Přeskočit na obsah

Zdravotnictví v krajích po volbách do zastupitelstev

1. Identifikujete v současnosti ve zdravotnictví vašeho kraje nějaké specifické problémy?

2. Jaké opatření v oblasti organizace zdravotnictví a zdravotních služeb v kraji chcete prioritně prosadit?

Jaroslav Foldyna, Ústecký kraj

1. Zásadním problémem v Ústeckém kraji je naprostá nekoncepčnost činnosti akciové společnosti Krajská zdravotní, přesněji řečeno neexistence této koncepce.

V současnosti nikdo neví, jaké obory budou ve které z nemocnic této společnosti zachovány a na jaké úrovni – chybí tedy rozdělení jednotlivých medicínských oborů na území kraje. Navíc podle mne probíhá mnohdy bezhlavý nákup drahého technického vybavení – například medicínské robotiky - bez patřičného sjednání smluv se zdravotními pojišťovnami.

2. Z první odpovědi vyplývá i druhá. Je nutné dosáhnout zlepšení průhlednosti procesů uvnitř Krajské zdravotní, a. s., zformulovat její jednoznačnou koncepci. Domnívám se, že „odštěpné závody“ společnosti – tedy jednotlivé nemocnice – by měly mít větší autonomii, která ale bude jasně odstupňována.

 

Ing. Martin Tesařík, Olomoucký kraj

1. Za zcela zásadní problém považujeme skutečnost, že koalice ODS a KDU-ČSL pronajala na 20 let nemocnice v Prostějově, Přerově a Šternberku společnosti Středomoravská nemocniční, a. s., která je součásti holdingu Agel.

Nájemní smlouva umožňuje nájemci provádět změny ve struktuře a rozsahu poskytované zdravotní péče bez souhlasu rady a krajského zastupitelstva. Přitom odpovědnost za zajištění zdravotních služeb je odpovědností těchto orgánů ze zákona.

Podobně jako jiné kraje se potýkáme s nedostatkem praktických lékařů, nedostatečnou sítí výjezdových stanovišť zdravotnické záchranné služby a problémy s financováním agentur domácí péče.

2. Chceme zamezit pokračování rušení jednotlivých oborů v pronajatých nemocnicích a s tím spojenému snižování dostupnosti zdravotní péče pro občany. Toto je jednoznačná priorita, přestože naše právní postavení, nastavené našimi předchůdci, je obtížné.

Chceme zajistit postgraduální vzdělávání pro začínající obvodní lékaře formou grantů a dobudovat síť zdravotnické záchranné služby, která byla našimi předchůdci redukována.

 

PaedDr. Josef Novotný, Karlovarský kraj

1. K aktuálním problémům určitě patří nedostatečná propracovanost koncepce Karlovarské krajské nemocnice (KKN). Náprava je tím, čeho chceme prioritně dosáhnout. Otázkou je, jak k tomu dospět. Ne vždy totiž existuje dostatek vůle ke spolupráci mezi třemi součástmi KKN – dříve samostatnými okresními nemocnicemi.
Nedobrá je i personální situace KKN, kdy na jedné straně v některých místech chybějí sestry (např. v Karlových Varech) a jinde lékaři (v Sokolově). Musíme nalézt možnosti zlepšení personalistiky. Specifikem Karlovarského kraje je fakt, že významná část zdravotníků nachází uplatnění v četných lázeňských zařízeních.
Také lůžkový fond se jeví jako ne zcela rovnoměrně rozložený. Měl by vyhovovat podmínkám stejné dostupnosti pro občany celého kraje.

Určitě zůstává otevřená otázka hospodaření KKN jako celku a jednotlivých nemocnic v minulosti. Od analýzy současného stavu by se měl odvíjet rozumný plán organizace krajem spravovaných zdravotnických zařízení a též investic do nich.

2. Jak plyne z odpovědi na první otázku, stanovení priorit by měla předcházet analýza současného stavu. Jde o to, aby nebyla přijímána ukvapená, krátkodechá řešení. I když určitě některé věci bude nutno řešit co nejrychleji.
Obecně řečeno, zdravotnictví karlovarského regionu odráží problémy tohoto kraje dané i jeho historickým a demografickým vývojem (nedostatek nových investic, a tím nutnost restrukturalizace hospodářství kraje, relativně nižší průměrná kvalifikovanost a vzdělanost obyvatelstva – tedy i potřeba řešit otázky rozvoje školství atd.).

Doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc., Plzeňský kraj

1. Plzeňský kraj je v jistém smyslu ojedinělý v tom, že nemá zajištěnou lůžkovou zdravotní péči v každém bývalém okresu, resp. ze sedmi je zajištěna jen v pěti z nich.

Za osm let existence Krajského úřadu nikdy nebyla provedena analýza, vypovídající o tom, zda je plnohodnotně zajištěna potřebná péče ve stávajících zdravotnických zařízeních a zda nejsou nutné některé korekce například v síti těchto zařízení v regionu kraje.

Problémem kraje je i nedostatek lékařů a sester. V posledních několika měsících je personálně ohrožena péče v některých oborech, a to například provoz gynekologicko-porodnického oddělení v nemocnici v Klatovech.

2. Na základě aktuálně provedené analýzy situace ve zdravotnických a sociálních zařízeních kraje chceme naplánovat plnění krátkodobých a střednědobých úkolů v duchu koncepce zdravotnictví, kterou přijala vláda Jiřího Paroubka v červenci 2005.

Prioritním bude věcné zadání projektů a poté identifikace zdrojů finančních prostředků, a to jak z rozpočtu kraje a ČR, tak i z fondů EU.

Další prioritou bude starost o seniory, aby prodlužování lidského věku díky modernímu zdravotnictví bylo sledováno i prodlužováním kvalitního a důstojného života seniorů.

Dále je nutné zabývat se odměňováním zdravotníků, aby neodcházeli do jiných typů zařízení anebo resortů, či dokonce do zahraničí.

MUDr. Jiří Běhounek, Kraj Vysočina

l. Problémem, který se může stát téměř neřešitelným, je prohlubující se nedostatek odborného zdravotnického personálu. Bez něho nejsme schopni dále udržet, natož rozvíjet odpovídající úroveň péče. Zajisté to není problém specifický pouze pro náš kraj, ale je velmi zásadní.

2. Opatření budou vycházet z programových priorit ČSSD, se kterými krajské volby vyhrála. Dále jsem názoru, že je potřeba trvale zlepšovat finanční ocenění zdravotnických i nezdravotnických pracovníků v našich zařízeních. Je nutné lépe koordinovat společné vyjednávání o smlouvách a úhradách od zdravotních pojišťoven.

 

Mgr. Radko Martínek, Pardubický kraj

1. Neexistuje krajská koncepce zdravotnictví. Působení akciových společností ve zdravotnictví vedlo ke stagnaci platů a k odchodům zaměstnanců. Za nedostatečné považuji i platby od zdravotních pojišťoven.

2. Nejdůležitějším opatřením je podle mne stabilizace zaměstnanců ve zdravotnických zařízeních.

Bc. Lubomír Franc, Královéhradecký kraj

1. Za poměrně pozitivní považuji systém spolupráce všech pěti hlavních nemocnic v kraji (mimo Fakultní nemocnici Hradec Králové) a jejich společný postup v různých oblastech činnosti. Tím je zajištěna určitá stabilita poskytování zdravotní péče v regionu. Na nejlepší úrovni však určitě není vnitřní kontrola i osobní odpovědnost managementu jednotlivých nemocnic za výsledky řízení. Rovněž je nešťastná nejednotná politika vůči zdravotním pojišťovnám, především vůči VZP, a z toho pocházející ekonomické obtíže některých nemocnic. Také nezařazení fakultní nemocnice do krajského systému by mělo být v budoucnu napraveno.

2. V první řadě je ČSSD připravena provést ekonomický a právní audit všeho, co zde bylo za vlády ODS vykonáno. Musí být zavedena transparentnost, větší kontrola a důraz na zvyšování odborné i ekonomické výkonnosti zdravotnických zařízení pod správou kraje.

Samozřejmostí je převedení nemocnic do veřejnoprávního režimu, zvýšení investic do vzdělávání pracovníků, zavádění nových léčebných postupů a modernizace přístrojového vybavení i celková modernizace nemocnic včetně stavebních investic.

Měnit současný systém zdravotnické záchranné služby podle koncepce ministra Julínka je pro kraj nepřijatelné. ČSSD nepřipustí snižování kvality a dostupnosti záchranné služby podle představ Prahy, ale bude podporovat investicemi svoji záchranou službu podle skutečných potřeb občanů regionu. Ostatně, na rozdíl od ministerstva si ji kraj sám financuje.

Mgr. Jiří Zimola, Jihočeský kraj

1. Nemocniční zařízení v majetku kraje jsou transformovány na akciové společnosti, tedy společnosti zřízené za účelem zisku. Zisk ve zdravotnictví je správný, pokud jej není docíleno na úkor lékařů, zdravotnického personálu, ostatních provozních zaměstnanců a především pacientů. Je jistě třeba hledat rezervy a neplýtvat penězi, ale šetřením na lidech by se to dít nemělo. Jinou otázkou je sama existence akciových nemocnic a možnost ucházet se o evropské peníze. 

2. Na konkrétní kroky v oblasti organizace je předčasné se ptát. Prioritně chceme prosadit sociálně demokratický program: úhradu poplatků v jihočeských nemocnicích za všechny pacienty a garanci, že jihočeské nemocnice nebudou prodány.

Zdroj:

Sdílejte článek

Doporučené