Zástupci evropských lékařských společností jednali v Praze o tabáku
Na semináři se mluvilo hlavně o recentních doporučeních léčby tabákové závislosti, která vycházejí z medicíny založené na důkazech. Jejich základem ovšem stále zůstává tzv. krátká intervence, při které by se každý lékař měl ptát svých pacientů na jejich kuřácký návyk, dokumentovat ho a kuřákům jasně doporučit přestat. Podle časových možností se může lékař také zeptat na typicky kuřácké situace a pokusit se přimět pacienty k tomu, aby si dopředu připravili náhradní řešení, jak je prožijí bez cigarety. Závislým na nikotinu (zapalují si většinou do hodiny po probuzení) může doporučit náhradní terapii nikotinem nebo předepsat bupropion.Většina lékařů však nemá čas na dlouhou intenzivní intervenci, proto by měla existovat specializovaná pracoviště, kam mohou pacienta, který si přeje přestat kouřit, odeslat. Právě taková centra jsou nyní více než rok široce dostupná ve Velké Británii a úspěšnost jejich práce je nepochybná – včetně ekonomických aspektů, i když se tam hodnotí abstinence jen po čtyřech týdnech. Dohledávat pacienty po roce by při tak velkém počtu léčených nebylo možné. I když po čtyřech týdnech nekouří více než polovina pacientů, standardní úspěšnost se jako všude pohybuje mezi 20 až 25 % abstinence po roce. O situaci v jednotlivých zemích referovali zástupci Slovenska, Turecka, Polska a ČR. U našich sousedů v Polsku je situace podobná jako u nás, Slováci jsou v mnoha ohledech lepší. Bez průtahů ratifikovali Rámcovou úmluvu o kontrole tabáku.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 17/2005, strana 13
Zdroj: