Zdravotník u lékaře: kdy je volno hrazené a kdy jen neplacené?

Zdravotníci se s tím setkávají často: pracují na plný úvazek v každodenním provozu a potřebují si dojít například na preventivní stomatologickou prohlídku. Ordinační doba lékaře se však obvykle kryje s pracovní dobou a dovolenou si zaměstnanec na vyšetření brát nechce. Jak tedy správně postupovat? Má zdravotník právo navštívit lékaře v průběhu své pracovní doby a je zaměstnavatel povinen mu tuto dobu proplatit? A vztahují se stejná pravidla také na dobrovolné darování krve či plazmy? Na tyto otázky odpovídají pracovněprávní předpisy, které v praxi často řešíme právě se zaměstnanci ve zdravotnictví.

Lékařské vyšetření, které není možné provést mimo pracovní dobu zaměstnance, se dle zákoníku práce považuje za překážku v práci na straně zaměstnance. Po dobu trvání této překážky je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno na nezbytně nutnou dobu a dále náhradu mzdy nebo platu, jejíž výše se však může lišit v závislosti na vzdálenosti konkrétního zdravotnického zařízení.

Pokud vyšetření probíhá v zařízení, které se nachází nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance, je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a nabízí potřebnou zdravotní péči, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu po dobu, po kterou trvalo jak vyšetření, tak cesta tam a zpátky. Pokud si však zaměstnanec pro ošetření zvolí vzdálenější zdravotnické zařízení, náhrada mzdy nebo platu se poskytne pouze v rozsahu, jako by vyšetření probíhalo v nejbližším zdravotnickém zařízení.

Co se týče darování krve a provádění aferézy, jedná se o úkony činěné v obecném zájmu, a zákoník práce tak ukládá zaměstnavateli povinnost poskytnout zaměstnanci i v tomto případě pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, a to za dobu odběru, cesty tam a zpět a následného zotavení. Všechny tyto události však musejí zasahovat do pracovní doby zaměstnance v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Pokud zaměstnanci na cestování a odběr nestačí 24 hodin, přísluší mu pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za prokázanou nezbytně nutnou další dobu, pokud tato doba zasahuje do pracovní doby. Může se samozřejmě stát, že k odběru z jakéhokoli důvodu nedojde (např. zaměstnanec k němu není zdravotně způsobilý), v takovém případě mu náleží pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku jen za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti v práci.

Pokud zaměstnanec daruje jiný biologický materiál, nejčastěji kostní dřeň, přísluší mu taktéž pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu odběru, cest a zotavení, pokud zasahují do pracovní doby zaměstnance v rámci 48 hodin od nástupu cesty k odběru. Jelikož tyto odběry mohou na každého člověka působit jinak, lékař může rozhodnout o prodloužení či zkrácení pracovního volna. Pokud k odběru nedojde, platí závěry uvedené v předchozím odstavci.

Pro poskytnutí pracovního volna s náhradou mzdy nebo platu však stále platí podmínka, že darování krve či jiných materiálů (stejně jako u vyšetření) nešlo provést mimo pracovní dobu zaměstnance. S ohledem na skutečnost, že odběry probíhají ve zdravotnických zařízeních často během dopoledních hodin, uplatní se výše uvedená pravidla zejména u zaměstnanců s běžnou pracovní dobou. Závěrem doporučujeme nezapomenout si návštěvu lékaře nechat potvrdit a zaměstnavateli dodat tzv. propustku/potvrzení o absolvované lékařské prohlídce.

Nejčastější dotazy v souvislosti s návštěvami lékaře v pracovní době

Jelikož v praxi řešíme s našimi klienty otázky týkající se návštěv lékaře v průběhu pracovní doby ze strany zaměstnanců velmi často, níže si dovolujeme představit vám ty nejfrekventovanější:

• Zaměstnavatel vydal novou směrnici, v níž je uvedeno, že zaměstnanci mohou u lékaře strávit v průběhu své pracovní doby maximálně 4 hodiny. Má na to zaměstnavatel právo?

Nemá, dle zákoníku práce obecně platí, že zaměstnavatel může vnitřním předpisem stanovit práva zaměstnanců pouze výhodněji, než stanoví tento zákon. Dle zákoníku práce přitom platí, že zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci pro účely návštěvy zdravotnického zařízení (za podmínky, že je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout) pracovní volno s náhradou mzdy na dobu nezbytně nutnou. „Nezbytně nutná doba“ je vždy věcí konkrétního vyšetření a nelze ji nijak paušalizovat, například vnitřním předpisem zaměstnavatele. Takové ustanovení směrnice je tedy ustanovením zdánlivým a nevyvolává žádné právní účinky.

• Jak mám postupovat, pokud k lékaři potřebuji odvézt své dítě/partnera/rodiče/psa?

V případě, že zaměstnanec potřebuje doprovodit svého rodinného příslušníka k lékaři, zaměstnavatel je povinen mu poskytnout pracovní volno na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na jeden den, byl-li doprovod nezbytný (např. v případě malých dětí či nemohoucích osob) a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu. Pokud navíc doprovázíte k lékaři svého manžela, druha, dítě, rodiče, prarodiče, případně rodiče či prarodiče svého manžela, máte nárok i na náhradu mzdy nebo platu (pokud nemáte nárok na ošetřovné). Bohužel, uvedené neplatí v případě, kdy doprovázíte své chlupaté mazlíčky k veterináři, v takovém případě si zaměstnanec musí vzít buď dovolenou, nebo neplacené volno.

• Mám nárok na pracovní volno a náhradu mzdy i v případě, kdy poskytuji plazmu na soukromé klinice za odměnu?

Ačkoli zákoník práce nerozlišuje mezi bezúplatným a úplatným poskytováním krve, krevní plazmy a dalších složek, jak je tomu většinou u soukromých zařízení, odborná literatura se přiklání spíše k názoru, že náhrada mzdy poskytovaná zaměstnavatelem má za účel kompenzovat zaměstnanci výpadek jeho příjmu, který by jinak z důvodu uvedených překážek nastal. Při úplatném poskytování krevní plazmy však k výpadku tohoto příjmu nedochází. Pokud by tedy zaměstnanec obdržel jak odměnu za odběr, tak náhradu mzdy, v jeho jednání by bylo možné spatřovat rozpor s dobrými mravy. Zaměstnanec by se tedy v takovém případě měl spíše se zaměstnavatelem např. domluvit na poskytnutí neplaceného volna, jedná se však o spornou situaci.

• Co se stane, když jako zaměstnavatel zjistím, že zaměstnanec využívá poskytované volno i k vyřizování jiných záležitostí mimo návštěvy lékaře?

Vzhledem ke skutečnosti, že zaměstnavatel má povinnost poskytnout zaměstnanci pro účely návštěvy lékaře pracovní volno s náhradou mzdy pouze na dobu nezbytně nutnou, pokud zaměstnanec bez upozornění zaměstnavatele využije poskytnuté volno i k vyřízení jiných osobních záležitostí, jedná se o porušení pracovněprávních předpisů. V takovém případě má zaměstnavatel možnost na porušení zaměstnance upozornit, a to např. formou vytýkacího dopisu, vždy však záleží na konkrétních okolnostech daného případu.

• Co všechno musí být uvedeno na potvrzení (propustce) od lékaře?

Standardně stačí, pokud propustka obsahuje jméno a příjmení zaměstnance, datum a čas návštěvy lékaře, podpis a razítko lékaře a případně informaci, kdy zaměstnanec odešel z práce a zase se vrátil. Zaměstnavatel by neměl po zaměstnanci vyžadovat více informací o jeho zdravotním stavu.

V závěrečném článku naší rubriky vysvětlíme rozdíl mezi pracovním úrazem a nemocí z povolání a poradíme vám, jak v takových situacích správně postupovat. Dále podrobně rozebereme, jaké nároky plynou zaměstnanci v případě pracovního úrazu či nemoci z povolání, jak se určuje jejich výše, a popíšeme, kdy se může zaměstnavatel zprostit povinnosti je hradit. Závěrem vám také poradíme, jak postupovat, když zaměstnavatel popírá, že by zaměstnanec utrpěl pracovní úraz či trpěl nemocí z povolání.