Chybí děti, láteří ozdravovny
Alergiků, astmatiků a lidí s chronickými nemocemi dýchacích cest přibývá. Do léčeben a ozdravoven, ve kterých se tyto problémy léčí přirozenou cestou, jezdí ale stále méně dětí.
Ozdravovny bojují o přežití. Ta na Prostějovsku, která nabízí i speciální léčbu v jeskyních, funguje jen půl roku. Od podzimu do jara do ní lidé vůbec nejezdí.
Podle zástupců ozdravoven mohou za malý zájem nízká možnost propagace pobytů a dětští lékaři. Ti přiznávají, že ozdravný pobyt občas zhatí rodiče.
"Zdá se mi, že lékaři nedoceňují význam prevence a radši dětem předepisují léky. A protože ozdravovny dnes fungují jako občanská sdružení a příspěvkové organizace, těžko si mohou dovolit masivní propagaci, která by lékaře i rodiče na tuto léčbu upozornila," soudí ředitelka Dětské ozdravovny Vojtěchov-Mladeč Petra Papoušková.
"Ještě v roce 1992 bylo v České republice dvaadvacet ozdravoven, které nabízely 2150 lůžek. Dnes je takových zařízení jen osm, jedno z nich stojí před krachem a funguje jen ambulantně," řekl ředitel Sdružení léčeben a ozdravoven okresu Trutnov Jaromír Hejzlar.
Právě toto sdružení spravuje čtyři z osmi ozdravoven v Česku.
Několikatýdenní pobyt ve specializované léčebně zlepšuje podle odborníků imunitu dětí a ve většině případů zajišťuje, že budou potřebovat méně léků. "Zejména speleoterapie, neboli léčba díky pobytu v jeskyních, je pro léčbu astmatiků i lidí s chornickými problémy dýchacích cest nenahraditelná," upozornil lékař - specialista ORL Oldřich Skokan.
"Stálá teplota, vlhkost, naprostá bezprašnost a aerosoly přítomné v jeskyních pomáhají dětem k tomu, aby ještě půl roku po návratu z léčebny nemusely užívat léky vůbec, nebo jen velmi málo."
Jedna ze tří léčeben, které nabízejí speleoterapii, je právě ta středomoravská. "Jde o jeskyně v Mladči, které jsou svými podmínkami pro takovou léčbu ideální," podotkla Papoušková.
Bohužel právě toto zařízení je nyní zavřené. "Začneme fungovat v polovině března, pokud tedy budeme mít dost dětí. Zatím máme naobjednané pacienty na dva turnusy, pak uvidíme, co bude dál," uvedla ředitelka.
Z pětapadesáti lůžek musí být v každém třítýdenním turnusu obsazeno aspoň třicet, na některé květnové týdny jsou ale zatím přihlášené jen dvě děti.
Třítýdenní, ve vážných případech šestitýdenní pobyt dítěte v ozdravovně pojišťovny hradí. "Dosud jsem se nikdy nesetkala s tím, že by mé doporučení revizní lékař zamítl. Myslím, že i pojišťovny si umí dobře spočítat, že díky zlepšení zdravotního stavu jim takový pacient vyjde nakonec levněji," tvrdí dětská lékařka Zdeňka Březinová.
Ozdravný pobyt ale skončí kolikrát na přístupu rodiny. "Je s tím spojena řada problémů. U velmi malých dětí, které se bez maminky neobejdou, to často skončí na tom, že žena v práci nedostane tří nebo šestitýdenní volno," uvádí přerovská lékařka Zuzana Andresová ze Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost.
"Rodiče dětí, které už chodí do školy, se zase obávají zhoršení prospěchu."
Zdroj: Mladá Fronta DNES