjmům z pojistného, než byly odhadované.

 

  • Jak se s takovou mírou nejistoty pracuje?

Počítáme každý měsíc počínaje lednem s vyhodnocováním situace, jak se vyvíjí příjmová i nákladová strana. Budeme intenzivně předávat tyto informace jak orgánům společnosti, tak ministerstvu zdravotnictví, abychom mohli pružně reagovat.

 

  • Zdravotně pojistný plán nepředpokládal ani lednovou vlnu epidemie?

Počítali jsme s tím, že v letošním roce bude potřeba pracovat s náklady na testování covidu-19 i s náklady na očkování. Rozsah lednové vlny a náklady generované zvyšujícím se počtem infikovaným jsou do zdravotně pojistného plánu započítány jen odhadem a nikdo nevíme, v jaké situaci budeme na konci února.

 

  • Zdravotní pojišťovny hradí náklady na očkování, měly by hradit i náklady na odměny, které politici slíbili zdravotníkům za podzimní vlnu. Je to zatím v pořádku? Mají na to?

Je to korektní. Stát hned v průběhu první vlny pandemie přistoupil velmi rychle a vstřícně k navýšení plateb za státní pojištěnce a významně stabilizoval systém veřejného zdravotního pojištění. Na dva roky, 2020 a 2021, zvýšil zdroje systému celkem o 70 miliard korun. Náklady na očkování hradí zdravotní pojišťovny standardně. Náklady na bonifikace za zdravotní služby, nerad bych mluvil v této souvislosti o odměnách, jsou také pro nás akceptovatelné.

 

  • Je na místě mluvit o navýšení plateb za státní pojištěnce pro příští rok, aby se o ní včas rozhodlo?

Myslím, že to je předčasné. Tato debata bude na místě po konci prvního kvartálu, až budeme mít data alespoň o náznaku trendů, jak se systém vyvíjí. Je nutné udržet systém veřejného zdravotního pojištění stabilní.

 

  • Jaký růst úhrad za zdravotní služby kalkulujete v letošním roce podle zdravotně pojistného plánu?

Počítáme s celkovým navýšení nákladů na zdravotní služby o více než devět procent, to neohrozí stabilitu systému. Ani v budoucnu nechceme připustit diskuzi o škrcení nákladů na zdravotní služby.

 

  • Uvažujete o nějaké podpoře dohánění odkládané péče?

Už v loňské kompenzační vyhlášce byly obsažené motivace za dosažení produkčních limitů. Pokud budeme i letos sahat do úhradové vyhlášky, budeme takové motivační nástroje určitě opět hledat. I v letech předcovidových přijímala Všeobecná zdravotní pojišťovna kroky, aby byly zdravotní služby poskytnuté našim klientům hrazeny. Budeme v tom nadále pokračovat a tím motivovat nemocnice, aby navýšily počty výkonů, až to bude možné. Bude ale také potřeba zohlednit i to, že jsou zdravotníci utahaní, a nebude možné najet hned až skončí krize na 120 procent výkonu. Stálo by za to vytipovat s odbornými společnostmi oblasti, ve kterých hrozí největší škody, zejména v oblasti prevence, a tam přijmout taková opatření, aby byly následky covidu co nejrychleji napraveny.

 

  • Považujete s odstupem času za dobrý nápad v této mimořádné situaci zavádět od letoška do úhrad nemocniční péče výrazný podíl plateb podle DRG?

Pamatuju si, jak jsme se na jaře účastnili jednání všech zdravotních pojišťoven s ministerstvem zdravotnictví o tom, jestli vůbec vést dohodovací řízení a připravovat úhradovou vyhlášku jako obvykle. Byli jsme zastánci toho, dohodovací řízení zachovat. Už jen proto, že by bylo škoda na to rezignovat a hledání dohod upozadit. Myslím, že nám dal vývoj za pravdu, že bylo dobře, že jsme dohodovacím řízením parametry úhrad nastavili. Kdybychom šli jinou cestou, problémy s nutnými změnami úhrad bychom měli také, a navíc bychom přerušili komunikaci, kterou se podařilo mezi poskytovateli a pojišťovnami nastavit. Letos máme jako Všeobecná zdravotní pojišťovna stejnou ambici, budeme se snažit dosáhnout dohod v dohodovacím řízení.

Posílení DRG-CZ vyplynulo z dohodovacího řízení. Bráním se tomu, že by DRG bylo všespasitelné, ale je to velmi dobře zpracovaný klasifikační systém, který umožní zvyšovat efektivitu a spravedlnost úhrad akutní nemocniční péče. V roce 2021 je aplikováno měrou, která umožní sbližování úhrad jednotlivým nemocnicím. Myslím, že to bylo správné. Snahu aplikovat DRG-CZ v celém rozsahu bychom neměli opustit. I když v dnešní mimořádné situaci nebude jeho zavádění tak efektivní, jako by bylo v normální situaci. To není důvod odkládat zavádění DRG-CZ o dalších pět let, to by byla chyba.

 

  • Pokud byly v úhradách zdravotních služeb 2018 a 2019 roky hledání motivačních mechanismů a rok 2020 snahou o udržení stability, jaký byste si přál, aby byl rok 2021?

Asi všichni bychom si přáli, abychom se co nejrychleji vrátili do normálu. Jsou tu přímé ztráty, které způsobuje koronavirus ekonomice zdravotnictví i zdravotnictví, ale i celá řada nákladů, které se budou projevovat ještě dlouho po odeznění pandemie. Byl bych ale naivní, kdybych věřil, že se v roce 2021 plně vrátíme k běžnému fungování. Rok 2021 bude pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu spojen s mimořádnými náklady, změnami struktury poskytovaných služeb, s očkováním a dalšími novými výzvami, které neumíme předpovědět. Nebude to rok běžného řízení na základě precizního plánu, ale operativního řízení vyžadujícího velkou míru kreativity. Hlavním cílem bude udržet stabilitu systému a poskytovat služby našim klientům v maximální možné kvalitě a dostupnosti.

 

Předběžný ekonomický výsledek a zdravotně pojistný plán VZP

Rok 2020

Očekávaný výsledek hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny za rok 2020 je -5,1 miliardy korun. Zdravotně pojistný plán počítal se schodkem 5,4 miliard.

Celkové příjmy dosáhly 213,8 mld. Kč (101,7 procenta plánu) a výdaje 218,9 mld. Kč (101,5 procenta plánu).

 

Rok 2021

Podle zdravotně pojistného plánu Všeobecné zdravotní pojišťovny pro rok 2021 bude rok 2021 znamenat zvýšené nároky na udržení finanční stability. Hlavním záměrem VZP v oblasti smluvní politiky bude zachovat dostupnost služeb.

Náklady na zdravotní služby jsou v roce 2021 plánované na 232,5 mld. Kč s meziročním růstem o 19,9 mld. Kč (tedy o 9,4 procenta)

Celkové příjmy základního fondu zdravotního pojištění VZP jsou pro rok 2021 plánovány ve výši 231,6 mld. Kč a oproti očekávané skutečnosti roku 2020 vzrostou o 19,2 mld. Kč (tedy o 9 procent).

Celkově pro rok 2021 odhaduje VZP saldo příjmů a nákladů -9,7 miliardy korun. Na pokrytí tohoto schodku využije největší zdravotní pojišťovna své rezervy. Žádné závazky po lhůtě splatnosti by vůči poskytovatelům zdravotních služeb letos vznikat neměly a finanční situace je nyní stabilní. Odhady ve zdravotně pojistném plánu jsou ovšem vzhledem k situaci zatížené velkou mírou nejistoty jak na straně příjmů, tak i na straně nákladů.

Podíl nákladů na lůžkovou péči na celkových nákladech na zdravotní služby pro rok 2021 činí 58,5 %.

Plánované nárůsty nákladů na zdravotní služby:

  • Ambulantní péče + 6,7 %
  • Lůžková péče + 10,8 %
  • Léky na recept + 7,1 %

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Tinnitus: co neškodí, je akceptovatelné

7. 12. 2021

Tinnitem trpěli Beethoven, Michelangelo, van Gogh, leccos o něm ví také třeba Michal Pavlíček nebo Jáchym Topol. Na to, zda jsou příčiny šelestu v…