Zdravotníci ve službě o svátcích: Práva a kompenzace

Práce ve zdravotnictví je, zejména v nemocničních zařízeních, často vykonávána v nepřetržitém pracovním režimu, což znamená, že se zaměstnanci pravidelně střídají ve směnách v rámci nepřetržitého provozu zaměstnavatele. Tím je zajištěno, že instituce funguje každý den po dobu 24 hodin. S tím je přirozeně spojena i potřeba, aby zaměstnanci pravidelně vykonávali práci během nepracovních dní, tedy o víkendech či ve státní svátky. Jelikož se však jedná o období, které většině ostatních zaměstnanců připadá na dobu pracovního klidu, je třeba zdravotníky za práci o víkendech a ve svátcích odpovídajícím způsobem odměnit. V dnešním článku se proto zaměříme na to, jaké jsou podmínky pro výkon práce ve dnech pracovního klidu ve zdravotnictví a jak je tato práce kompenzována.

Obecně platí, že dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu, a svátky jsou dny pracovního klidu. Ačkoli platí, že práci ve dnech pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně, samozřejmě se to netýká práce v nepřetržitém provozu, tj. často u zdravotnických profesí. I tak je ale třeba práci konanou ve dnech pracovního klidu zdravotníkům náležitě vynahradit.

1. Zdravotníci pracující v soukromém sektoru (např. soukromé kliniky)

V případě zdravotníků pracujících v soukromém sektoru platí, že za dobu práce ve svátek jim přísluší dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Náhradní volno musí zaměstnavatel poskytnout zdravotníkovi nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době se zaměstnancem, přičemž za dobu čerpání takového náhradního volna přísluší zdravotníkovi náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Jako alternativní formu kompenzace za práci konanou ve svátek stanoví zákoník práce příplatek k dosažené mzdě v minimální výši průměrného výdělku zaměstnance připadajícího na dobu této práce. Na poskytnutí příplatku místo náhradního volna se případně musí zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout.

Zdravotníci v nepřetržitém provozu standardně pracují i během sobot a nedělí. Je ale zřejmé, že pokud zaměstnanec čerpá nepřetržitý odpočinek v týdnu v jiné dny než ostatní členové rodiny, kteří mají volno standardně o víkendu, jedná se o významný zásah do jeho osobního života, jelikož je tím znemožněno, aby rodina trávila volné dny pohromadě. Za dobu práce v sobotu a v neděli proto zdravotníkům přísluší dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 procent průměrného výdělku jako kompenzace zásahu do jeho osobního života a života celé rodiny. Příplatek se navíc poskytuje bez ohledu na skutečnost, zda jsou tyto dny podle harmonogramu směn standardně dny, na něž připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu, a k výkonu práce došlo jen výjimečně, např. z důvodu pracovní pohotovosti, či zda zaměstnanec pracuje o víkendu běžně.

2. Zdravotníci pracující ve veřejném sektoru (např. státní nemocnice)

Co se týče zdravotníků pracujících ve veřejném sektoru, kde jsou odměňováni platem, zde platí podobné principy jako u zdravotníků zaměstnaných v soukromém sektoru. Dle zákona platí, že zaměstnanci přísluší za hodinu práce v sobotu nebo v neděli příplatek ve výši 25 procent průměrného hodinového výdělku. Za práci ve svátek je potom zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době, přičemž za dobu čerpání tohoto náhradního volna se plat nekrátí. Místo náhradního volna může zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek.

Nejčastější dotazy v souvislosti s prací o svácích a víkendech

V souvislosti s výše uvedenou problematikou následně zdravotníci často vznášejí následující dotazy týkající se práce během svátků a víkendů.

• Může zaměstnavatel nařídit zdravotní sestře práci o víkendu bez jejího souhlasu?

Ano, pokud jde o zaměstnance pracujícího v nepřetržitém provozu, může mu zaměstnavatel víkendové směny nařídit v rámci rozvrhu směn i přes jeho nesouhlas. Zaměstnanec však musí být s písemným rozvrhem směn seznámen alespoň dva týdny předem, není-li sjednáno jinak. Ačkoli není povinností zaměstnavatele vyhovět žádosti zaměstnankyně nenařizovat jí směny primárně na víkend či svátek, v praxi lze často mnohé domluvit. Zde si však zaměstnavatele dovolujeme upozornit na to, aby se vyvarovali nerovného zacházení, jež je zakázáno zákoníkem práce a postihováno inspektorátem práce.

• Co když zdravotník pracuje v sobotu, jež je zároveň státním svátkem, a případně koná i práci v noci a zároveň přesčas? Náleží zaměstnanci v takovém případě příplatek za benefitně nejlepší stránku věci, anebo se dané příplatky mohou kumulovat?

Odpovědí v tomto případě jednoznačně je, že zaměstnanci náležejí všechny dané příplatky. V případě, kdy zaměstnanec koná práci v noci, o víkendu, ve svátek a bude se rovněž jednat i o přesčasovou práci, náležejí mu příplatky za všechny tyto vlivy. To např. pro zaměstnance odměňovaného mzdou znamená minimálně 25% příplatek za práci přesčas, 10% příplatek za práci o víkendech, za práci v noci rovněž minimálně 10 %, a pokud do toho vstupuje ještě svátek, za jeho odpracování má zaměstnanec nárok také na příplatek minimálně ve výši 100 % jeho průměrného výdělku, pokud tak bude se zaměstnavatelem sjednáno místo náhradního volna.

• Může být u zdravotníků náhradní volno za práci ve svátek nahrazeno jinou formou odměny, například osobním bonusem či jinými hmotnými výhodami?

Ne, náhradní volno za práci ve svátek (a ostatní zákonné příplatky) jsou povinné a nelze je nahradit jinou složkou mzdy nebo platu, případně materiálními odměnami. Výjimkou je dohoda o poskytnutí příplatku namísto náhradního volna za práci ve svátek, v takovém případě ale musí existovat oboustranný konsensus na straně zaměstnavatele i zaměstnance.

• Je nějaký rozdíl mezi směnou, která vyjde celá na svátek, a směnou, která začne např. v neděli večer a končí v pondělí ve svátek?

Příplatek za svátek náleží jen za hodiny od půlnoci do půlnoci svátečního dne. Pokud směna začíná před svátkem, za část směny před půlnocí příplatek nenáleží. Stejně tak příplatek za neděli se týká pouze nedělní části směny. Zaměstnavatel musí sledovat skutečně odpracované hodiny v daném časovém úseku svátku či víkendu.

Příští článek bude zaměřen na to, jaká specifika jsou spojena s prací přesčas ve zdravotnictví. Pozornost bude zaměřena zejména na to, jak jsou zdravotníkům přesčasy kompenzovány a jakých limitů se musejí zaměstnavatelé při nařizování přesčasů držet.