Přeskočit na obsah

Zaujalo nás

4-22_301

Moderní léčba diabetiků musí překonávat překážky

K léčbě cukrovky mají nyní lékaři kromě zavedených antidiabetických léků k dispozici i moderní přípravky, které mají kardioprotektivní a nefroprotektivní účinky. Limitací jsou však preskripční omezení a podmínky úhrady zdravotními pojišťovnami.

Nasazení moderních léků, jako jsou například glifloziny nebo analoga GLP‑1, se v současné době odvíjí od hodnot tzv. glykovaného hemoglobinu v krvi nebo Body Mass Indexu (BMI) konkrétního člověka. Ti, kteří se nevejdou do nastavených hodnot, mají jedinou možnost – platit si léky sami. Například u gliflozinů se jedná zhruba o tisíc korun měsíčně, což může být pro diabetiky, většinově v důchodovém věku, problematické. Počty pacientů nadále rostou a přibývají stále mladší ročníky, zejména kvůli obezitě, která je jednou z roznětek rozvoje diabetu 2. typu. S nadváhou má podle expertů nyní problémy až 55 % obyvatel České republiky. Užívání gliflozinů však má smysl jen u těch, kteří ještě nemají nenávratně poškozené oragány. V současnosti glifloziny užívá pouze asi 10 % pacientů. Léky přitom diabetikům nejen upravují hladinu glykovaného hemoglobinu, ale chrání i jejich srdce a snižují také riziko poškození ledvin.

Epidemie diabetu střídá epidemii covidu‑19

Česko tloustne a na pozadí covidu tiše bobtná jiná epidemie: diabetu 2. typu. Každoročně u nás přibude zhruba 30 000 nově diagnostikovaných pacientů s cukrovkou. Ve věku nad 65 let už nemocí trpí každý třetí.

V České republice žije přes 1 000 000 pacientů s cukrovkou, podle odhadů by jich do roku 2030 mělo být téměř 1 300 000. tz

Sdílení zdravotních dat v Evropě má šanci zlepšit výzkum

Chystané nařízení o Evropském prostoru pro zdravotní data (EHDS) má nastavit nejen pravidla sdílení zdravotních informací pro poskytování zdravotních služeb napříč Evropou, ale i možnosti získání anonymizovaných dat pro sekundární využití, tedy pro výzkum, zdravotní politiku i komerční vývoj.

Během českého předsednictví Evropské unie se konalo několik jednání, na nichž došlo k významnému posunu v projednání normy. Ambicí Evropské komise je, aby byl prostor pro sdílení dat funkční v roce 2025. Připravenost jednotlivých států na sdílení kvalitních zdravotních dat se přitom velmi liší, jak zaznělo v listopadu v Praze na konferenci European Health Data Space – Opportunity for Innovation and Economic Growth – Vision or Reality?, kterou pořádaly v souvislosti s českým předsednictvím v Radě EU pod záštitou Úřadu vlády ČR Hospodářská komora ČR spolu s Asociací inovativního farmaceutického průmyslu.

„Pandemie onemocnění covid‑19 jasně ukázala význam digitálních služeb ve zdravotnictví a vyvolala významné urychlení procesu zavádění digitálních nástrojů. Evropský digitální covidový certifikát postavil EU do pozice globálního lídra a tvůrce standardů v oblasti digitálního zdravotnictví. Nyní je úkolem udržet tuto dynamiku, s níž je význam zdravotních údajů vnímán,“ uvedla Fulvia Raf­faelli, vedoucí oddělení digitálního zdraví na DG SANTÉ Evropské komise.

Bohatou zkušenost se sekundárním využitím zdravotních dat má Dánsko, kde v roce 2015 vznikl Dánský úřad pro zdravotní data pod ministerstvem zdravotnictví a kde má sběr dat silnou podporu nejen ve zdravotnictví. „Všechna data ve zdravotnictví i v dalších sektorech jsou spojena stejným identifikátorem. Můžeme tedy ke klinickým datům přiřadit data o vzdělání, socioekonomické údaje, ale i data o genomu. Zdravotní data z nemocnic jsou sbírána přímo z lokálních systémů, je to součást elektronických zdravotních záznamů,“ popsala Lisbeth Nielsenová, ředitelka Dánského úřadu pro zdravotní data. Sdílení dat mimo jiné umožňuje v Dánsku provádět analýzy pro lepší plánování, management, ale i zdravotní politiku. Od úřadu si například vyžádají odpovědi na desítky otázek ročně členové parlamentu. Úřad také průběžně posílá aktuální data zpátky nemocnicím. 

Nová metoda odhalí Parkinsonovu chorobu z mimiky obličeje

Ztráta spontánních pohybů obličeje a ztížená artikulace patří k běžným projevům Parkinsonovy choroby. Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT ve spolupráci s neurology z 1. lékařské fakulty UK vyvinuli metody automatické videoanalýzy pohybů obličeje a akustické analýzy řeči, podle nichž dokáží odhalit Parkinsonovu chorobu v počátečních fázích onemocnění.

Až 92 % pacientů s Parkinsonovou chorobou trpí snížením mimiky, tedy ztrátou spontánních pohybů obličeje. Společně s poruchami řeči se jedná o jeden z nejrannějších projevů tohoto závažného neurodegenerativního onemocnění, přičemž další orofaciální symptomy, jako potíže s polykáním a slinění, se objevují až v pozdějších fázích onemocnění. Hodnocení mimiky patří do standardního neurologického vyšetření, doposud však nebylo možné ztrátu expresivity obličeje v brzkých stadiích Parkinsonovy choroby objektivně zkoumat kvůli nedostatku účinných diagnostických nástrojů.

Vědecký tým z katedry teorie obvodů FEL ČVUT a z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN vyvinul metodu automatické videoanalýzy pohybů obličeje, která při běžné promluvě dokáže zachytit Parkinsonovu chorobu u nově diagnostikovaných pacientů, tedy v brzkém stadiu onemocnění.

Nová metoda využívá dvanáct biometrických ukazatelů (markerů) popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti. Podle prvního autora studie dr. Michala Novotného popisuje algoritmus změny tvaru obličeje měřením změn vzdálenosti mezi detekovanými významnými obličejovými body a také změny ve vráskách pomocí hodnocení změn textury definovaných oblastí.

Vedle videoanalýzy obličejových markerů tým vědců z obou pracovišť již dříve vyvinul metodu akustické analýzy řeči, která představuje další způsob, jak odhalit Parkinsonovu chorobu v raném stadiu.

Sběr dat pro akustickou analýzu probíhá tak, že je pacient vybaven mikrofonem a logoped ho instruuje k provádění různých řečových úloh, přičemž se zaznamenává jeho hlas, způsob řeči i výraz obličeje. Neurolog pak pacientovi provede klinické vyšetření doplněné magnetickou rezonancí.

Další součástí výzkumu se stal i projekt SmartSpeech, který vědci spustili v loňském roce. Spočívá v tom, že účastníci studie mají dva roky k dispozici mobilní telefon se speciální aplikací a z něj vyřizují své běžné telefonní hovory. Výzkumníci po tomto dvouletém období vyhodnotí, zda došlo k významnému zhoršení řeči, například zda účastníci méně intonují a jejich artikulace se stává nepřesnější. To by mohlo poukázat na rozvoj Parkinsonovy nemoci. tz

Neurodegenerativní choroby jsou na vzestupu

Celosvětově lze vypozorovat nárůst výskytu neurodegenerativních chorob, jejichž příčiny a vývoj se dosud nepodařilo zcela vysvětlit a pro něž neexistuje preventivní ani kauzální léčba. Už nyní se staly nejčastější příčinou invalidity a druhou nejčastější příčinou úmrtí.

Neurodegenerace nejsou jen příčinou známých neuropsychiatrických onemocnění, jako jsou Alzheimerova nebo Parkinsonova nemoc, ale zásadním způsobem se podílejí na vzniku epilepsie, schizofrenie nebo geneticky podmíněných neurovývojových poruch dětského věku. Národní ústav pro neurologický výzkum se primárně zaměří na tři různé oblasti neurodegenerace – poruchy řízení pohybu, mentální poruchy a neurovývojové poruchy. Jeho hlavním posláním bude propojit, zkvalitnit a zmodernizovat neurologický výzkum v České republice a systematicky vyhledávat průlomové poznatky o mozku a nervovém systému.

Odhadovaný počet pacientů s Parkinsonovou nemocí v České republice je 30–50 tisíc a jejich počet se zvyšuje. Podle všeho to není způsobeno jen stárnutím populace, protože i přepočet, který stárnutí zohledňuje, ukazuje na zvýšení výskytu Parkinsonovy nemoci o 22 procent. „Epidemiologické důkazy naznačují, že rostoucí výskyt Parkinsonovy nemoci může souviset s expozicí chemikáliím v prostředí, zejména pesticidům a rozpouštědlům, ale také s rozšířením některých virových infekcí,“ upozorňuje docent Petr Dušek z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN Praha.

Mezi moderní a účinné léčebné možnosti některých neurologických chorob, jako jsou poruchy řízení pohybu, epilepsie nebo právě Parkinsonova nemoc, patří hluboká mozková stimulace. U Parkinsonovy nemoci dramaticky potlačuje ztuhlost, zpomalení a třes, u generalizovaných dys­to­nic­kých syndromů zabraňuje vzniku nekontrolovaných svalových spasmů. „Díky této léčbě získávají pacienti zpět kontrolu nad svými vlastními pohyby, což pro mnohé z nich znamená zásadní průlom při získání soběstačnosti a zlepšení kvality života,“ vysvětluje profesor Robert Jech, jehož tým z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN se v rámci Národního ústavu pro neurologický výzkum tématu hluboké mozkové stimulace věnuje. tz

Každý třetí pacient s migrénou čeká na účinnou léčbu přes tři roky

Bolesti hlavy patří k častým steskům pacientů v ordinaci praktických lékařů. International headache society uvádí ve svém doporučeném postupu přes 300 typů bolestí hlavy. K primárním bolestem hlavy patří tři jasně definované skupiny (kromě heterogenní skupiny – další primární bolesti): migréna, tenzní bolesti hlavy a trigeminové autonomní bolesti hlavy.

Podle zahraničních statistik je migréna celosvětově na druhém místě mezi příčinami disability, ale první u mladých žen (Steiner TJ, et al. J Headache Pain 2020;21:137). Dokonce i migréna s nízkou četností atak je spojena s významnou socioekonomickou zátěží, proto by měla být adekvátně léčena. Pokud má pacient více než čtyři záchvaty za měsíc, je namístě uvažovat o tzv. preventivní/profylaktické léčbě. Přestože existuje moderní profylaktická léčba, která umí dopady nemoci výrazně zmírnit, dostane se k ní jen zlomek těch, kterým by pomohla. V současnosti je dostupná léčba biologická (erenumab, fremanezumab, gacanezumab a eptinezumab), která je zacílena na vyvolávající mechanismus – calcitonin gen related peptid (anti CGRP). Pacienti ji mohou získat v 31 specializovaných centrech pro léčbu bolesti hlavy. Podle expertů by v ČR mohlo z biologické terapie profitovat přes 23 000 lidí, ale reálně ji využívají jen 2–3 procenta.

Každý třetí pacient s migrénou čeká na přístup ke specifické léčbě více než tři roky. Vyplývá to z veřejného průzkumu, který v tomto roce provedla pacientská organizace Migréna‑help ve spolupráci s Evropskou aliancí pro migrénu.

Výsledky průzkumu rovněž ukázaly, že pro 65 % osob bylo těžké se do specializovaného centra dostat. Přitom 87 % res­pondentů by si v souvislosti s migrénou přálo získat účinnou léčbu.

Lidé tak (v průzkumu 77 % respondentů) začínají sami léčit ataky migrény nejprve volně dostupnými analgetiky, později předepsanými triptany. Avšak časté užívání anal­ge­tik paradoxně vede k dalším bolestem hlavy z nad­uží­vá­ní medikace (MOH, medication overuse headache) a pacienti se tak ocitají v začarovaném kruhu.

Jak zefektivnit léčbu migrény

Situaci by podle pacientské organizace a odborníků na léčbu migrény pomohlo vyřešit správné a včasné diagnostikování migrény praktickými lékaři, vyvážené rozložení péče, navýšení rozpočtu center pro bolesti hlavy, nepodceňování potíží pacienta, varování před nadužíváním analgetik a triptanů a včasné doporučení do center pro léčbu bolestí hlavy. tz

Více o migréně na http://czech‑headache.cz/, www.migrena‑kompas.cz (zde je i seznam center pro léčbu bolestí hlavy).

Sdílejte článek

Doporučené

Fanatici

7. 2. 2023

Asi 1,3 miliardy lidí na světě kouří, 240 milionů lidí je závislých na alkoholu, 15 milionů lidí na nitrožilních drogách, mnoho lidé je závislých na…