Zásah seniorů znamená riziko skokového nárůstu hospitalizovaných

Jak dlouho ještě budou muset nemocnice odkládat jinou péči než koronavirové pacienty?

Nechci mluvit přehnaně optimisticky. Situace v nemocnicích je za šířením epidemie opožděná o týden, o deset dnů. Počítejme s tím, že minimálně ještě dva týdny bude tlak na nemocnice velmi silný, a to je optimistická prognóza. Kdy bude moci začít docházet k uvolňování kapacit nemocnic, to si teď netroufnu predikovat.

Čím jsou dané rozdíly mezi jednotlivými regiony, jak jsou na tom z hlediska zátěže nemocnic?

Jednak tím, že rychlost šíření epidemie není ve všech regionech stejná. Zejména jsou ale v tuto chvíli ty největší rozdíly dané množstvím nakažených zranitelných obyvatel, zejména seniorů. To je v každém regionu jiné. V nejpostiženějších regionech je právě zásah zranitelných skupin ten důvod, proč počty hospitalizací narůstají částečně i skokově. Nemluvím jenom o hospitalizacích na intenzivní péči. Zásah zranitelných obyvatel je tedy to, co od sebe jednotlivé regiony nejvíce odlišuje. Zároveň to je nejrizikovější faktor současného vývoje. Velké množství nakažených seniorů částečně komplikuje i predikci potřeby kapacit jako takových.

Čím si vysvětlujete, že hospitalizací pacientů s COVID-19 na intenzivní péči přibývá pomaleji než hospitalizací obecně? A je šance, že tomu tak zůstane?

Šance, že tomu tak zůstane, je. Odpovídá to tomu, co vidíme dlouhodobě, nejde o náhlou změnu trendu. Ovšem ani tak mi nárůsty pacientů na intenzivní péči nepřijdou zanedbatelné. Čisté denní saldo je +30 nebo +40 pacientů na intenzivní péči, a to není málo. Důvody, proč nerostou rychleji, by mohl spíše posoudit klinik. Myslím, že za tím bude připravenost zdravotnického systému, dostupnost léků a možná i včasnější hospitalizace, než tomu bylo na jaře.

Přibývá nákaz u zdravotníků více než u ostatních skupin?

Zdravotničtí pracovníci jsou jednou z nejrychleji rostoucích profesních kategorií, zejména sestry. Nutno ale říct, že u zdravotnických pracovníků tato data sledujeme absolutně prioritně, a tedy máme tu statistiku včasnější a úplnější než u jiných profesí. Nárůsty jsou velké a je to riziko, které se musí sledovat.

Umíme predikovat pracovní absence zdravotníků?

To není predikovatelné. Záleželo by i na tom, jaký pracovník se nakazí, z jaké kategorie, z jakého provozu. Největší dopad na systém mají samozřejmě nakažení pracovníci z infektologií a intenzivní péče, i to se děje. Takový detail není jak predikovat. Spíše k tomu přistupujeme jako při krizovém řízení. Tato data hodnotíme dvakrát denně. Jsou prioritně zaznamenávána krajskými hygienickými stanicemi. Tito pracovníci jsou také prioritně trasováni. Jak jen to je možné, reportujeme tato data všem subjektům, které je potřebují pro řízení. To je maximum, co můžeme udělat.

Zmínil jste, že se možná sám přikloníte k dalšímu zpřísnění protiepidemických opatření. Na jaká data se při tom budete ohlížet?

Právě na to, o čem se bavíme, tedy na vývoj počtu hospitalizací. Pokud se situace v nemocnicích bude vymykat kontrole a počty hospitalizovaných pacientů budou narůstat i skokově v důsledku zásahu zranitelných skupin, pak bychom systém dostali na hranu kapacit, a to dlouhodobě. Je zásadní to pak umět kriticky vyhodnotit. Nejsem příznivcem náhlých rozhodnutí podle jednodenních čísel. V tuto chvíli máme hmatatelné signály, že by epidemie mohla začít brzdit. Rozhodně čísla nyní neeskalují do vysoce rizikových scénářů. Právě nyní by se měla začít projevovat opatření přijatá po 14. říjnu. Bohužel volná středa tento týden trochu narušila kontinuitu řady, ale příští týden budeme mít údaje z pracovních dnů, což bude již dostatečně reprezentativní. Pokud v těchto datech nebude viditelný obrat k lepšímu, nebo by dokonce prudce narůstaly počty hospitalizovaných, bude rizikový vývoj naprosto neoddiskutovatelný. Pak na mém názoru nebude ani záležet, uvidí to všichni.

Zdroj: MT