Zachovat standard péče a neplýtvat

Výrokem z titulku charakterizoval hlavní zásady a cíle zdravotnické reformy ministr zdravotnictví doc. Leoš Heger. V těchto týdnech je představuje nejen na parlamentní půdě, ale diskutuje o jejich principech i s managementem velkých nemocnic. Přednost dostala „domovská“ fakultní nemocnice v Hradci Králové, pak následovala Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Po jednání za zavřenými dveřmi, které se konalo 17. května tohoto roku, následovala krátká tisková konference pro medicínský i laický tisk.

Ministr se chce vyvarovat chyb svých předchůdců, jimž se vyčítala nedostatečná komunikace zásad změn fungování českého zdravotnictví.

Současně by rád vyvrátil mýty, které kolem reformy neustále vznikají. Definice standardů a nadstandardní péče považuje za jeden z klíčových principů reformy, který by měl přispět k efektivnímu hospodaření i k potírání korupce ve zdravotnictví. Usiluje o sloučení dvou zákonů o zdravotních pojišťovnách, chce změnit způsob práce s přímo řízenými nemocnicemi. Reforma se týká i vzdělávání, a to zejména postgraduálního.

„Jde mi především o to, aby zůstala zachována dostupnost a vysoká úroveň zdravotní péče pro pacienty. Z hlediska lékařů, kteří mají ve svých rukou výdaje na diagnosticko‑terapeutický proces, je nutné dbát na maximální hospodárnost,“ řekl MT ministr Heger.

Nový systém specializačního a celoživotního vzdělávání

„S reformou zdravotnictví souvisejí i změny v systému postgraduálního vzdělávání. Roli IPVZ převezmou podle nové koncepce lékařské fakulty,“ řekla MT prof. MUDr. Jana Dušková, DrSc., MBA, proděkanka pro studijní problematiku a zubní lékařství.

„Absolvent si vybere jednu ze sedmi lékařských fakult, kde se zapíše k dalšímu vzdělávání stejným způsobem, jako se dříve lékař po promoci hlásil ke specializační přípravě do IPVZ. Nový systém vzdělávání s sebou nese výhodu kontinuity s pregraduálním studiem. Lékař bude dobře znát prostředí, kde se bude dále vzdělávat, bude znát své školitele, bude vědět, na koho se obrátit. Mnohé fakulty jsou již zapojeny do systému celoživotního vzdělávání. Jsem přesvědčena, že to tak je správně, protože fakulty koncentrují nejlepší odborníky v oblasti medicíny i výuky. Ve fakultních nemocnicích probíhají i bakalářská a magisterská studia. V souhrnu od tohoto systému očekáváme nejen lepší dostupnost k dalšímu vzdělávání, ale také jeho kontinuitu, lékaři se budou vzdělávat stále u své alma mater. Zbývá tedy jen ošetřit smlouvou i vzdělávání na lůžkových částech školicích zdravotnických pracovišť. Realizaci zatím brání neexistence smlouvy mezi Ministerstvem zdravotnictví ČR a vysokými školami, jíž by se mělo vyřešit i ekonomické fungování postgraduálního vzdělávání.“

Univerzitní nemocnice: Co přinesou, co vezmou?

Ke slovu reforma se váže také nový pojem – univerzitní nemocnice. K jejich smyslu a principu fungování řekla MT ředitelka VFN, Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA: „Zavedení univerzitní nemocnice řeší dvě hlavní činnosti fakultních nemocnic, tedy výuku a léčbu. V této chvíli máme dva typy zaměstnanců – zdravotnické a školské, i když fyzicky jde o jednu osobu. V univerzitních nemocnicích bude jen jeden typ zaměstnance na plný úvazek, čímž získáme přehled, který umožní univerzitní nemocnici efektivně řídit. Souběh úvazků není úplně šťastné řešení. Duální systém se však týká i investic. Do fakultních nemocnic přicházejí dva investiční toky – z ministerstva zdravotnictví a ministerstva školství. V praxi však nelze zcela jednoznačně oddělit, že určitý přístroj se bude používat buď jen na výuku, nebo jen v diagnosticko‑léčebném procesu. Student musí vidět přístroje pracovat a nelze oddělit, kdy jde o výuku a kdy jde o diagnostiku či léčbu.“

V současné nestabilní politické situaci si můžeme přát jediné – klid na dořešení problémů reformy, na dotažení mnohdy ne zcela promyšlených kroků, klid na přijetí zákonů (o zdravotním pojištění, o statutu vzdělávacích zdravotnických zařízení). Jak praví lidové pořekadlo: Všechno chce svůj čas. Pokud jej žádná politická reprezentace nedostane (bez ohledu na stranickou příslušnost), pak nemohou proběhnout smysluplné diskuse, změny a skutečně přínosná reforma.

Zdroj: Medical Tribune