Záněty vedlejších dutin nosních u dětí
Zánětem vedlejších dutin nosních se označuje zánět slizniční výstelky paranasálních dutin. Jedná se o poměrně častá onemocnění – dle literárních údajů se s některou z forem sinusitidy setká asi třetina populace, 5 % obyvatel střední Evropy pak trpí chronickým zánětem. Dle amerických pramenů alespoň jednou ročně prodělá sinusitidu asi 16 % tamní populace. Onemocnění častěji označujeme jako rinosinusitida než jako prostá sinusitida vzhledem k tomu, že sliznice nosní dutiny plynule přechází ve sliznici paranasálních dutin a zánětem jsou postiženy současně; izolovaný zánět sliznice dutin bez zánětu sliznice nosní je vzácný. Komplex paranasálních dutin se vyvíjí postupně s růstem lebky dítěte. Při narození je přítomno pouze několik čichových sklípků a štěrbinovitá, drobná čelistní dutina. Postupnou resorpcí spongiotické kosti a vrůstáním nosní sliznice se dutiny vyvíjejí a zvětšují. Dno čelistní dutiny dosahuje po 2. roce života maximálně do výše úponu dolní nosní skořepy, v 7 letech dosahuje dolního průduchu a asi ve 12 letech je ve stejné úrovni jako dno dutiny nosní. Vyvíjí se v těsné souvislosti s růstem a prořezáváním zubů, od 5–6 roku života má těsný kontakt s kořeny premolárů a 1. a 2. moláru. Čelní dutina začíná svůj vývoj po 3. roce života, signifikantně vytvořena bývá kolem 8. roku a její vývoj je ukončen až po 18. roce života. Je nejvíce variabilní co se týče tvaru a velikosti, u 10 % populace pak nacházíme jednostrannou nebo oboustrannou aplazii. Pneumatizace klínové dutiny začíná zhruba ve 4 letech a její vývoj je ukončen kolem 12. roku života. Čichové sklípky se z několika dutinek přítomných od narození vyvíjejí do 7.–8. roku života v systém až 20 drobných dutinek (na každé straně 10), které v pozdějším věku ještě zvětšují svůj objem na úkor ztenčování přepážek mezi nimi. Vývody vedlejších dutin jsou poměrně úzké (1–3 mm). Přední čichové sklípky, čelistní a čelní dutiny ústí do středního nosního průduchu na relativně malém prostoru, který se nazývá ostiomeatální jednotka. Zadní čichové sklípky a klínová dutina pak ústí do průduchu horního. V dětském věku bývají zánětem postiženy nejčastěji čichové sklípky (což je dáno právě jejich vývojem a přítomností již od narození), dále pak čelistní a čelní dutiny; záněty klínové dutiny jsou naopak vzácné. U dospělých je pořadí mírně odlišné – nejčastěji se setkáváme se zánětem čelistní dutiny, méně často čichových sklípků, dále pak čelní a klínové dutiny.
Základní podmínkou pro vznik zánětu je obstrukce vývodu dutiny, vedoucí k poruše její ventilace a drenáže dutiny, což má za následek spuštění kaskády biochemických procesů vedoucích ke vzniku zánětu. Nejčastějšími příčinami primární obstrukce ostia jsou virové nebo bakteriální záněty nosní sliznice, alergie, vrozené nebo získané anomálie, jako jsou deviace přepážky, změny na nosních skořepách apod., onemocnění zubů, mechanické obstrukce způsobené cizími tělesy, nosními polypy nebo tumory, metabolická onemocnění (diabetes mellitus), ale také vlivy okolního prostředí, jako toxické zplodiny v ovzduší, suchý vzduch atd. Porucha ventilace a stagnace sekretu v dutině má za následek změnu pH sekretu a jeho složení, což vede k poruše slizničního metabolismu, a tím k poškození cilií a epitelu. Saprofytické bakterie se stávají patogenními, dochází k zánětu v lamina propria a k zesílení sliznice. To má za následek další zhoršení obstrukce vývodu, a tím uzavření bludného kruhu.
...
Plnou verzi článku najdete v: Pediatrie po promoci 1/2004, strana 40
Zdroj: