Biomarkery věku mozku mohou předpovídat zotavení z CMP přesněji než chronologický věk
Odborníci na cévní mozkové příhody (CMP) zjistili, jak lze radiomiku, nově vznikající technologii pro kvantifikaci obrazu, použít k extrakci biomarkerů z klinických skenů MR mozku u pacientů s cévní mozkovou příhodou a k odhadu relativního „věku mozku“ pacienta. Tato technika ukazuje, že použití relativního věku mozku spíše než chronologického věku může zlepšit sledování CMP a zlepšit předpovědi následného zotavení.
Studie, která byla představena na konferenci European Stroke Organization Conference (ESOC 2022) ve francouzském Lyonu, analyzovala 4 163 pacientů s ischemickou cévní mozkovou příhodou v USA a Evropě. Ukázalo se, že pacienti s CMP s mozkem „staršího vzhledu“, vyznačující se vyšším předpokládaným věkem mozku než chronologickým věkem, častěji trpí hypertenzí, diabetem nebo mají v anamnéze kouření nebo předchozí CMP. U pacientů se starším vzhledem mozku bylo také méně pravděpodobné, že dosáhnou příznivých výsledků po CMP ve srovnání s jejich „mladšími“ protějšky.
Výzkumný tým pod vedením dr. Martina Bretznera z Harvard Medical School (Boston, USA) usoudil, že chronologický věk, měřící dobu, po kterou člověk žil, méně pravděpodobně přesně zachytí, jak dobře pacient zestárnul. Na základě odhadu věku pacientova mozku poskytuje tento nový biomarker vhled do odolnosti mozku vůči času a kardiovaskulárním rizikovým faktorům a přesněji ukazuje, jak dobře se pacienti z CMP zotavují.
Radiomika, technika využívající pokročilou matematickou analýzu k prozkoumání neuroimagingových dat dostupných lékařům, umožňuje odborníkům předpovídat relativní věk mozku pacientů ve srovnání s jinými pacienty, kteří přežili CMP, a analyzovat jejich celkové zdraví mozku. „Věk je jedním z nejvlivnějších determinantů výsledků po cévní mozkové příhodě, ale o dopadu biologického věku mozku odvozeného od neurozobrazení se ví jen málo,“ komentoval dr. Martin Bretzner s tím, že výsledky jeho výzkumu ukazují, že kvantifikace relativního věku mozku u pacientů s CMP může být přínosná při globálním hodnocení pacientova zdraví mozku a užitečná při předpovídání toho, jak dobře se pacient z příhody zotaví. Bylo by také velmi snadné komunikovat o tomto biomarkeru s lékaři a pacienty, protože každý instinktivně chápe negativní důsledky zrychleného procesu stárnutí mozku.
Studie zjistila, že relativní věk mozku ovlivnil výsledky CMP nezávisle na chronologickém věku a závažnosti mrtvice. To, že nemocný dříve prodělal mrtvici, bylo sedmým nejvlivnějším klinickým faktorem, následovaným diabetem, který ovlivnil relativní věk mozku. Podle výzkumu bude mít každý čtvrtý přeživší CMP další příhodu, a přesto až 80 procentům lze předejít správnou léčbou a změnou životního stylu. Odhaduje se, že počet lidí žijících s CMP vzroste v Evropské unii mezi lety 2017 a 2047 o 27 procent, především kvůli nárůstu počtu lidí nad 70 let věku.
„Tato zjištění zdůrazňují důležitost minimalizace kardiovaskulárních rizikových faktorů a také zdůrazňují, jak jsou kardiovaskulární zdraví a zdraví mozku těsně propojeny“, dodal dr. Bretzner. Identifikace potenciálně modifikovatelných rizikových faktorů, které ovlivňují zdraví mozku, pomocí radiomiky a relativního věku mozku jako biomarkeru by podle něho mohla vést k rozvoji preventivních intervencí CMP a pomoci při zotavení. „Doufáme, že tento výzkum poslouží jako podpora pro identifikaci křehkých pacientů s CMP, kteří v budoucnu vyžadují intenzivnější preventivní techniky, léčbu a dohled,“ uzavřel.