Zanedbáváme nemoci způsobené horkem
Nemoci způsobené horkem – zejména úpal s následkem smrti – přitahují pozornost široké veřejnosti, pokud se jejich obětmi stanou známé osobnosti. Korey Springer, obránce mužstva Minnesota Vikings, podlehl úpalu v roce 2001 a Steve Belcher, nadhazovač týmu Baltimore Orioles, zemřel během jarního tréninku v roce 2003 v důsledku úpalu a působení potravinového doplňku s obsahem efedrinu, který užíval pro zlepšení své sportovní výkonnosti. Příliš mnoho pozornosti již nebudí mladí sportovci a další dospívající, kteří každoročně umírají na úpal. Jen v posledním roce bylo úmrtí jako přímý následek úpalu zaznamenáno u tří středoškolských fotbalistů. V letech 1979 až 1999 došlo podle nejnovějších národních údajů ročně v průměru ke 182 úmrtím, která bylo možno přičíst účinku nadměrného horka. Vědci firmy General Motors popsali nejméně 228 případů dětí, zemřelých v letech 1996 až 2003 na celém světě následkem toho, že byly ponechány v rozpáleném automobilu nebo se z něj nemohly dostat; v letech 2002 a 2003 počet těchto úmrtí vzrostl téměř o 70 %. Tyto statistiky zahrnují pouze úmrtí. Údaje o mnohem větším počtu osob trpících jinými typy onemocnění z horka a méně závažnými formami úpalu nejsou k dispozici. Je mezi nimi přitom řada našich pacientů, neboť děti jsou vůči působení horka zvláště citlivé. Onemocnění způsobená horkem mohou být různě závažná, od poměrně benigních svalových křečí až po potenciálně smrtící úpal. Pediatři by měli mít na paměti především dva klíčové momenty – důležitost včasného stanovení diagnózy a zejména prevenci. Je jisté, že smrti v důsledku úpalu lze předejít.Proč jsou děti výrazně ohroženy
Děti jsou pravděpodobně ohroženy působením horka více než dospělí z několika důvodů:
■ mají vyšší poměr mezi tělesným povrchem a hmotností,
■ mají menší počet potních žláz, tedy méně vydatné pocení,
■ mají vyšší endogenní produkci tepla,
■ jsou závislé na ostatních, pokud jde o zajištění dostatku tekutin a stínu (viz tabulku 1).
K onemocnění v důsledku horka jsou náchylné zejména některé děti, vyžadující proto zvláštní pozornost. Jde o děti mladší než dva roky, mladé sportovce a pacienty trpící některými chorobami, jako je cystická fibróza, srpkovitá anémie a diabetes insipidus.Jak se onemocnění v důsledku horka vyvíjí
Účinná léčba onemocnění v důsledku horka závisí na pochopení základních patofyziologických mechanismů. Tělesné teplo pochází z bazálního metabolismu a okolního prostředí.5,6 Důležité jsou čtyři mechanismy, kterými se teplo předává: vedení, proudění, odpařování a vyzařování. Poslední dva mechanismy jsou klíčové. K onemocnění v důsledku horka dochází, jestliže jsou tyto termoregulační mechanismy narušeny nebo pokud teplo vytváře- né cvičením či zvýšenou teplotou okolí vzniká v množství větším, než jakého se organismus dokáže zbavit. To platí především v případech, kdy teplota okolního vzduchu převyšuje teplotu tělesného povrchu a jako jediný mechanismus tepelných ztrát zbývá odpařování (pokud je teplota okolního vzduchu nižší než teplota kůže, až 60 % tepelných ztrát je zajišťováno vyzařováním). Jakmile však vlhkost vzduchu dosáhne 75 %, okolní vzduch je parami nasycen natolik, že nedochází k odpařování potu a tělo nemá možnost zbavit se nadbytečného tepla. Z těchto důvodů se s pacienty trpícími nemocemi z horka setkáte hlavně při současném výskytu vysoké teploty i vlhkosti. Jak již bylo uvedeno, v důsledku horka mohou vznikat svalové křeče, jako nejmírnější projev jeho škodlivých účinků na zdraví, ale také celkové vyčerpání a úpal, který představuje potenciálně smrtelné onemocnění.
...
Komentář
Autor: MUDr. Martin Sádlo
Přehledný článek docentky Amandy Pratt přináší čtenářům sdělení typicky anglosaského střihu, je čtivý, s jasně podaným obsahem, nezatěžující čtenáře podrobnostmi, ve kterých se snadno utopí jádro problému. Vžitá česká terminologie označující chorobné stavy způsobené horkem je lehce matoucí a svými výrazy úžeh a úpal připomíná obrozeneckou češtinu. 10 revize Mezinárodní klasifikace nemocí uvádí následující české ekvivalenty soudobých mezinárodně užívaných označení:
T67.0 Úpal tepelný a sluneční
T67.1 Mdloba/synkopa z horka
T67.2 Křeče z horka
T67.3 Vyčerpání z horka způsobené deplecí vody
T67.4 Vyčerpání z horka způsobené solnou deplecí
T67.5 Vyčerpání z horka NS
T67.6 Přechodná únava z horkaPodle údajů ÚZIS za 11 let (1994–2004) zemřelo na diagnózy spadající do skupiny Účinky horka a světla (T67.0–T67.9) celkem 15 osob, všechny starší než 30 let. V České republice máme ve srovnání se Spojenými státy určitou výhodu mírnějšího klimatu, jak co do teplot, tak vzdušné vlhkosti. To však rozhodně neznamená, že by naše dětská a adolescentní populace byla mimo riziko chorob způsobených horkem. Nevýhodou nás, obyvatel země s mírným klimatem je potřeba delší aklimatizace při cestování do prostředí s vlhkým horkem, navíc nám často chybí potřebné zkušenosti, jak změnit naše zvyklosti při cestování nebo krátkých obdobích tropických letních dnů. Situace není dána nedostupností informací, protože média pravidelně vydávají varování a stručné rady, jak se s přicházejícími horky vypořádat, ale podceněním závažnosti těchto sdělení. Tento stav lze měnit převážně dlouhodobými informačními kampaněmi zaměřenými na nejohroženější skupiny obyvatel: děti, adolescenty, sportovce a osoby závislé na péči druhých. V příloze Zdravotního průkazu dítěte a mladistvého – Informace pro rodiče je riziko účinku nepřiměřeného tepla zmíněno okrajově a zcela chybí informace, jak v případě přehřátí dítěte postupovat. Tuto mezeru lze zatím zaplnit dobře srozumitelnou a zapamatovatelnou informací pro rodiče v čekárnách praktických lékařů pro děti a dorost. V příští edici Zdravotního průkazu by krátká a přehledná informace již chybět neměla.
...
Plnou verzi článku najdete v: Pediatrie po promoci 4/2005, strana 18
Zdroj: