Přeskočit na obsah

Zaměřeno na produktivitu práce pacientů s RS – okrelizumab poráží ostatní DMTs

Průřezová data z reálné praxe ukazují, že pacienti s relaps‑remitentní nebo sekundárně progresivní formou roztroušené sklerózy (RS) léčení okrelizumabem po dobu nejméně půl roku mají vyšší pravděpodobnost, že jejich onemocnění bude mít menší negativní vliv na jejich zaměstnání a produktivitu práce. Vyplývá to ze studie Neubergera et al., která byla nedávno publikována v Neurology and Therapy 2020 a jež se mj. zaměřila na práceschopnost u nemocných s RS užívajících různé léky modifikující chorobu (disease‑modifying therapies, DMTs).


Roztroušená skleróza je nejčastějším progresivním neurologickým onemocněním u mladých dospělých. Obvykle je diagnostikována mezi 20. až 40. rokem věku, což je pravděpodobně nejproduktivnější životní etapa člověka. Diagnóza RS s sebou tudíž může nést významné socioekonomické dopady a postupně může vést ke snížení schopnosti vykonávat každodenní činnosti včetně práce. Již dříve se ukázalo, že především vysoce účinné DMTs mohou práceschopnost zachovat, nebo dokonce zlepšit.


I přes pokročilejší fázi onemocnění…

Ve zmíněné studii Neubergera et al. byly využity údaje z mezinárodní databáze Adelphi Real World, konkrétně z programu specifického pro RS za období 2018–2019. Do této analýzy bylo zařazeno celkem 630 nemocných léčených alespoň šest měsíců s relaps‑remitentní nebo sekundárně progresivní formou RS, kteří vyplnili dotazník WPAI (Work Productivity and Activity Impairment). U 90 z nich byl indikován okrelizumab, humanizovaná monoklonální anti‑CD20+ protilátka, DMTs podávané injekčně (interferon β‑1a, interferon β‑1b, glatiramer acetát či peginterferon β‑1a) pak byly indikovány u 224 a podávané perorálně (teriflunomid, fingolimod či dimethyl fumarát) u 316 nemocných.

Pokud se týká základních charakteristik celého souboru, zhruba dvě třetiny tvořily ženy (62 procent) s průměrným věkem 42 let, převážně s relaps‑remitentní RS (93 procent) a diagnózou stanovenou již téměř šest let, přičemž pětina měla skóre disability EDSS ≥ 3 a 84 procent jedinců bylo léčeno minimálně rok. Zajímavé ovšem je, že pacienti v podskupině s okrelizumabem měli pokročilejší onemocnění v porovnání s těmi na perorálních, respektive injekčních DMTs – ať už jde o předléčenost (≥ 2 linie léčby 87 vs. 44, respektive 27 procent; p < 0,01), skóre EDSS ≥ 3 při zahájení terapie (51 vs. 15, respektive 15 procent; p < 0,01), nebo o sekundárně progresivní formu (19 vs. 4, respektive 6 procent; p < 0,01). Menší podíl nemocných v rameni s okrelizumabem byl naopak léčen po dobu alespoň dvanácti měsíců (43 vs. 90, respektive 92 procent; p < 0,01).


… zlepšuje okrelizumab nejen pracovní aktivitu

Autoři dále zjistili, že terapie okrelizumabem v reálné praxi byla oproti podávání ostatních DMTs spojena se zlepšením skóre ve všech doménách dotazníku WPAI. Tito pacienti měli vyšší pravděpodobnost, že zůstanou zaměstnaní (OR = 3,4, respektive 5,6 v porovnání s perorálními, respektive injekčními DMTs) a méně často udávali zhoršení aktivity (rozdíl –11, respektive –9,7 procenta). Zaměstnaní jedinci léčení okrelizumabem taktéž hlásili nižší celkovou ztrátu produktivity práce (rozdíl –10, respektive –13 procent), redukci prezentismu (rozdíl –9,4, respektive –12 procent) i absentismu (OR = 0,14, respektive 0,37, přičemž rozdíl oproti injekčním DMTs nebyl statisticky významný).

Kolektiv autorů v závěru naznačuje, že ačkoli měli pacienti v rameni s okrelizumabem obecně spíše těžší průběh RS, dosáhli díky této terapii lepších výsledků z hlediska menšího omezení pracovních, fyzických i běžných denních aktivit než ti, kteří užívali jiné DMTs. Lepší produktivita práce přitom pomáhá snižovat nepřímé náklady jak samotným nemocným (způsobilost k zaměstnání), tak i jejich zaměstnavatelům (udržení úrovně pracovní produktivity). Autoři proto upozorňují, že zejména u mladších dospělých v produktivním věku je při rozhodování o léčbě potřeba brát v úvahu právě zachování, či dokonce zlepšení schopnosti pracovat. Z tohoto pohledu se zdá být okrelizumab vhodnou terapeutickou volbou. Jistou limitací studie ovšem může být fakt, že mj. pracuje s průřezovými daty a že dotazník WAPI byl vyhodnocen pro každého nemocného během specifického sedmidenního období, což nemusí odrážet jeho průměrnou úroveň postižení od zahájení léčby.

Zdroj: Neuberger EE, Abbass IM, Jones E, et al. Work Productivity Outcomes Associated with Ocrelizumab Compared with Other Disease‑Modifying Therapies for Multiple Sclerosis. Neurol Ther 2020. https://doi.org/10.1007/s40120‑020‑00224‑1

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Den vzácných onemocnění 2024

28. 3. 2024

Jde o několik pacientů s konkrétní diagnózou. Avšak je již známo přes 10 000 klinických jednotek a jedná se o miliony pacientů. Česko patří k zemím s…