Zonulin a celiakie
Lidský protein zonulin sehrává významnou roli při vzniku celiakie a mnoha autoimunitních onemocnění včetně roztroušené sklerózy a diabetu 1. typu. Ačkoli je znám bezmála deset let, jeho identita zůstávala záhadou, což změnila studie týmu vedeného Alessiem Fasanem z University of Maryland School of Medicine publikovaná v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Fasanův tým zjistil, že zonulin je prekursorem haptoglobinu 2. Samotný haptoglobin je evolučně velmi starý protein a je znám jako marker zánětu. Původní forma proteinu haptoglobin 1 se vyskytuje u širokého spektra živočichů a je evolučně stará 800 milionů let. Haptoglobin 2 je variantou haptoglobinu 1 a je jím vybaven pouze člověk. Z genetických analýz vyplývá, že haptoglobin 2 je zřejmě starý asi 2 miliony let a je jím vybaveno asi 80 % lidské populace. Centrem pro dnešní rozšíření haptoglobinu 2 byla Indie.
Prekursor haptoglobinu 2 byl vnímán jako „surovina“ pro produkci haptoglobinu 2 a nebyla mu připisována žádná zvláštní fyziologická funkce. Fasano je však přesvědčen, že prekursor haptoglobinu 2 čili zonulin je zodpovědný za řadu autoimunitních reakcí. Opice a lidoopi, kteří haptoglobin 2 postrádají, jsou vůči autoimunitním onemocněním výrazně odolnější. U člověka bylo popsáno minimálně 70 chorob vyvolaných autoimunitní reakcí.
Celiakie je důsledkem reakce imunitního systému na gluten pšenice. Ve střevě pacientů vyvolává gluten zvýšenou produkci zonulinu. V reakci na přítomnost zonulinu stoupá permeabilita střevní sliznice pro velké molekuly včetně glutenu. Gluten tak vstupuje do organismu a vyvolává tam silnou imunitní odezvu, která je zacílena na tkáně střeva, a nikoli na samotný gluten. Podobně mohou být průnikem přes zvýšeně permeabilní stěnu střeva nastartovány i autoimunitní reakce na molekuly, jež jsou spojeny se vznikem cukrovky.
Zvýšení permeability vyvolává zonulin i v dalších tkáních. Může tak například narušit cévně‑mozkovou bariéru a zvýšit průnik některých látek do mozku. Nedávno byla prokázána zvýšená produkce zonulinu a následná vyšší propustnost cévně‑mozkové bariéry u pacientů trpících nádorovým onemocněním mozku.
Zdroj: Medical Tribune