ZP a MZ podepsaly memorandum o nákupu drahé techniky

Jedním z opatření, která by podle ministra zdravotnictví měla přispět ke zvýšení efektivity a transparentnosti, je i nově ustavená tzv. přístrojová komise, tedy komise pro posuzování rozmístění přístrojových zdravotnických prostředků. Na jejím vzniku se dohodl minulý týden s představiteli zdravotních pojišťoven Zdeňkem Kabátkem, ředitelem VZP, a Jaromírem Gajdáčkem, šéfem Svazu zdravotních pojišťoven. Ti také podpisem společného memoranda potvrdili, že pojišťovny se napříště při nasmlouvávání úhrad nové „přístrojové péče“ budou řídit doporučeními přístrojové komise a nebudou platit žádnou drahou přístrojovou techniku, kterou by tato komise nedoporučila.

V minulosti již přístrojová komise pod ministry sociální demokracie fungovala, než ji zrušil bývalý ministr Tomáš Julínek s odůvodněním, že nasmlouvání péče je v kompetenci zdravotních pojišťoven, které by měly rozhodovat o jejím regionálním rozložení a struktuře. Ministr Němeček ovšem nyní míní, že pojišťovny by přitom do budoucna měly brát ohled i na názory odborné veřejnosti a zřizovatelů. Proto v přístrojové komisi zasednou kromě zástupců ministerstva a pojišťoven také představitelé odborných lékařských společností podle zaměření přístroje, který bude předmětem posouzení, dále zástupci lékařské komory, odborů a krajů. Komise, jež by měla poprvé zasednout tento týden, bude mít za úkol posuzovat účelnost pořízení nových přístrojových zdravotnických prostředků ve vztahu k potřebě jejich dostupnosti v rámci různých regionů ČR a také při zohlednění jejich efektivního využití.

Kontrolovat nákupy a hlavně efektivní využívání nákladných zdravotnických přístrojů a technologií je jistě myšlenka správná, nicméně jako mnoho jiných může být zneužita. To, zda zavedení přístrojové komise nakonec skutečně zabrání nekoordinovaným nákupům drahé techniky, která zdravotnictví prodražuje, a přispěje k racionálnímu využívání dostupných finančních zdrojů, bude záležet na mnoha proměnných.

Pro úspěch přístrojové komise budou důležitá hlavně pravidla a kritéria, podle nichž rozhodování o úhradách bude probíhat. Další klíčovou otázkou bude personální složení a systém, podle kterého budou do komise nominováni zástupci jednotlivých zájmových skupin. Zásadní roli však budou hrát podklady, se kterými by měla komise pracovat. Neměly by v nich chybět analýzy potřeby, tzn. jaký bude regionální dosah a spádovost pro jednotlivé typy vyšetření či intervencí nebo jaká bude návaznost na další péči v daném zdravotnické zařízení či v okolních nemocnicích. Důležité budou i medicínsko‑ekonomické analýzy, které odpovědí na otázky, kolik budou dané intervence stát systém veřejného zdravotního pojištění za určité časové období a jaký budou mít medicínský i ekonomický přínos jak z pohledu pacienta, tak celého systému. Velmi kvalitními daty disponuje například Česká onkologická společnost, ale i další odborné společnosti, velké množství údajů lze najít i v databázích zdravotních pojišťoven nebo na ÚZIS.

V neposlední řadě by v zájmu co největší transparentnosti měla být nakonec zveřejněna jak jednotlivá rozhodnutí, tak osoby, které se na nich podílely.

Přesná pravidla pro práci komise budou teprve vznikat, nicméně ministr Němeček ujistil, že jedním z podkladových materiálů při rozhodování přístrojové komise by měly být i analýzy vypracované na základě metodiky HTA (Health technology assessment). Podle předběžných úvah by komise mohla posuzovat nákupy nákladnější, tzv. těžké zdravotnické techniky (CT, MR, lineární urychlovače, angiografické linky atd.), nezabývala by se běžnými přístroji, jako jsou běžné ultrazvuky, EKG atd.

Ustavení přístrojové komise má ministr Němeček v návrhu opatření, která předloží v nejbližších dnech vládě. Zprůhlednění finančních toků ve zdravotnictví požaduje ministr financí Andrej Babiš, který resort označuje za „černou díru“. Kriticky se o využití peněz ve zdravotnictví vyjádřil minulý týden i prezident Miloš Zeman.

„Je vhodné doplnit, že komise bude hodnotit nákupy bez ohledu na to, zda přístroj plánuje pořídit státní či jiné zdravotnické zařízení,“ dodává ministr Němeček. Komise by však primárně neměla přispívat k úsporám, ale hlavně k tomu, aby technika byla rozmístěna podle potřeb pacientů, nikoli podle podnikatelských záměrů. „Myslím si, že pokud systém veřejného zdravotního pojištění má jasná pravidla, jasné procesy, vykazuje i větší transparentnost a efektivitu vynakládaných prostředků,“ doplnil Zdeněk Kabátek, ředitel VZP.

Šéf Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček připomněl, že dosud byly pojišťovny vystavovány tlakům, když některá nemocnice koupila třeba i za evropské dotace drahý přístroj a teprve pak vyjednávala o úhradách. Mediálně známý z minulosti je příklad FN Ostrava, která nejprve pořídila ozařovací přístroj Cyberknife a teprve následně složitě vyjednávala s pojišťovnami o proplacení jeho provozu. „Chceme, aby pacienti dostali péči, která pro ně je důležitá a nezbytná, ale aby to mělo pravidla, abychom respektovali regionální rozložení a měli víceméně dopředu jasno, co v následujícím roce budeme hradit, a podle toho mohli kvalitně připravit zdravotně‑pojistné plány,“ vysvětluje Ing. Gajdáček.

Dlužno dodat, že o zavedení systémového hodnocení vstupu nákladných technologií i léčivých přípravků do českého zdravotnictví se mluví již delší dobu. Ideálním nástrojem pro tyto potřeby je proces Health technology assessment. V současné době je Česká republika jednou z mála zemí v EU, kde proces HTA ještě není formalizován. Doufejme, že přístrojová komise je jen přechodným nebo doplňkovým opatřením a že se v ČR časem začnou používat nástroje a metodiky, které jsou standardní ve vyspělých zemích.

Zdroj: Medical Tribune