Zrušení povinného očkování nemá jasné odůvodnění
Se zrušením povinnosti pro zaměstnance zdravotnických zařízení očkovat se proti covidu souhlasí koaliční poslanci. K očkování je podle nich potřeba lidi přesvědčit. Opozice se obává, že kvůli zrušení povinnosti proočkovanost neporoste. Jaké odborné argumenty k tomuto kroku vedly, není jasné.
Vláda se 19. ledna shodla, že očkování proti covidu‑19 nebude povinné. A to ani pro zaměstnance ve zdravotnictví, ani pro žádnou jinou skupinu. Když o tom informovala, konkrétní odborné argumenty nepadly. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek na tiskové konferenci po jednání vlády ale zmínil, že jednání vlády o úpravě vyhlášky o povinném očkování předcházely analýzy odborníků.
„Chci velmi poděkovat všem těm odborným týmům, které se podílely na legislativní i odborné analýze toho, jak vše bylo nastaveno, a podařilo se dřív vyhodnotit všechna ta data, takže můžu místo v půlce února již teď vás informovat, že ta povinnost ve vyhlášce nebude a ty paragrafy, které se týkají covidu, mizejí,“ řekl ministr.
Tuto zmíněnou odbornou analýzu ministerstvo zdravotnictví redakci Medical Tribune neposkytlo. Na dotaz zejména na argumenty k nepovinnému očkování zdravotníků odpověděl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob: „Změny v protiepidemických opatřeních a jejich podoba vycházejí zejména z diskusí expertních skupin a jsou odvislé od aktuální epidemické situace. (…) Expertní skupiny samozřejmě zohledňují veškeré dostupné a validní studie, které jsou v daný čas k dispozici.“
Z diskusí kterých konkrétních expertních skupin ministerstvo ve věci zrušení povinného očkování profesních skupin vycházelo, to už mluvčí neupřesnil.
Dříve ministr zdravotnictví Vlastimil Válek avizoval, že povinné očkování proti covidu pro zdravotníky zkonzultuje s Národním institutem pro zvládání pandemie (NIZP). Institut ale zrušení povinného očkování zdravotníků ministrovi nijak nedoporučil. Pro Medical Tribune to stručně napsal vedoucí institutu, předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP prof. Roman Chlíbek. „NIZP nic takového nedoporučil,“ odpověděl prof. Chlíbek na dotazy MT.
Tento poradní orgán ani jeho skupiny nezveřejňují zápisy z jednání ani výsledky hlasování. Není tak zřejmé, jestli se institut vůbec tématu povinného očkování zdravotníků věnoval.
Ve veřejné části vládní elektronické knihovny připravované legislativy byla dostupná důvodová zpráva k novele vyhlášky o vakcinaci. Ta uvádí jako argument ke zrušení povinného očkování proti covidu ve zdravotnictví obavy z odchodu těch pracovníků, kteří se očkovat kvůli zdravotní kontraindikaci nemohou. Kolik takových zaměstnanců ve zdravotnictví je, zpráva neuvádí.
„Na straně vybraných profesních skupin by ponechání povinnosti očkování proti covidu‑19 znamenalo eliminaci léty praxe získaných odborných zkušeností té části osob, které by musely být vyřazeny z výkonu své profese z důvodu neabsolvování daného očkování vzhledem k jejich zdravotním kontraindikacím očkování. Současný stav vědeckých poznatků prozatím nedovoluje jednoznačně stanovit podmínky, za kterých lze ponechat osoby bez očkování kvůli zdravotní kontraindikaci ve výkonu jejich častokrát vysoce specializované profese,“ píše se v důvodové zprávě.
Další argumenty ani odkazy na analýzy ve věci povinného očkování profesionálů důvodová zpráva neobsahuje. Připouští ale další diskusi k tomuto tématu. „Ministerstvo je zároveň přesvědčeno o tom, že aktuálně je třeba vytvořit potřebný prostor pro dostatečnou diskusi o optimálním nastavení očkování proti covidu‑19 včetně zvážení, má‑li být povinné, popřípadě v jakém rozsahu,“ píše se v důvodové zprávě.
Předchozí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch do vyhlášky o očkování proti infekčním nemocem v prosinci začlenil povinné očkování proti covidu pro lidi nad 60 let, všechny zaměstnance ve zdravotnických zařízeních včetně studentů na praxi, policisty, vojáky a další profesní skupiny. Povinnost měla být účinná od 1. března. Zatímco zrušení povinnosti pro seniory se očekávalo, úplné zrušení povinnosti pro zdravotníky a další profesní skupiny bylo překvapením. Podle koaličních poslanců bylo povinné očkování ve zdravotnictví nastaveno špatně a bez diskuse, a proto bylo potřeba je zrušit.
Ve Vojtěchově vyhlášce bylo povinné očkování ve zdravotnictví zdůvodněno nutností zajistit chod tohoto sektoru. „Většina pracovníků v návrhu vyhlášky specifikovaných profesních skupin by měla již být očkována, nicméně požadavek na povinné očkování všech pracovníků těchto skupin, s výjimkou zdravotních kontraindikací, má z hlediska řízení epidemie covidu‑19, jejíž eliminace bude vyžadovat zatím nepredikovatelný čas, a dále s přihlédnutím k nezbytnosti zachovat funkceschopnost státu, prioritní význam a je pro společnost zásadní,“ psalo se v odůvodnění zavedení povinného očkování proti covidu. Dalším argumentem u zdravotníků, pracovníků v sociálních službách a dalších bylo i jejich vysoké vytížení, a tím zvýšené riziko selhání při dodržování protiepidemických opatření, které by mohlo vyústit v infekci.
Začátkem prosince informoval prof. Roman Chlíbek, že Česká vakcinologická společnost povinné očkování profesních skupin proti covidu podporuje, na rozdíl od povinného očkování populace seniorů. Podle člena výboru České vakcinologické společnosti prof. Romana Prymuly se ale situace změnila a nyní při epidemii varianty SARS‑CoV‑2 omikron a při dostupnosti vakcín, které nechrání silně proti přenosu tohoto viru, už není odůvodnění pro povinné očkování profesionálů. A to přesto, že proti těžkému covidu vakcíny chrání velmi dobře. „Situace se vyvinula tak, že vakcíny dnes opravdu úplně ten omikron dobře nepokrývají, byť u té třetí dávky efekt vidíme. Pokud jsme chráněni několikanásobně oproti běžné populaci, myslím si, že to jsou argumenty přesvědčivé. I z toho důvodu si myslíme, že zatím by to mělo být na bázi dobrovolnosti,“ řekl prof. Prymula pro Seznam Zprávy.
Zatímco zrušení povinnosti pro seniory se očekávalo, úplné zrušení povinnosti pro zdravotníky a další profesní skupiny bylo překvapením.
Poslanci zdravotního výboru se o zrušení povinnosti očkování proti covidu dozvěděli v průběhu svého zasedání, na kterém byla prezentována data o vysoké míře ochrany, kterou poskytuje očkování proti těžkému průběhu covidu i v případě nákazy variantou omikron.
Poslanec ANO David Kasal upozornil na možné důsledky, které mohou pro nemocnice mít nozokomiální nákazy covidem. Ty jsou od neočkovaného personálu mnohem pravděpodobnější než od očkovaného. „Jsem trochu překvapen, že to je smeteno celé. Budoucí vývoj nám ukáže, jestli to bylo dobře, nebo špatně. Osobně si nemyslím, že to je šťastné. Chtěl bych vědět, jak se budou platit eventuální škody, když neočkovaný zaměstnanec nakazí vaši maminku nebo jiného pacienta. Bude to platit nemocnice, nebo konkrétní neočkovaný zaměstnanec?“ uvedl poslanec Kasal. „Na hepatitidu B jsou všichni očkováni a nemají s tím problém,“ poznamenal.
Tom Philipp, poslanec KDU‑ČSL, tvrdí, že nic než zrušení této povinnosti vládě nezbylo. A to proto, že předchozí vláda její zavedení dostatečně neprodiskutovala. „Osobně si myslím, že zavedení povinného očkování proti covidu bylo uspěchané a neprodiskutované. Minulá vláda nám to nachystala, aby nám způsobila problém. Kdyby se to řádně vysvětlilo, mohlo se to udělat kultivovaně, ve spolupráci s odbornými společnostmi, se zástupci jednotlivých profesí a tak dále. To se neudělalo. Minulá vláda to schválila během týdne, bylo to špatně. Takovému zásahu do práv člověka musí předcházet kvalitní diskuse. Proto je to teď nejlepší zrušit a apelovat,“ řekl poslanec Philipp. „Jsem jednoznačně pro očkování. Každého svého pacienta přesvědčuji, ať se nechá očkovat, jsem třikrát očkován, data jsou jasná,“ doplnil Philipp.
Podle poslankyně ODS Zdenky Němečkové Crkvenjaš je vhodnější o očkování proti covidu lidi přesvědčit než jim je nařídit. „Budu mluvit sama za sebe. Zdá se, že kampaň pomohla a proočkovanost se zvyšovala, třetích dávek také přibývalo. Když se budeme soustředit na to, abychom lidi pozitivně motivovali, mohli bychom jít tímto směrem. Nechceme společnost více rozdělovat a tohle je jedno z témat, která společnost rozdělují,“ říká Němečková Crkvenjaš. „Co se týká lékařů, proočkovanost je v dnešní době velmi vysoká, proto to není tak zásadní problém jako u některých věkových skupin. Jsou očkování, která jsou u zdravotníků povinná, ale toto konkrétní u některých přinášelo odpor, znám osobně lidi, kteří chtěli ze zdravotnictví odejít, kdyby pro ně bylo povinné,“ dodává poslankyně.
Podle poslance ANO Julia Špičáka kvůli zrušení povinného očkování neporoste proočkovanost. „Očkování první dávkou s novou vládou začalo stagnovat. Zrušení vyhlášky o povinném očkování jde proti trendu v okolních zemích a stagnace bude ještě výraznější. Ale především, vláda dává najevo, že očkování nevěří. Už teď chybí naočkovat posilující dávkou 30 procent lidí nad 65 let,“ uvedl profesor Špičák na Twitteru.
