Zdravotní pojišťovny nechtějí být bankomaty
Těžko ovšem vinit plátce z deficitufinancování zdravotního systému v situaci, kdy o 80 procentech vynakládaných prostředků rozhoduje prostřednictvím vyhlášek stát, respektive ministerstvo zdravotnictví. Direktivní nařízení zvyšují výdaje, ale výběr pojistného jim nestačí. A tak se zdravotní pojišťovny ocitají v postavení bankomatů, které na požádání vydají peníze každému, kdo si pro ně přijde. Problém je, že už prakticky není z čeho vydávat.Současnou situaci ve sféře veřejného zdravotního pojištění zrekapituloval účastníkům Euro fora Vladimír Kothera, ředitel ZP Metal-Aliance. Připomněl čísla vzešlá z analytické komise, která podle jeho názoru zarazila i premiéra Jiřího Paroubka, když se s nimi 26. září seznámil. I podle té nejoptimističtější varianty se v příštím roce propadne celkové saldo systému zdravotního pojištění na −14,1 mld. Kč. Ovšem pouze v případě, že se podaří prosadit opatření vedoucí ke zmrazení růstu výdajů na zdravotní péči. Horší varianta, pokud se růst výdajů nezastaví, hovoří o deficitu−22,2mld.Kč.Úplně nejhorší možnost, která může nastat, představuje ministerstvem naznačované zavedení vyšších indexů ceny práce do nového Seznamu výkonů. Podle Vladimíra Kothery by to zadlužilo systém až někam k hranici −31 mld. Kč.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 16/2005, strana 1
Zdroj: