Zpráva ASCO o pokroku v onkologii za rok 2020

Molekulární profilování umožňuje lékařům identifikovat molekulární a genetické signatury, které pomáhají při léčbě vysoce specifických nádorů. Tento nástroj v uplynulém roce umožnil řadu pokroků, které zlepšují péči o pacienty s gastrointestinálním (GI) karcinomem. Jako uznání tohoto pokroku označila Americká společnost pro klinickou onkologii (ASCO) právě molekulární profilování v léčbě gastrointestinálního karcinomu za pokrok roku v letošním Clinical Cancer Advances zveřejněném začátkem února 2021.

Tato zpráva ASCO o pokroku v boji s nádorovým onemocněním, k němuž za poslední rok došlo, také katalogizuje významné pokroky ve výzkumu, zdůrazňuje oblasti výzkumných příležitostí a posiluje význam federálního financování onkologického výzkumu. Letošní zpráva obsahuje i speciální část zkoumající potřebu rovného přístupu v onkologickém výzkumu a zabývá se potenciálními strategiemi k jejímu dosažení. „Pokud nejsou v klinických studiích zastoupeni jedinci, které léčíme, včetně etnických a dalších minorit, trpí tím současný stav vědy a pacientům s život ohrožujícím onemocněním se nemusí dostávat té nejlepší, často jediné možnosti léčby,“ uvedl prezident ASCO Lori J. Pierce, MD, FASTRO, FASCO.

Zpráva také obsahuje data o stěžejním výzkumu řady terapií, mimo jiné karcinomu prsu, plic, prostaty, hepatocelulárního karcinomu a hematologických malignit. V mnoha případech tyto pokroky vedly ke schválení nových terapií. „Pokrok v léčbě zhoubných onemocnění, k němuž v loňském roce došlo, poskytuje zlepšení léčby zejména u diagnóz, jako je karcinom prsu nebo plic. Také jsme svědky nových léčebných možností pacientů s obtížně léčitelným onkologickým onemocněním, jako je karcinom močového měchýře nebo nosohltanu,“ říká Sonali M. Smithová, editorka Clinical Cancer Advances 2021.

Jak se v materiálu uvádí, k takovým pokrokům by nemohlo dojít bez federální podpory klinického onkologického výzkumu. Zpráva Clinical Cancer Advances identifikuje nejen hlavní pokroky, k nimž v této oblasti došlo v uplynulém roce, ale také zdůrazňuje oblasti s nejslibnějším pokrokem uvedené na seznamu výzkumných priorit ASCO, které identifikují oblasti dosud nesplněných potřeb a výzkumných příležitostí. Kompletní zpráva je již šestnáctým rokem dostupná online na asco.org/cca a v časopisu Journal of Clinical Oncology (ascopubs.org/jco).

Pokrok roku: Molekulární profilování v léčbě GI karcinomu

Gastrointestinální karcinom představuje 26 procent celosvětového výskytu zhoubných novotvarů a 35 procent všech úmrtí souvisejících s nádorovými chorobami. Schopnost molekulárně profilovat GI nádory rozšířila možnosti léčby u pacientů s diagnózou GI karcinomu, a to prodloužením přežití a minimalizací nežádoucích účinků léčby. „Nástroje molekulárního profilování, jako je sekvenování příští generace, nám dávají schopnost identifikovat konkrétní molekulární a genomické cíle léčby, které pravděpodobně prospějí jednotlivému pacientovi. Personalizovaná medicína se tak stává realitou,“ uvedl předseda představenstva ASCO Howard A. „Skip“ Burris, MD, FACP, FASCO.

Výzkumy v uplynulém roce ukázaly, že cílení na receptor lidského epidermálního růstového faktoru 2 (HER2) zlepšuje přežití u karcinomu žaludku a ukazuje naději pro pacienty s HER2 pozitivním kolorektálním karcinomem. Terapie je nyní schválena a zaměřuje se na specifické genové mutace BRAF u metastatického kolorektálního karcinomu. Tyto pokroky tak posouvají léčbu GI karcinomu blíže k personalizované medicíně.

Dosažení rovnosti v onkologickém výzkumu

Národní a globální události uplynulého roku zdůraznily nerovnosti v oblasti zdraví jako jednu z největších výzev, kterým v současnosti medicína a společnost obecně čelí. Rozdíly v onkologických výsledcích v některých ohledech vycházejí z vývoje nových diagnostických a terapeutických prostředků, zejména z klinického výzkumu, který ukazuje účinnost a bezpečnost nové onkologické léčby.

Nedostatečné zastoupení menšinových skupin v onkologickém výzkumu přispívá k rozdílům v péči o nemocné s malignitami a výsledkům, které neposkytují důkazy, jež kliničtí lékaři potřebují k bezpečné léčbě minoritních onkologických pacientů. Zpráva nastiňuje strategie a akce, které lze použít ke snížení překážek účasti na klinickém hodnocení, a tím přispět ke zvýšení rozmanitosti účastníků studií.

Výzkumné priority k urychlení pokroku

Do svého seznamu priorit výzkumu pro urychlení pokroku v onkologické léčbě letos společnost ASCO přidala umělou inteligenci (AI), která má potenciál řídit diagnostický, terapeutický a translační výzkum karcinomů. Výzkum by se měl zejména zaměřit na využití AI při diagnostice nádorových onemocnění na základě biospecimen analýzy, zdokonalování rentgenového zobrazování, interpretace a hlášení a integrace velkého množství klinických dat na podporu klinického rozhodování a měření klinických výsledků.

Seznam priorit ASCO (bez konkrétního pořadí):

• rozvoj a integrace umělé inteligence a hlubokého učení do onkologického výzkumu,
• určení strategií, které předpovídají reakci a odolnost vůči imunoterapii,
• optimalizace multimodalitní léčby v léčbě solidních tumorů,
• zvýšení přístupu k výzkumu a precizní medicíně u dětských a jiných vzácných druhů nádorů,
• optimalizace péče o starší dospělé s malignitami,
• zvýšení spravedlivého přístupu do klinických studií,
• snížení nepříznivých důsledků onkologické terapie,
• snížení dopadu obezity na výskyt a následky zhoubných nemocí,
• zlepšení identifikace potenciálně maligních lézí a predikce potřeby léčby.

„I když klinický výzkum vedl k delšímu přežití a lepší kvalitě života mnoha pacientů s onkologickým onemocněním, nemůžeme usnout na vavřínech. S prioritami výzkumu ASCO pro urychlení pokroku v této oblasti neustále vyhodnocujeme a upozorňujeme na kritické mezery v onkologické prevenci a péči, které považujeme za nejnaléhavější a kde jsou příležitosti k rychlému pokroku největší. Tyto priority mají vést směr výzkumu a pokrok urychlit,“ uvedl dr. Burris.

Pokrok v pandemii: financování onkologického výzkumu v ohrožení

Jak materiál upozorňuje, vzhledem k emergentní situaci v oblasti veřejného zdraví v důsledku COVID‑19 hrozí, že se onkologický výzkum vrátí o několik let zpět. Laboratoře provádějící onkologický výzkum byly zavřeny nebo bylo jejich bádání přesměrováno na výzkum COVID‑19. Mnohé klinické studie se zastavily nebo zpomalily, což způsobilo nákladnou ztrátu pokroku výzkumu a zpoždění v přístupu pacientů k potenciálně život zachraňujícím léčebným postupům.

Podle odborníků nyní NIH (National Institutes of Health) a NCI (National Cancer Institute) potřebují nouzové financování navíc k výraznému každoročnímu navýšení svých základních rozpočtů, aby zmírnily narušení způsobené pandemií a znovu uvedly do provozu národní biomedicínský výzkumný podnik. I malé škrty ve financování mohou mít zásadní dopad na onkologický výzkum. „Stabilní a předvídatelné zvýšení financování umožní našemu národu pokračovat v dalším rozvoji započatého výzkumu a zlepšovat výsledky pro všechny pacienty se zhoubným onemocněním,“ uzavírá Richard L. Schilsky, MD, FACP, FSCT, FASCO, hlavní lékař (CMO) a výkonný viceprezident ASCO.

Zdroj: MT