Zentiva – z malostranské lékárny do poloviny Evropy
Když jsme v polovině května přicestovali do rumunska, žila země diskusemi o vítězích dvou blížících se utkání.
Tím prvním mělo být lidové referendum o tom, zda má skutečně odstoupit prezident Traian Basescu, jehož odvolal rumunský parlament pro podezření z porušování ústavy a podněcování politické nestability v zemi. Tento bývalý námořní kapitán proslul ve funkci bukurešťského starosty tím, že se pokusil vymýtit z hlavního města toulavé psy a vysloužil si za způsoby, jakými toho chtěl dosáhnout, kritiku od západních organizací na ochranu zvířat. Řekl tehdy: „Zvolili mne lidé z Bukurešti, nikoli psi.“ To druhé utkání měli mezi sebou svést závodníci formule 3, kvůli nimž se Bukurešť změnila v město hrůzy – zatímco po přízračném okruhu vymezeném nepřekonatelnými betonovými zátarasy a ploty kolem stejně přízračného Ceauşescuova paláce svištěly trénující závodní vozy, hlavní město zažívalo dopravní kolaps. Možná kdosi počítal s tím, že kvůli tomu přijde méně lidí k referendu… Jeden vítěz, který neměl cokoli do činění ani s rumunskou vnitropolitickou krizí, ani s automobilovým cirkusem, byl však znám předem. Vítězí v Rumunsku již déle než rok svou snahou přispět ke zlepšování zdravotní péče o více než 20 milionů obyvatel této země a jmenuje se Zentiva.
Prehistorie
Rumunská kapitola je až jednou z posledních ve vývoji farmaceutické společnosti Zentiva. Počátky největšího českého farmaceutického podniku lze vystopovat až k nejstarší lékárně na území Čech – malostranské lékárně „U černého orla“, o níž existují písemné záznamy již z roku 1488. V roce 1857 tuto lékárnu zakoupil Benjamin Fragner, plány na její rozšíření realizoval však až jeho syn dr. Karel Fragner a zejména jeho vnuk dr. ing. Jiří Fragner. Ten učinil v roce 1928 zásadní rozhodnutí – vybudovat za hranicemi Prahy, ve vesnici Dolní Měcholupy, novou moderní farmaceutickou továrnu.
Továrna „Benjamin Fragner“ zahájila provoz v srpnu 1930 a krátce nato – během 2. světové války – se po uzavření českých vysokých škol v důsledku nacistické okupace stala díky pochopení a podpoře svého majitele útočištěm mnoha význačných odborníků. Mimo jiné i proto byl také právě zde jako v jedné z prvních zemí Evropy např. izolován penicilin – pod tehdejším označením BF Mykoin 510. Po znárodnění v roce 1946 došlo k oddělení továrny od lékárny a měcholupský podnik se stal součástí Spojených farmaceutických závodů (SPOFA). Se svými 750 zaměstnanci byl bezkonkurenčně vedoucím závodem farmaceutické výroby v poválečném Československu. Postupně se stále rozšiřoval, stavěly se nové výrobní provozy, zlepšovala se kvalita výrobních procesů i finálních produktů a trvale se zvyšovala produkce. Někdejší vesnice Dolní Měcholupy se stala součástí Prahy a na místě původní továrny vznikl farmaceutický podnik Léčiva, jedna z největších jednotek se soustředěnou hromadnou výrobou léčivých přípravků v celé střední a východní Evropě.
Moderní historie začíná v roce 1989
Nicméně teprve po roce 1989 prošla společnost největšími organizačními a vlastnickými změnami. Privatizační proces byl ukončen v roce 1998 a v témže roce získal většinu společnosti světový soukromý kapitálový fond Warburg Pincus. Pro devadesátá léta minulého století je charakteristická rozsáhlá modernizace výrobních provozů společnosti v reakci na neustále rostoucí požadavky na kvalitu, bezpečnost, standardizaci a reprodukovatelnost vnitřních procesů. V důsledku toho jsou od roku 1997 všechny provozy závodu certifikovány a do třetího tisíciletí tak dřívější společnost Léčiva vstoupila jako moderní, plně konkurenceschopná firma s vedoucím postavením na domácím trhu v České republice a silnou pozicí na Slovensku. Když pak v roce 2003 získala i slovenskou firmu Slovakofarma, mohla se přerodit v dnešní farmaceutickou skupinu Zentiva.
Základ úspěchu – jasná strategie
Když společnost Léčiva na své valné hromadě ještě před pouhými pěti lety schvalovala hospodářské výsledky za rok 2001, jednalo se o tržby ve výši necelých 6 miliard korun, získané v naprosté většině z prodejů v České republice. Jen pár lidí uvnitř firmy a několik zasvěcenců z vnějšku tušilo, že se chystá velká změna. Ani oni by však nejspíš tehdy nevěřili svým očím, kdyby jim někdo ukázal nedávno schválené hospodářské výsledky za rok 2006. Společnost Zentiva totiž vykázala tržby převyšující 14 miliard korun! A pokud by se k tomuto údaji přičetly tržby turecké firmy Eczacibaşi Generic Pharmaceuticals, která se do skupiny Zentiva zařazuje v letošním roce, vyšlo by 19,7 miliardy korun tržeb. Více než třikrát více než před oněmi pěti lety!
Tak ohromujícího nárůstu bylo možné dosáhnout proto, že v roce 2002 vznikla zcela jasná podnikatelská strategie, která se pak v uplynulých pěti letech soustavně a pečlivě naplňovala. Je to strategie zaměřená na vývoj, výrobu a prodej moderních značkových generik za konkurenceschopné ceny ve vybraných terapeutických oblastech především primární péče. Právě segment primární péče je vhodným zdrojem růstu tržeb, protože jím prochází přibližně 80 procent obyvatel ve všech zemích, kde dnes Zentiva operuje, a rozsah poskytované péče dosud není ani zdaleka srovnatelný s rozsahem na nejrozvinutějších trzích. Místem naplňování této strategie pak jsou trhy v Evropské unii a východní Evropě, na které společnost proniká kombinací organického vývoje a akvizic. V prvním případě jde o dobývání nových trhů cestou vytvoření obchodních zastoupení nebo samostatných obchodních společností a postupného rozšiřování portfolia prodávaných produktů. Ve druhém případě pak Zentiva dobývá trhy cestou akvizic farmaceutických firem, které na nich mají významné postavení – k Zentivě se takto připojila v roce 2003 slovenská farmaceutická jednička Slovakofarma, v roce 2005 jedna z největších rumunských generických firem Sicomed, letos třetí největší turecký výrobce generik Eczacibaşi Generic Pharmaceuticals a zítra… Kdo ví?
Polovina evropy dobyta
Dnešní Zentiva, jejíž akcie vlastní z 24,9 % SanofiAventis, z 12,3 % Česká pojišťovna a příbuzné společnosti, 56,7 % je free float a 6,1 % patří managementu a zaměstnancům, se tak může pochlubit vedoucím postavením v České republice, na Slovensku, v Rumunsku a v nejbližší době nejspíše i v Turecku, rychlým růstem v Polsku, Rusku, na Ukrajině a v pobaltských státech a velmi rychle rozvíjenými aktivitami v Maďarsku a Bulharsku. Z firmy, která působila na českém trhu s deseti miliony obyvatel, se během uplynulých pěti let stala skutečně mezinárodní farmaceutická skupina s dosahem do více než desítky zemí, v nichž žije na 300 milionů lidí a kde stále existuje řada dobrých příležitostí pro budoucí růst. Firma zaměstnává více než 6 400 lidí, vyrábí na 300 léčivých přípravků, jen v roce 2006 získala na všech trzích, kde podniká, 337 nových registrací a podáno bylo dalších 158 žádostí, s jejími akciemi se obchoduje na burzách v Praze a Londýně, může tedy dnes plným právem prohlásit, že dobyla polovinu Evropy.
Zentiva v rumunském zrcadle
Rumunský trh je nesporně jedním z nejperspektivnějších ve střední a východní Evropě – rychle zde roste hrubý domácí produkt, dochází ke strukturálním reformám trhu, vytváří se pozitivní makroekonomické prostředí a roste poptávka po rozsáhlejší a kvalitnější zdravotní péči pro zdejších 22 milionů obyvatel. To vše je a nadále bude hnací silou rychlého růstu trhu primární péče, poptávky po moderních lécích a tedy i farmaceutického trhu; ten má dnes objem 1,8 miliardy € a tempo jeho růstu dosahuje 15 %. V roce 2007 budou růst trhu podporovat specifické podmínky – větší podíl výdajů na zdravotnictví z hrubého domácího produktu, zvýšení příspěvků na sociální péči a také růst segmentu soukromých zdravotních pojišťoven. Zatím je Rumunsko s průměrnými výdaji na farmaceutické a lékařské produkty ve výši 58 € na hlavu daleko za ostatními státy východní Evropy; tato hodnota nedosahuje ani třetiny spotřeby na hlavu v ČR a rovná se zhruba desetině výdajů ve Francii. Proto v Rumunsku existuje tak velký růstový potenciál. Očekává se, že spotřeba léků stoupne během následujících tří až pěti let na 120 až 150 € na hlavu. K hlavním důvodům patří stárnutí populace, lepší zdravotní péče, rozšíření zdravotní péče ve venkovských oblastech, vyšší nemocnost a také větší informovanost a vyšší kupní síla obyvatelstva, které tak bude mít přístup k dražším a novějším lékům. Úloha státu ve zdravotním a farmaceutickém sektoru je velmi výrazná. Prostřednictvím státních zdravotních programů a refundací léčiv stát pokrývá zhruba polovinu veškerých výdajů za léky v celém Rumunsku. Zdravotní systém je financován plně z příspěvků zaměstnanců a zaměstnavatelů, které se pohybují mezi 6,5 až 7 % z hrubé mzdy zaměstnance. Pro choroby s vysokým sociálním dopadem (AIDS, nádorová onemocnění, diabetes, tuberkulóza, kardiovaskulární choroby apod.) existují státní zdravotní programy, v jejichž rámci pacienti na léčbu nepřispívají a veškeré léky kupuje ministerstvo zdravotnictví na základě každoročních veřejných zakázek. Kromě toho existují programy refundace léčiv, v jejichž rámci stát prostřednictvím státní zdravotní pojišťovny hradí 50 až 90 % ceny léku v závislosti na závažnosti choroby a významu jednotlivých léků. Ceny všech léků na recept, ať již vyráběných doma nebo dovážených, jsou předmětem přísné regulace ze strany ministerstva zdravotnictví. To stanoví maximální povolené marže na výrobu, import, distribuci i marketingové aktivity.
Významnou roli sehrávají v Rumunsku farmaceuti, neboť zde existuje tzv. generická preskripce – lékař předepisuje pouze účinnou látku, zatímco o konkrétním přípravku vydaném pacientovi rozhoduje lékárník. Současná právní úprava platná od roku 2004 nedovoluje provozovat více než jednu lékárnu na 3 000 obyvatel v Bukurešti, na 3 500 obyvatel v krajských městech a na 4 000 obyvatel v dalších městech. Strategie společnosti Zentiva – nabízet kvalitní generické léky za přijatelné ceny pro širokou potřebu v primární péči – je pro Rumunsko jako stvořená. Není proto divu, že již rok po převzetí společnosti Sicomed s přibližně tisícovkou jejích zaměstnanců, kvalitním výrobním programem a rozsáhlou distribuční sítí, se Zentiva stala nejdynamičtěji rostoucí generickou farmaceutickou společností v Rumunsku – patří ji 6,2 % farmaceutického trhu, což znamená tržby ve výši 4,6 miliardy rumunských nových lei. Z preskripčních léků se zde prodává nejvíce hypolipidemikum Simvacard (simvastatin) a antihypertenzivum Zenra (ramipril), k největšímu vzestupu prodejů došlo u mezinárodně úspěšných léků, jako jsou hypolipidemikum Simvacard, antibiotikum Azitrox, antipsychotikum Rispen, analgetikum Tralgit, antacidum Helicid a urologikum Fokusin. Jen v roce 2007 počítá Zentiva s tím, že na zdejší trh uvede šest nových přípravků včetně antiobezitika Lindaxa a antidiabetika Amyx. K propagaci svých léčivých přípravků, ale současně i ke zlepšení zdravotní péče v Rumunsku přispívá Zentiva i organizováním celé řady edukačních konferencí a seminářů, určených především pro více než 7 500 zdejších rodinných lékařů a také pro farmaceuty.
Na řadě je turecko a Maďarsko
Dalším mílovým krokem Zentivy na její cestě k tomu, aby se stala jednou z vedoucích evropských generických firem, byla její koupě tříčtvrtinového podílu v turecké společnosti Eczacibaşi Generic Pharmaceuticals – dosud třetího největšího generického výrobce v Turecku. S akvizicí této firmy jsou spojena dvě „NEJ“ – objemem 460 milionů € byla zatím největší transakcí rozšiřující působnost Zentivy a současně i historicky dosud vůbec největší zahraniční investicí jakékoli české firmy. Vedle České republiky, Slovenska a Rumunska se Turecko stalo čtvrtou zemí, kde má Zentiva svou vlastní výrobní základnu, turecký trh tedy bude moci spolu s českým, slovenským a rumunským považovat za svůj trh „domácí“. A že je to trh, který má svou cenu, dosvědčuje jeho velikost – Turecko totiž má více než 74 milionů obyvatel a jde o jeden z nejrychleji rostoucích trhů na světě. Maďarsko bylo dlouho jednou z posledních zemí ve střední a východní Evropě, kde Zentiva nevyvíjela žádné aktivity. Nicméně prvního března tohoto roku se vše změnilo – Zentiva oznámila vstup na maďarský trh tím, že převzala 23 léčivých přípravků nabízených do té doby 10 milionům Maďarů francouzskou firmou SanofiAventis.
A co dále?
Zentiva se již řadu let netají ambiciózním cílem stát se největším a nejvýznamnějším dodavatelem moderních generických léků ve střední Evropě; akvizicemi na Slovensku (Slovakofarma), v Rumunsku (Sicomed) a Turecku (Eczacibaşi Generic Pharmaceuticals), jakož i vstupem na další trhy k tomu učinila rozhodující krok. Další budou nepochybně brzy následovat.
P.S. V referendu nakonec zvítězil prezident Basescu – pro jeho setrvání v úřadu hlasovalo 72 % Rumunů – a ve Formuli 3 na bukurešťském okruhu jezdec Marko Asmer na voze s podvozkem Dallary a motorem Mercedes.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 18/2007, strana B6
Zdroj: