Zamyšlení nad 50. výročím smrti Alexandra Fleminga: Pokrok vědy mění povahu náhody
Oživlý odkaz ceylonských princů
Serendip je prastaré jméno Ceylonu, tedy dnešní Srí Lanky; v něm se odehrává přes tisíc let stará perská pohádka Tři princové ze Serendipu. Její hrdinové „náhodou a prozíravostí“ stále objevovali něco jiného, než co hledali. Přibližně tak to alespoň v dopise příteli z počátku roku 1754 formuloval anglický literát Horace Walpole. Proces či typ objevování na tento způsob nazval serendipity. Jeho mnohem mladší irský kolega James Joyce pak ve slavném románě Plačky za Finneganem z roku 1939 odvodil výraz serendipist (česky nejspíš serendipista nebo úhledněji serendiper), tedy ten, kdo zrealizuje serendipitu, kdo je takříkajíc její obětí. (Pro zajímavost: ve stejném díle Joyce používá výraz quark, který si o třicet let později fyzikové vypůjčili k označení druhu základních částic hmoty. Joyce slovo kvark převzal z němčiny, do které se údajně dostal ze staročeštiny, kde znělo „tvaroh“ či „tvarg“.) V poslední době se slovo serendipity ujalo nejen ve vědě, ale i v běžném životě; například v roce 2000 bylo podle BBC nejoblíbenějším slovem v Británii (druhý skončil Quidditch, tedy famfrpál z Harryho Pottera).
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 5/2005, strana 22
Zdroj: