Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pátek 27. listopad 2020 | Svátek má Xenie
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Aktivity EU v oblasti prevence a kontroly antibiotické rezistence

Aktivity EU v oblasti prevence a kontroly antibiotické rezistence

Medical Tribune 26/2008
22.09.2008 00:00
Autor: MUDr. Vlastimil Jindrák
Antibiotická rezistence představuje významnou hrozbu veřejnému zdraví. Znovu může dojít ke vzestupu nemocí považovaných dnes díky antibiotikům za vyřešený problém. Nadužívání antibiotik je realitou současné medicíny aukazuje se, že praxe vrůzných zemích EU se podstatně liší.

Důvody těchto rozdílů jsou pozoruhodné asouvisejí převážně snemedicínskými faktory, jako je kulturní asocioekonomická tradice země, mentalita jejích obyvatel, ať už pacientů nebo předepisujících lékařů, ale také nastavení funkčních aekonomických parametrů daného zdravotního systému. Súrovní spotřeby antibiotik těsně koreluje situace vrezistenci, která dosahuje vněkterých zemích Evropy hrozivých hodnot. Uběžných infekcí svysokým samoúzdravným potenciálem se často tento fenomén klinicky neprojeví, problémy ovšem nastávají vpřípadě závažných, život ohrožujících infekcí (např. bakteriální meningitida, těžká komunitní pneumonie). Specifický problém představuje antibiotická rezistence vnemocnicích. Nemá sice plošný charakter, zasahuje však nebezpečně některé rizikové skupiny pacientů svysokou vnímavostí kinfekci (nemocní na JIP, onkologičtí pacienti apod.). Stále častěji jsou referovány případy nosokomiálních infekcí vyvolaných multirezistentními původci svelmi omezenými možnostmi účinné léčby. Někdy jde dokonce oextrémní situace, kdy není pro terapii infekce kdispozici žádné klinicky použitelné antibiotikum.

Doporučení Rady EU

Tento klíčový dokument EU, který nese plný název Doporučení Rady EU pro rozumné používání antibiotik vhumánní medicíně (Council Recommendation on Prudent Use of Antimicrobials in Human Medicine), byl připraven aschválen vreakci na výstupy několika odborných konferencí (zejména konference Microbial threat, Kodaň 1998) astanoviska formulovaného Ekonomickým asociálním výborem EU (materiál Antimicrobial Resistance as Threat to Public Health). Popisuje základní principy amechanismy účinné prevence akontroly antibiotické rezistence, které mají být realizovány členskými zeměmi EU. Základní struktura národních antibiotických programů má zahrnovat surveillance rezistence aspotřeby antibiotik, intervence cílené na zlepšování preskripce antibiotik aoptimalizaci jejich používání, oblast kontroly infekcí včetně vakcinace, oblast vzdělávání zdravotnických profesionálů ilaické veřejnosti avneposlední řadě také agendu bezpečného používání antibiotik vzemědělství aveterinární medicíně. Předpokládá se vytvoření tzv. mezisektorového koordinačního mechanismu podpořeného definovanou organizační strukturou (centrální aregionální koordinační skupiny) arealizace akčních plánů formulovaných na základě specifických priorit dané země. Doporučení bylo přijato vroce 2001 ajakkoli se jedná otzv. měkkou legislativu, vlády členských zemí se podpisem zavázaly kjeho implementaci. Úroveň implementace doporučení byla poprvé hodnocena dotazníkem rozeslaným Evropskou komisí jednotlivým členským zemím vroce 2003. Zvýsledků vyplynula různá úroveň aktivit zaměřených na prevenci akontrolu antibiotické rezistence, mnohdy velmi nedostatečná. Druhé hodnocení nově formulovaným dotazníkem proběhne do konce roku 2008, výsledky budou vyhodnoceny akomunikovány během našeho předsednictví vRadě EU.

Možnosti změny nepříznivých trendů

Vněkterých evropských zemích se podařilo zorganizovat státem podporované programy na národní úrovni, které mají překvapivě příznivé výsledky. Od poloviny devadesátých let existuje program STRAMA veŠvédsku, kde se díky systematické podpoře vlády daří dlouhodobě kontrolovat nadužívání antibiotik audržovat rezistenci většiny původců komunitních inosokomiálních infekcí na nízké úrovni. Vysokou kvalitu mají komplexní aktivity vHolandsku. Pozitivních výsledků se daří dosáhnout také vzemích, kde byla situace na konci devadesátých let hrozivá. Vynikajícím příkladem je Francie, kde byla na počátku tohoto desetiletí nejvyšší spotřeba antibiotik vEvropě. Spodporou vlády azdravotních pojišťoven byla zorganizována celonárodní kampaň zaměřená na veřejnost ipředepisující lékaře, uvozená sloganem „Antibiotic no automatic“. Koslovení veřejnosti byly využity sdělovací prostředky, zdravotní pojišťovny poskytovaly předepisujícím lékařům podklady pro analýzu jejich preskripce asystematicky podporovaly vzdělávací aktivity cílené na zlepšení preskripčního chování. Mezi roky 2000 a2005 bylo do tohoto programu investováno kolem 20 milionů eur, ambulantní spotřeba antibiotik za toto období poklesla ovíce než 20 % ajedno vložené euro přineslo 14 eur úspor. Vsoučasnosti je dokonce veFrancii dokumentován pokles rezistence uněkterých klíčových patogenů, např. pneumokoků, kpenicilinu. Podobně účinný program existuje vBelgii, rozbíhá se veŠpanělsku av Británii. Dobrých výsledků dosahuje Rakousko, Slovinsko iSlovensko. Vjiných zemích problémy naopak narůstají. Například vPortugalsku aŘecku stále spotřeba antibiotik roste asituace vrezistenci je velmi znepokojivá. Vevětšině členských zemí EU postupně vznikají antibiotické programy, jejichž reálná podpora zestrany národních vlád je nedostatečná, případně žádná. Dosavadní zkušenosti však ukazují, že bez podpory státu nelze dosáhnout trvale udržitelného zlepšení. To je inaše zkušenost vČeské republice.

Antibiotická rezistence vČesku

Vnašich podmínkách jsme vprvní polovině devadesátých let zaznamenali zásadní změnu vpreskripčním chování praktických lékařů aambulantních specialistů. Vedlo to kvýznamné změně ambulantní spotřeby antibiotik: ambulantní spotřeba bez objektivních důvodů skokově narostla o20 až 30 % jen mezi roky 1992 až 1994, apodobně vzrostl podíl spotřeby rezervních antibiotik, jejichž objektivní indikační prostor je minimální (makrolidy, potencované aminopeniciliny, fluorochinolony ado jisté míry cefalosporiny). Mezi roky 1998 a2003 se podařilo zorganizovat intervenční program zaměřený na praktické dětské lékaře. Tyto aktivity vznikaly zprvu spontánně, posléze vespolupráci Subkomise pro antibiotickou politiku ČLS JEP sOdbornou společností pro praktické lékaře pro děti adorost (OSPLDD). Byly založeny na rutinně prováděných preskripčních auditech, které umožnily analyzovat preskripční zvyklosti jednotlivých lékařů, identifikovat důvody nevhodných indikací aposkytnout podklady imotivaci pro změnu. Většina dětských lékařů zúčastněných vtomto projektu podstatně zlepšila preskripci antibiotik během pouhých dvou let. Výsledky projektu byly využity pro další vzdělávací aktivity, kdy proběhla během roku 2002 šňůra nezávislých seminářů, oficiálně garantovaných OSPLDD, vevšech regionech České republiky. Při několika příležitostech se také podařilo oslovit širokou veřejnost vesdělovacích prostředcích. Ikdyž toto úsilí nebylo zřejmě jedinou příčinou, vnásledujících několika letech ambulantní spotřeba antibiotik klesala zhodnot kolem 20 definovaných denních dávek na 1 000 obyvatel aden (PID) k16 PID. Nejpodstatnější je, že se podařilo zvrátit strmě narůstající rezistenci Streptococcus pyogenes kmakrolidům arezistence pneumokoků kpenicilinu je dlouhodobě velmi nízká (kolem 5 % intermediárně citlivých kmenů). Uvedený program byl jednorázově podpořen jako projekt kvality zdravotní péče ministerstvem zdravotnictví. Systematická podpora pro plošné atrvale probíhající intervence veprospěch zlepšování preskripce však stále chybí, aukazatele spotřeby irezistence tak vposledním období znovu postupně narůstají. Účinné ovlivnění hrozby antibiotické rezistence vnemocnicích vyžaduje komplexní přístupy. Každá nemocnice by měla mít vytvořeny organizační struktury, které realizují její antibiotický program. Mezinárodní projekt Antibiotic strategy international, podporovaný DG SANCO, formuloval nástroje nemocničního antibiotického programu (antibiotický list, lokální doporučené postupy, kontrola spotřeby antibiotik, indikátory kvality používání antibiotik, atd.), které byly testovány vevybraných nemocnicích devíti členských zemí EU (podrobnosti na ).

Aktivity Evropského centra pro prevenci akontrolu nemocí (ECDC)

ECDC (European Center for Disease Prevention and Control) vzniklo před dvěma roky jako technicky zaměřená instituce, jejímž posláním je zejména podpora aktivit voblasti prevence akontroly přenosných nemocí na úrovni EU (podrobnosti viz ). Antibiotická rezistence anosokomiální infekce jsou jedním zprioritních programů začleněných od počátku do struktury ECDC. Expertní skupina ECDC připravila set indikátorů khodnocení vyspělosti jednotlivých zemí voblasti prevence akontroly antibiotické rezistence, který slouží jako podklad pro návštěvy expertů včlenských zemích. Tyto návštěvy poskytují analýzu aktuální národní situace, identifikují priority dalšího postupu aformulují doporučení pro národní odborné skupiny istátní správu dané země. Vždy přijíždějí na základě oficiálního pozvání příslušného ministerstva zdravotnictví. ECDC také zastřešuje některé dlouhodobé projekty voblasti veřejného zdraví, podporované EU. Je to zejména EARSS (European Antimicrobial Resistance Surveillance System), ESAC (European Surveillance of Antibiotic Consumption), ABS International (Antibiotic Strategy International) aIPSE (Improvement Patient Safety in Europe). Spolupráce sčlenskými zeměmi je zajišťována prostřednictvím národních koordinátorů pro danou oblast, nejméně dvakrát ročně se konají porady týmu těchto koordinátorů zaměřené na přípravu aorganizaci konkrétních aktivit, jako je např. Evropský antibiotický den.

Evropský antibiotický den

První Evropský antibiotický den (European Antibiotic Awareness Day – EAAD) se uskuteční 18. listopadu 2008, tedy deset let po zásadní konferenci Microbial threat vKodani, která poprvé otevřela toto téma na politické úrovni. Tato aktivita ECDC byla během posledního roku pečlivě připravována, expertní skupina oslovila zástupce Evropského parlamentu iEvropské komise sžádostí opodporu. Cílem EAAD je upozornit znovu na existující problém antibiotické rezistence na úrovni EU ičlenských zemí. Jde hlavně ooslovení široké veřejnosti asrozumitelné vysvětlení zodpovědnosti zdravotníků, laiků, ale iorganizátorů zdravotnictví, plátců zdravotní péče apolitiků vtéto oblasti. Specifickým tématem prvního EAAD je ovlivnění veřejného mínění zhlediska nevhodného používání antibiotik při běžném nachlazení nebo jiných respiračních virózách. Autorita EU by měla přispět většímu dopadu odborných argumentů včlenských zemích azdůraznění zodpovědnosti národních vlád za tuto oblast. Každá země individuálně plánuje své aktivity vrámci EAAD, podle svých priorit akonkrétní situace. Budou se konat tiskové konference, různorodé odborné akce apředpokládá se co nejširší spolupráce se sdělovacími prostředky při organizování informační kampaně. ECDC připravilo pro účely EAAD webovou stránku apropagační materiály. Podrobnosti aaktuality lze nalézt na adrese .

Evropský antibiotický den vČeské republice.

Koordinační skupina Národního antibiotického programu připravuje vespolupráci sMinisterstvem zdravotnictví ČR aStátním zdravotním ústavem několik aktivit zaměřených na oslovení odborné ilaické veřejnosti. Ministerstvo zdravotnictví bude ktématu organizovat tiskovou konferenci. Vkongresovém centru Nemocnice Na Homolce proběhne konference zaměřená na problematiku nemocničních antibiotických programů akontrolu antibiotické rezistence vnávaznosti na projekt ABS international. Vespolupráci sněkterými oslovenými novináři se předpokládá publikace článků apořadů vesdělovacích prostředcích. Propagaci Evropského antibiotického dne přislíbily některé zdravotní pojišťovny. Připravují se také regionální akce abudou distribuovány informační materiály aletáky informující veřejnost oprincipech rozumného používání antibiotik, zodpovědnosti pacientů ilékařů za zachování jejich účinnosti. Součástí informační kampaně se také stane seznamování veřejnosti saktivitami českého předsednictví EU, vjehož rámci bylo snižování antibiotické rezistence vybráno za jednu zpriorit.

Aktuální koncept Národního antibiotického programu vČeské republice.

Obnovená struktura Národního antibiotického programu (NAP) vzniká vespolupráci Subkomise pro antibiotickou politiku ČLS JEP, Ministerstva zdravotnictví ČR, Ministerstva zemědělství ČR aStátního zdravotního ústavu od podzimu 2007. Cílem je vytvoření centrálních iregionálních struktur NAP sjasně definovanými funkcemi, které zajistí jeho činnost zaměřenou na omezení nadužívání antibiotik akontrolu rezistence. Na jaře 2008 byla rozhodnutím vedení ministerstva zdravotnictví ustanovena Koordinační skupina (KS NAP), která formulovala hlavní priority programu avytvořila akční plán na dva roky. Aktuálně se diskutuje oinstitucionalizaci NAP azajištění jeho legislativní podpory, navazuje se spolupráce se zdravotními pojišťovnami, hledají se finanční zdroje pro realizaci akčního plánu azačíná se spřípravou regionální struktury vycházející ztradiční sítě antibiotických středisek.

Antibiotická rezistence jako priorita předsednictví Radě EU

Ministerstvo zdravotnictví zvolilo antibiotickou rezistenci za jednu zetří zdravotnických priorit našeho předsednictví EU vprvním půlroce 2009. Země navazující na sebe předsednickou rolí (Slovinsko, Francie, ČR aŠvédsko) se rozhodly vuvedené oblasti koordinovat své aktivity. Téma bylo poprvé otevřeno Slovinskem, vekterém proběhl vbřeznu letošního roku půldenní workshop spoluorganizovaný ECDC, na kterém se ktématu sešli národní odborní koordinátoři pro tuto agendu při ECDC avedoucí zdravotničtí ředitelé členských zemí. Během slovinského předsednictví byly přijaty závěry Rady EU zaměřené na aktuální problémy anezbytná opatření pro eliminaci rizika vzestupu antibiotické rezistence. Také Francie se bude tématu věnovat. Workshop připravený na začátek listopadu se zaměří na informační kampaně cílené na širokou veřejnost, se kterými mají Francouzi velmi pozitivní zkušenost (viz výše). Švédsko se rozhodlo otevřít kdiskusi téma nových technologií anových antibiotik, která jsou pro zachování dlouhodobé účinnosti protiinfekční léčby nezbytná. Česká republika zaměří pozornost na problematiku antibiotické rezistence arozumného používání antibiotik vnemocnicích. Naše úloha bude rozšířena oproceduru schvalování chystaného Doporučení Rady EU pro prevenci akontrolu nosokomiálních infekcí (Council Recommendation on Prevention and Control of Healthcare-Associated Infections), které bude integrováno do dokumentu zaměřeného na bezpečí pacientů akvalitu zdravotních služeb. Na konec dubna 2009 je plánována dvoudenní konference za účasti odborných ipolitických reprezentantů členských zemí, Evropské komise aECDC. Okonkrétních záměrech aaktivitách našeho předsednictví vtéto oblasti bude veřejnost průběžně informována.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky