Závažné epidemiologické informace o nemocech dýchacího ústrojí na počátku třetího tisíciletí ve světě (i u nás)
V předvánočním období, kdy jsme dokončovali práce o epidemiologii nemocí respiračního ústrojí, jsme si uvědomili, jak v relativním blahobytu žije většina obyvatel v Evropě, včetně obyvatelstva ČR. Proto je úvod k sérii prací o respiračních onemocněních věnován této problematice ve světě a také ukázána epidemiologická situace v posledních letech u nás.
V roce 2006 bylo uveřejněno v prestižním časopise Lancet obsáhlé sdělení o globálních rizikách nemocí ve světě a v různých jeho regionech od roku 1990 do roku 2001. Na základě speciálně vyvinuté metodiky zahrnující i modelové odhady nedostupných dat byly propočítány úmrtnost, incidence, prevalence a ztráty pracovní schopnosti upravené na ztrátu let života, tzv. DALY.
V roce 2001 umřelo ve světě 56 milionů lidí, z toho 10,6 milionu dětí mladších pěti let, přičemž 99 % těchto dětí bylo ze zemí s nízkým a středním příjmem. V tabulkách 1a a 1b je ukázáno, jak výrazně se liší příčiny úmrtnosti v závislosti na příjmu obyvatelstva světa (soubor z dostupných dat ve 107 zemích ze 192 členských zemí Světové zdravotnické organizace1).
Podíl respiračních nemocí na celkové úmrtnosti je v zemích s nízkým a středním příjmem přes 15 % z celkové úmrtnosti, přičemž záněty plic (7,0 %) jsou na třetím místě ihned za kardiovaskulárními onemocněními (21,3 %). Na 6. místě je chronická obstrukční plicní nemoc s 4,9 % a tuberkulóza na 8. místě s 3,3 %. Souhrnně na nemoci respiračního ústrojí zemřelo 7 380 000 lidí (ve výčtu tuberkulózy jsou zahrnuty plicní i mimoplicní formy). Ve státech s vysokým příjmem zemřelo souhrnně na respirační nemoci „jen“ 1 100 000 lidí, přičemž mezi prvními z deseti příčin úmrtí již není tuberkulóza, ale je „nahrazena“ rakovinou dýchacího ústrojí, jež je hned na třetím místě (5,8 %) za ischemickou chorobou srdeční (17,3 %) a za cerebrovaskulárními nemocemi (9,9 %).
Pořadí úmrtnosti na nemoci respiračního ústrojí je v České republice po více než deset posledních let obdobné situaci ve světě v zemích s vysokými příjmy (rakovina, zánět plic, chronická obstrukční plicní nemoc – CHOPN). Toto je ukázáno v tabulce 2 z údajů v České republice v roce 2004.
Nejčastější pořadí na 1.–3. místě u respiračních onemocnění v posledních letech v ČR je: rakovina, záněty plic a CHOPN. Jejich podíl je 15 až 50násobně vyšší než podíl dalších nemocí respiračního ústrojí. Jestliže jsou příčiny úmrtí rozděleny podle pohlaví, pak v některých letech předčí úmrtnost mužů na CHOPN úmrtnost na záněty plic a ojediněle u žen je více úmrtí na záněty plic než na rakovinu. Astma a chřipka se v různých letech posledního desetiletí střídají na dalších místech. V roce 2004 bylo 96 úmrtí na astma (0,9/100 000 obyvatel), což znamená nejnižší úmrtnost v celé historii sledování úmrtnosti na astma po roce 1945. Rovněž úmrtnost na chřipku byla extrémně nízká.
Celá dýchací soustava byla v roce 2004 na 4. místě mezi příčinami úmrtí v ČR za oběhovou soustavou, nádory a vnějšími příčinami (poranění, otravy). Jestliže bychom mezi příčiny započítali také podíl nádorů dýchacích cest, byla by úmrtí dýchací soustavy počtem 10 444 (4 755 nenádorových příčin a 5 689 nádorů) na druhém místě.
Údaje o úmrtnosti v ČR na nemoci dýchacího ústrojí z roku 2005 ukazují určitý posun v porovnání s rokem 2004, hlavně u CHOPN a zánětů plic, viz tabulka 3.3,4 K příjemným zjištěním patří, že v posledních letech nedochází ke zvyšování úmrtnosti na plicní rakovinu u mužů, nebo že došlo ke snížení úmrtnosti na astma pod 100 (v roce 2004 na 96 a v roce 2005 na 99). Nepříznivé je zvyšování úmrtnosti na záněty plic nebo na CHOPN. U CHOPN je vzestup úmrtí v roce 2005 proti roku 2004 o 30 %. Jestliže zhodnotíme desetileté období, tj. od roku 1996, kdy byla nejnižší úmrtnost na CHOPN v ČR (od roku 1945), znamenají hodnoty v roce 2005 více než dvojnásobek úmrtí proti roku 1996. V roce 1996 umřelo na CHOPN 1 062 lidí, tj. 10,3 na 100 000 obyvatel, ale v roce 2005 dokonce 2 190 (21,4/100 000 obyvatel), z toho mužů 1 351 (27,1/ 100 000 obyvatel), žen 839 (16,0/100 000 obyvatel). Tyto údaje dokumentují, jak se počty příčin úmrtí a pořadí různých příčin úmrtí během posledních 10 let u mužů a žen mění.
V některých letech se mění také pořadí příčin úmrtí na respirační nemoci z hlediska pohlaví. Mezi nejvýznamnější připadá první místo mezi všemi příčinami respiračních úmrtí u žen na záněty plic (např. v roce 2003 a 2005). V roce 2005 zemřelo na záněty plic o 29 % žen více než v roce 2004. U CHOPN je u žen nárůst úmrtí ještě vyšší (o 39 %), zatímco u mužů je o 30 % – viz srovnání tabulek 2 a 3. Proč je uvedený vzestup úmrtnosti v ČR u žen tak vysoký, by vyžadovalo podrobnou studii.
Vedle úmrtnosti, u níž je vykazování a správné kódování příčin stále spojeno s mnoha problémy,5 se jako další charakteristika dopadu onemocnění na společnost z pohledu veřejného zdravotnictví používá ukazatel roků ztraceného života DALY (disability adjusted life years). Ten v sobě kombinuje údaje o počtu let života populace ztracených předčasnými úmrtími a údaje o počtu let života se zdravotním omezením, které jsou navíc váženy podle závažnosti onemocnění. Tabulka 4 ukazuje ztráty let života ve světě podle příčin úmrtí v roce 2001 pomocí ukazatele DALY.2 Mezi 30 nemocemi nebo stavy podle pořadí výskytu patří 2. místo zánětům plic, 10. místo tuberkulóze, 12. místo CHOPN a 25. astmatu. Za porovnání opět stojí situace v zemích s rozdílnou životní úrovní danou příjmy v tabulkách 5a a 5b.
Ztráty let života v zemích s nízkými a středními příjmy jsou proti zemím s vysokými příjmy obrovské, včetně nemocí dýchacího ústrojí (ztráta 153 milionů let proti 10,7 milionů let v rámci prvních deseti příčin, což představuje 11 % proti 7,1 % z celkového počtu DALY v dané skupině zemí). U obyvatel zemí s malými příjmy předčí souhrn respiračních příčin podle ukazatele DALY součet příčin na ischemickou chorobu srdeční a cerebrovaskulární nemoci. Z tabulky 5b vyplývá, že „moderní svět“ s vysokými příjmy opět ztrácí nejvíce životních let na kardiální a cerebrovaskulární nemoci. Na 3. a 4. místo se dostávají Alzheimerova nemoc s ostatními demencemi. Jsou pouze tři nemoci, které se vyskytují mezi prvními deseti příčinami úmrtí jak v zemích s nízkými, tak i vysokými příjmy: ischemická choroba srdeční, cerebrovaskulární nemoci a chronická obstrukční plicní nemoc – v tabulce 5a a 5b jsou zvýrazněny tučně.
Podle údajů za rok 2002 jsou v České republice v podílu DALY na předních místech ischemická choroba srdeční, cerebrovaskulární onemocnění, unipolární depresivní porucha a onemocnění způsobená nadměrnou konzumací alkoholu.6 Na 5. místě je zhoubný novotvar průdušnice, průdušky a plíce (51 746 ztracených let života, což je 3,5 % z celkového počtu DALY zapříčiněných všemi onemocněními). Následují ztráta sluchu, zhoubný novotvar tlustého střeva a konečníku, Alzheimerova choroba a jiné demence a na 9. místě CHOPN (36 750 DALY, což je 2,5 % z celku).
Když se bere v úvahu věk, nutriční vlivy a řada dalších z devatenácti faktorů, které se různě uplatňují v různých oblastech světa, zůstávají respirační nemoci velmi významnou složkou při posuzování vlivu nemocí a různých poruch zdraví na ztrátu let života a ztrátu let života kvalitního. (Poznámka: autoři jsou si vědomi obtížnosti vymezení pojmů, jako jsou kvalitní život, kvalitní zdravotní stav, kvalita života ve vztahu ke zdraví). Řada prací různého zaměření v tomto čísle časopisu ukáže u onemocnění dýchacího ústrojí nejen závažnost respiračních nemocí, ale přinese také poznatky z nejnovějších optimistických sdělení v epidemiologii, patogenezi, diagnostice a v různorodé léčbě.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci Suppl. 1/2007, strana 4
Zdroj: