Zpomalení progrese chronické hepatitidy B
Chronická HBV infekce se vyskytuje zejména v jihovýchodní Asii, Číně a Africe, kde může být infikováno až 10 % populace. V západní Evropě a v Severní Americe postihuje toto onemocnění méně než 1 % obyvatelstva,1 ovšem v USA trpí chronickou infekcí přes 1 milion osob. Očkování a lepší informovanost veřejnosti významně snížily incidenci HBV infekce, ale léčba osob již nakažených zůstává důležitou zdravotní otázkou mezinárodního významu.
V oblastech s vysokou prevalencí se HBV infekce nejčastěji přenáší perinatálně a obecně uvnitř rodin, zatímco v místech s prevalencí nízkou hrají klíčovou roli přenos pohlavním stykem a injekční aplikací drog. Riziko chronické infekce závisí na věku nově nakažené osoby. Novorozenci infikovaní matkami s aktivním onemocněním se stávají dlouhodobými přenašeči viru ve více než 90 % případů. U imunokompetentních dospělých je riziko přechodu do chronicity nižší než 5 %, batolata a starší děti jsou takto ohroženy střední měrou. Téměř všechny děti a většina dospělých, u nichž se vyvine chronické stadium, nemají v akutní fázi žádné obtíže. Ukázalo se, že antivirová terapie nemá žádný vliv na průběh klinicky rozpoznané akutní HBV infekce a ani v této situaci neovlivňuje riziko jejího přechodu do chronicity. Naproti tomu u nemocných s chronickou HBV infekcí je významu antivirové terapie pro potlačení replikace viru a pro zpomalení progrese chronického jaterního onemocnění věnována intenzivní pozornost již po více než dvě desetiletí. Národní úřad pro potraviny a léky (FDA = US Food and Drug Administration) schválil pro léčbu této choroby tři preparáty a v blízké budoucnosti se očekává schválení několika dalších.
…
Komentář
Autor: MUDr. Stanislav Plíšek, PhD
Cílem práce je porozumění způsobu přenosu virové hepatitidy B, získání přehledu o současné diagnostice (sérologické markery a PCR) a seznámení s možnostmi terapie chronické hepatitidy B. Česká republika patří mezi státy s nízkou prevalencí infekce virem hepatitidy B. Prevalence infekce je u nás podle posledních sérologických přehledů 0,3 %. V ČR je v posledních letech ročně hlášeno do 500 případů nemocných akutní virovou hepatitidou B: v roce 2001 – 457, v roce 2002 – 413 a v roce 2003 – 370 nemocných. Do chronického stadia přejde 5–10 % akutních virových hepatitid B (VHB). Virus hepatitidy B může vyvolat závažná chronická jaterní onemocnění – jaterní cirhózu, event. hepatocelulární karcinom. Je důležité vědět, že jaterní cirhóza vyvolaná infekcí HBV dosud nepatří mezi běžné indikace jaterní transplantace. Současné možnosti léčby jednoznačně umožňují zlepšit kvalitu života pacientů a při splnění indikačních kritérií je standardní léčba levnější než péče o pacienty s pokročilým jaterním onemocněním se všemi komplikacemi. V publikaci se autoři věnují současné diagnostice virových hepatitid B, včetně molekulárně biologických metod. Také v ČR je diagnostika virové hepatitidy B na evropské úrovni. Mezi běžně sledované sérologické markery řadíme HBsAg/antiHBs, HBe-Ag/antiHBe, antiHBcIgM a celkové IgG. Současně s novými možnostmi léčby chronické hepatitidy B se i u nás v 90. letech 20. století začaly v diagnostice stále více uplatňovat molekulárně biologické metody, umožňující přímý průkaz HBV DNA v séru. Pro přímý průkaz HBV DNA se využívá amplifikace pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR). Během PCR se exponenciálně amplifikuje určitý, primery přesně definovaný, úsek DNA, který je typický pro konkrétní virus.
…
Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 4/2004, strana 40
Zdroj: