Změny ve výplatě dávek v případě nemoci a v mateřství
Od uvedeného data přechází na zaměstnavatele povinnost zabezpečit své zaměstnance v období prvních 14 kalendářních dní trvání jejich dočasné pracovní neschopnosti náhradou platu. Tato náhrada náleží zaměstnancům v pracovním poměru, a to v době prvních 14 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti a pouze za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny (pracovní směny). Za první 3 pracovní dny (směny) náhrada platu nepřísluší, od čtvrtého pracovního dne (směny) přísluší náhrada platu ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku, který se počítá velmi složitým způsobem. Období prvních 14 kalendářních dní začíná v den vzniku pracovní neschopnosti a končí vždy uplynutím 14. kalendářního dne ve 24.00 hodin. Pro určení jednotlivých pracovních dní (směn) se vychází z předem stanoveného rozvržení týdenní pracovní doby do směn (tzv. harmonogram směn).
Právo na náhradu platu má zaměstnanec pouze tehdy, jestliže ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti vykonává práci v pojištěném zaměstnání a dočasnou pracovní neschopnost si nepřivodil úmyslně. Pokud si zaměstnanec přivodil dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce, jako následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků či při spáchání úmyslného trestného činu, obdrží náhradu pouze v poloviční výši platu.
Tuto náhradu vyplácí zaměstnancům zaměstnavatel v řádném termínu stanoveném pro výplatu. Z tohoto titulu přísluší zaměstnavateli kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim, tzn. zdržuje se v místě pobytu a dodržuje dobu a rozsah povolených vycházek. Poruší-li zaměstnanec tento režim, může mu zaměstnavatel náhradu platu snížit nebo neposkytnout.
Pokud dočasná pracovní neschopnost pokračuje i 15. kalendářní den a dále, náleží zaměstnanci nemocenské, které vyplácí příslušná správa sociálního zabezpečení, a nikoli nemocnice jako dosud. S tímto souvisí i následující skutečnosti. Zaměstnancům, kteří budou v dočasné pracovní neschopnosti, není možno srazit a odvést srážky typu za ubytovnu, telefon, exekuce, splátky půjček, splátky úvěrů, penzijní připojištění apod. Zaměstnanci si musejí tyto srážky uhradit sami ze svého účtu – je tedy výhodnější, aby si je na své účty také převedli. Poživatelé starobního nebo plného invalidního důchodu mají nárok na výplatu nemocenského od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti do dne, kdy končí dočasná pracovní neschopnost, nejdéle však po dobu 70 kalendářních dní.
Stejně jako u nemocenského, i výplatu peněžité pomoci v mateřství a ošetřovného (dříve ošetřování člena rodiny) zajišťuje příslušné pracoviště České správy sociálního zabezpečení, a nikoliv nemocnice. Je třeba počítat s tím, že toto pracoviště má jeden měsíc na výplatu všech dávek po obdržení příslušných dokladů od zaměstnavatele.
Zdroj: