VZP plánuje navýšit rezervní fond z 2,4 až na 16 miliard korun

Rozhodnutí o navýšení rezervního fondu schválila správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny na svém prvním letošním zasedání 28. ledna. Návrh předložil ústřední ředitel VZP Ing. Zdeněk Kabátek. Novinářům to sdělil místopředseda správní rady MUDr. Jiří Běhounek, který zároveň informoval o výsledcích hospodaření VZP za rok 2018.

„Vedení pojišťovny přišlo s námětem, že by bylo dobře zajistit finanční stabilitu do budoucího období, zvláště nyní, kdy je ekonomický růst. VZP na základě schválení správní rady začne tvořit rezervy, které budou překračovat zákonem stanovené 2,4 miliardy, abychom se vyhnuli situaci, kdy nastane pokles výběru pojistného v případě poklesu ekonomiky. Cílem, který VZP pracovně má, je rezervní fond ve výši 16 miliard korun, což by pokrylo péči na 20 dní, to už je velmi významný časový úsek. Samozřejmě že by v té souvislosti neměl být ohrožen běžný účet, kde musí být udržován měsíční zůstatek tři miliardy, aby bylo možno platit v řádných termínech poskytovatelům,“ uvedl dr. Běhounek.

Ředitel Kabátek upřesnil, že VZP v současné době pracuje se dvěma parametry. „První parametr je finanční stabilita VZP, tam jsme si stanovili nepodkročitelné minimum na běžném účtu tři miliardy korun, druhý parametr je 20 dní krytí na rezervním fondu, což je zhruba 16 miliard korun. Očekáváme, že letos se nám podaří při naplňování těchto dvou parametrů naplnit rezervní fond zhruba na 11 miliard korun, a to lednovým přídělem sedmi miliard a říjnovým přídělem zhruba tří miliard korun,“ uvedl.

Ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch MHA v den jednání správní rady VZP novinářům řekl, že s navýšením souhlasí. „Podporuji to, aby pojišťovny měly rezervy na horší časy, kdy výběr pojistného nebude tak dobrý,“ uvedl s tím, že očekává, že k podobnému kroku přistoupí i další zdravotní pojišťovny.

VZP může plánovat navýšení rezervního fondu také díky dobrým hospodářským výsledkům za loňský rok. „Zůstatek běžného účtu základního fondu zdravotního pojištění k 31. prosinci 2018 dosáhl 12,8 miliardy korun, rezervní fond je naplněn ve výši 2,4 miliardy, jak je zákonná norma. Předběžný výsledek hospodaření je plus 8,8 miliardy korun, takže se nám jedná ve správní radě mnohem lépe než před lety,“ řekl dr. Běhounek s odkazem na dřívější zadlužení VZP, jež v roce 2001 dosáhlo 16 miliard a pojišťovně tehdy musela pomoci vláda.

„Musíme počítat s tím, že ne stále budeme na pozitivní vlně, ale že také může přijít trošku hubená doba, a pojištěnci to nesmějí pocítit, takže vše probíhá, jak stanoví plán a není tam problém,“ vysvětlila předsedkyně správní rady VZP prof. MUDr. Věra Adámková, CSc.

Protonová léčba

Správní rada se na svém prvním letošním zasedání zabývala rovněž úhradou protonové léčby. Její místopředseda doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc., uvedl, že protonová léčba je v centru pozornosti správní rady proto, že cena je vysoká a začlenění do systému zdravotní péče vyžaduje velké zkušenosti, které zatím nebyly dostatečné. „VZP v současné době podrobila analýze léčbu klientů VZP protonovou léčbou a závěry, které vzešly, jsou zajímavé – za rok 2018 evidujeme 200 žádostí o úhradu protonové léčby. Z toho bylo 144, tedy 70 procent realizováno, v 16 procentech, tj. u 33 žádostí byla léčba zamítnuta, stornována byla v devíti procentech a v řešení zůstává 11 žádostí, které vyžadují nějaké komparativní podklady, nebo indikace je složitější,“ uvedl.

Úhrady VZP protonovému centru v roce 2017 činily 124 milionů korun, v prvním až třetím kvartálu roku 2018 byly 111,6 milionu korun. „To znamená, že útrata se drží pořád na stejné hodnotě. Je velmi významné a velmi dobré pro VZP, že dokázala protonovou léčbu v této rovině udržet. My z analýzy máme závěry, které jsme předali usnesením správní rady ministerstvu zdravotnictví, aby se vědecká rada zabývala otázkou indikace protonové léčby a otázkou rozdílné indikace, která se v republice objevuje. Samozřejmě cena pro nás není rozhodující absolutně, rozhodující je efekt léčby, a o to se musí každá indikace protonové léčby opírat,“ řekl doc. Svoboda.

K protonové léčbě podotkla prof. Adámková, že některé reklamy na tuto léčbu jsou už mimo hranici etiky. „My jsme požadovali analýzu podle jednotlivých komplexních onkologických center a podle diagnóz, kterou jsme dostali a budeme s tím dále pracovat a bude i spolupráce s ministerstvem zdravotnictví,“ řekla.

Risk sharingové smlouvy

Správní rada se rovněž zabývala risk sharingovými smlouvami, jimiž se rizika spojená s nástupem nových léčivých přípravků rozdělují mezi držitele rozhodnutí o registraci a zdravotní pojišťovny. Cílem je zpřístupnit novou terapii co nejširšímu okruhu pacientů. „Risk sharing přinesl VZP v roce 2017 přímou úsporu 76 milionů korun. Vývoj smluv je velmi příznivý, ve srovnání s předcházejícím rokem, ne loňským, proti 77 smlouvám, které byly uzavřeny, je 119 smluv, které jsou uzavřeny dnes, což znamená významné snížení rizika. Zabývali jsme se také tím, že efekty léčby je nutné podrobit analýze, jestli skutečně platba u jednotlivých držitelů registrace byla analogická nebo shodná a jaké byly konkrétní dopady jednotlivých smluv,“ řekl docent Svoboda.

Prof. Adámková uzavřela, že správní rada projednala reporting hospodaření za celý rok 2018. „Reporting prošel vnitřní oponenturou všech pracovních skupin a nebyly připomínky. Je tam velmi dobrá finanční situace a také spolupráce se všemi segmenty zdravotní péče. VZP nemá žádné problémy, co se týče proplácení úhrad za vykonanou péči,“ vyzdvihla.

Zdroj: MT