Bez moderních materiálů se nemocnice neobejde

Článek 1:

Letos přibude v Plzni mikrochirurgie

„Vznik našeho pracoviště se datuje do 60. let minulého století, kdy byl v rámci chirurgické kliniky vyčleněn ordinariát plastické a rekonstrukční chirurgie v čele s prim. Hasmanem –prvním plastickým chirurgem v západočeském regionu. Tento obor se v Plzni neustále rozvíjel, až o třicet let později vzniklo samostatné Oddělení plastické chirurgie,“ vzpomíná MUDr. Vlastimil Bursa, primář plzeňského pracoviště, a dodává: „Postupně se zlepšoval servis pro naše pacienty i personální obsazení – v současnosti zde pracuje již šest lékařů. Operujeme každý den, akutní případy řešíme i o víkendech, ambulance je otevřena čtyři dny v týdnu. K dispozici máme 23 lůžek, z toho pět dětských s možností pobytu rodičů, a dva nadstandardní pokoje. Špičkově vybavený operační sál považuji za velkou přednost, protože nám umožňuje poskytnout nemocným komplexní služby.

Nejvíce pacientů k nám samozřejmě přichází na rekonstrukční operace. Je nutno si uvědomit, že jsou to lidé většinou relativně zdraví. Proto by měl plastický chirurg vždy velice dobře zvážit, zda může dotyčnému skutečně prospět, či nikoli. Musí tedy konkrétní problém posuzovat nejprve z hlediska funkčního, až poté z hlediska kosmetického. Ve většině případů platí, že když vyřešíte funkci, vyřešíte současně i vzhled.“

Neděláme jen hezká prsa

Oddělení plastické chirurgie FN Plzeň zajišťuje poskytování zdravotní péče nejen pro celý plzeňský region, ale rovněž část karlovarského, severočeského a jihočeského. „Myslím si, že jsme jediným státním pracovištěm v regionu, které se zabývá kompletní problematikou plastické, rekonstrukční a estetické chirurgie – s výjimkou mikrochirurgie, rozštěpů a extrémně složitých případů, které řešíme ve spolupráci s naším nadřazeným pracovištěm, Klinikou plastické chirurgie 3. LF UK a FNKV v Praze. Plastická chirurgie neznamená, že děláme jen hezká prsa nebo hezké nosy,“ vysvětluje V. Bursa. „Vedle estetických operací se zabýváme vrozenými vývojovými vadami obličeje a krku – ušního boltce, očních víček –, hemangiomy či pigmentovými névami. Ve větším rozsahu řešíme vrozené vady genitálu, tedy  hypospadie, a problematiku chirurgie ruky, jako jsou např. operace šlach, kloubů prstů či Dupuytrenova kontraktura. Samozřejmostí jsou rekonstrukční výkony defektů vznikajících po úrazech či po chirurgických operacích, odstraněním nádorového nebo rozsáhlého nenádorového onemocnění, které postihuje kůži, podkoží i měkké tkáně,“ dodává MUDr. Bursa.

Řešení defektů či ztrátových poranění podle něj spočívá v autotransplantaci kůže, kdy se štěp odebírá většinou ze stehna, nebo v lalokových plastikách z bezprostředního okolí defektu i ze vzdáleného místa. „Právě přenos laloků ze vzdáleného místa – tzv. volných laloků – zajišťuje mikrochirurgie. Naším cílem je zavést tento obor i na našem oddělení. Předpokládám, že se nám to podaří ještě v letošním roce a budeme moci pacientům nabídnout kvalitnější služby. Troufám si říci, že jsme dostatečně technicky i personálně vybaveni a máme velkou podporu vedení nemocnice.“

S plastickými rekonstrukčními výkony podle MUDr. Bursy velice úzce souvisí také problematika kožních nádorů: „Neustále máme obrovské množství pacientů s melanomy, basaliomy či jinými kožními malignitami, kteří však často přicházejí již s pokročilým stadiem onemocnění. Často až když nádor krvácí a nelze ho řešit prostým vyříznutím, ale právě složitými autotransplantacemi nebo lalokovými plastikami.“

Infekce může nastat kdykoli

„Každé pracoviště by mělo mít podle mého názoru k dispozici moderní zdravotnické prostředky. Je proto bezpodmínečně nutné trvale sledovat literaturu a časopisy z oboru, zúčastňovat se kongresů a sjezdů v tuzemsku či zahraničí, kde získáváte především nové poznatky, ale přitom navážete i kontakt s firmami, jejichž produkty pomáhají řešit různou problematiku. Snažíme se pracovat s materiály, které jsou pro naše pacienty nejvhodnější – např. antibakteriálními šicími vlákny Vicryl, jež používáme k šití v podkoží a měkkých tkáních,“ konstatuje MUDr. Bursa. „Přesto vždy upozorňuji na to, že infekce může nastat kdykoli. Pokud k tomu dojde, je třeba ji radikálně a cíleně řešit – lokálně i celkově. Máme velmi dobrou spolupráci s naším Ústavem mikrobiologie – antibiotickým střediskem. Předběžné výsledky bakteriologického vyšetření dostáváme už do dvou dnů. Jsme tedy schopni rychle nasadit cílenou antibiotickou léčbu. Nemám rád podávání antibiotik ‚naslepo‘, protože efekt může být naprosto nulový a pacient je zbytečně zatěžován a ohrožován nežádoucími účinky. Samozřejmě používáme i lokální prostředky. Zpočátku, kdy dochází k hnisavé sekreci, dáváme obklady a různé krycí materiály s dezinfekčními a antibakteriálními účinky, postupně přecházíme na granulační a epitelizační prostředky, které mají pozitivní vliv na hojení rány,“ sděluje své zkušenosti s léčbou ran V. Bursa.

Budoucnost: miniinvazivita

a operace u nejmenších

Kam se bude podle MUDr. Bursy dál ubírat obor plastické chirurgie? „Trendy jsou dva. Prvním z nich je co největší využití miniinvazivní chirurgie. Zakladatel moderní plastické chirurgie prof. František Burian napsal knihu ‚Fyziologické operování‘, která je červenou nití v našem oboru a poukazuje na to, že by měl plastický chirurg operovat jemným způsobem, tedy fyziologicky. Pomáhají nám k tomu především moderní zdravotnické prostředky a technologie. Stále širší uplatnění nachází v našem oboru právě mikrochirurgie. Používají se jemnější šicí materiály a nástroje, lupové brýle, mikroskopy, šetrnější koagulační přístroje… Druhý trend souvisí s operacemi vrozených vývojových vad u dětských pacientů. Dříve jsme typický defekt ruky – srostlé prsty – operovali u dětí i ve školním věku. Dnes neexistuje pacient, který by nastoupil do školy a měl takový problém. Operace vrozených vývojových vad se tedy provádějí u stále mladších věkových kategorií. Vývojový trend je takový, že řada z nich by se měla operovat bezprostředně po narození,“ nahlíží do budoucnosti MUDr. Bursa.

Zdroj: