Přeskočit na obsah

Zdravé srdce prodlužuje dobré kognitivní schopnosti

Zprávy o tom, že zhoršení funkce myokardu zhoršuje také kognitivní funkce, jsou známy již delší dobu. Proto se v poslední době zvláštní pozornost věnuje sledování poruch funkce mozku u osob s kardiovaskulárními poruchami, kterou umožnil pokrok v zobrazovacích metodách, zejména v magnetické rezonanci mozku. Letos se objevila v časopise JAMA zpráva vycházející ze studie ARIC (Atherosclerosis Risk in Communities), která na základě vyšetření PET prokázala ve středním lidském věku vztah mezi různými rizikovými faktory a amyloidními depozity v mozku.1 Mezi rizikové faktory patřilo kouření, hypertenze, diabetes mellitus, vysoká koncentrace cholesterolu a obezita. Tyto hodnoty byly měřeny v průměrném věku 52 let, to znamená přibližně 20 let před vyšetřením magnetickou rezonancí. Přítomnost pouze jednoho z rizikových faktorů zdvojnásobila odds ratio amyloidních depozit v mozku a přítomnost dvou nebo více rizikových faktorů dokázala hodnotu odds ratio ztrojnásobit.

V letošním roce vyšla také další práce o ovlivnění kognitivních schopností. V British Journal of Sports Medicine byla publikována metaanalýza 39 randomizovaných klinických studií, které ukázaly, že tělesná zátěž, jako je aerobní cvičení, ale zejména rychlá procházka, zpomalují pokles kognitivních schopností.2

Jednoznačné jsou také studie o vlivu středomořské diety na kognitivní schopnosti. Pomalejší zhoršování kognitivních funkcí prokázala studie PREDIMED ze Španělska,3 při srovnání středomořské a kontrolní diety. Také studie ve Skotsku prokázala, že kohorta na středomořské dietě měla při tříletém sledování menší úbytek objemu mozkové tkáně na magnetické rezonanci než osoby na kontrolní dietě.4

Pro kardiovaskulární zdraví je nesmírně důležitá doba spánku. Ta hraje také význačnou úlohu v prevenci kognitivních poruch. Je známo, že při spánku dochází k strukturálním změnám v mozku, jako je expanze intersticiálních prostor, ale také úbytek amyloidů. Víme, že dostatečná doba spánku má za následek snížení rizika diabetu, obezity, kardiovaskulárních onemocnění, stresu a deprese. Toto všechno mohou být rizika rychlejšího úbytku kognitivních funkcí.5

O všech těchto faktorech bychom měli s osobami středního věku diskutovat a dojít k závěru, že kognitivní funkce závisí na stavu kardiovaskulární soustavy, kterou ovlivňuje zejména zdravý životní styl.


1. Gottesman R, Schneider AL, Zhou Y, et al. Association between midlife vascular risk factors and estimated brain amyloid deposition. JAMA 2017;317:1443–1450.

2. Northey JM, Cherbuin N, Pumpa KL, et al. Exercise interventions for cognitive function in adults older than 50: a systematic review with meta‑analysis. Br J Sports Med 2017; Apr 24. doi: 10.1136/bjsports‑2016‑096587 [Epub ahead of print]

3. Martinez‑Lapiscina EH, Clavero P, Toledo E, et al. Mediterranean diet improves cognition: the PREDIMED‑NAVARRA randomized trial. J Neurol Neurosurg Psych 2013;84:1318–1325.

4. Luciano M, Corley J, Cox SR, et al. Mediterranean‑type diet and brain structural change from 73 to 76 years in a Scottish cohort. Neurology 2017;88:449–455.

5. Xie L, Kang H, Xu Q, et al. Sleep drives metabolite clearance from the adult brain. Science 2013;342:373–377.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Den vzácných onemocnění 2024

28. 3. 2024

Jde o několik pacientů s konkrétní diagnózou. Avšak je již známo přes 10 000 klinických jednotek a jedná se o miliony pacientů. Česko patří k zemím s…