Žilní tromboembolie v těhotenství

Žilní tromboembolie, což je označení zahrnující hlubokou žilní trombózu a plicní embolii, komplikuje 0,5 až 3,0 těhotenství z tisíce1 a představuje vedoucí příčinu mateřské mortality ve Spojených státech amerických.2 V roce 2007 sestavily American College of Physicians a American Academy of Family Physicians praktické doporučené postupy,1 které vycházely ze systematických přehledů.3 Při jejich sestavování bylo nalezeno pouze 11 vysoce kvalitních studií týkajících se léčby žilní tromboembolie v těhotenství. Odborníci došli k závěru, že pro definitivní doporučení neexistují dostatečné důkazy.1

Rizikové faktory

V těhotenství se vyskytují všechny složky Virchowovy triády, mezi které patří hyperkoagulační stav, cévní poškození a stáza žilní krve. Výsledkem je 4,3násobné relativní riziko (95% interval spolehlivosti [IS] 3,5–5,2) vzniku žilní tromboembolie u těhotných žen a žen po porodu ve srovnání s netěhotnými ženami.4

Mezi rizikové faktory žilní tromboembolie patří věk nad 35 let, obezita (body mass index > 30 kg/m2), mnohonásobná multiparita a žilní tromboembolie nebo trombofilie v osobní nebo rodinné anamnéze.5,6 Se zvýšeným rizikem dále souvisí klid na lůžku, imobilizace trvající čtyři dny a déle, hyperemeze, dehydratace, zdravotní problémy (např. závažné infekce, městnavé srdeční selhání, nefrotický syndrom), preeklampsie, závažné křečové žíly, chirurgický zákrok nebo úraz.6,7 Ve srovnání s vaginálním porodem riziko žilní tromboembolie významně zvyšuje císařský řez (odds ratio [OR] = 13,3; 95% IS 3,4–51,4).8

Trombofilní poruchy

Těhotné ženy s žilní tromboembolií mají zhruba v 50 % trombofilii; v běžné populaci tomu tak je zhruba u 10 %.5 Současné poznatky univerzální provádění screeningu trombofilií nepodporují.9 Podle odborníků by se však měly vyšetřovat ženy s trombózou nebo trombofilií v osobní anamnéze nebo s výraznějším výskytem v rodinné anamnéze.10 Výsledky se během těhotenství musejí hodnotit opatrně, neboť hodnoty proteinu S normálně ve.....

Komentář

Autor: Doc. MUDr. Martin Procházka, Ph.D.

Předložená publikace amerických autorů zahrnuje aktuální poznatky k patofyziologii (zejména problematice trombofilií), diagnostice a léčbě hluboké žilní trombózy. Všeobecně lze říci, že medicínská praxe v diagnostice a léčbě této závažné komplikace těhotenství se v principu neliší od postupů praktikovaných u nás, nicméně některé odlišnosti lze přece jen nalézt, proto bych na ně rád níže upozornil.

I přes pokles smrtelných následků zůstává hluboká žilní trombóza jednou z nejzávažnějších komplikací v těhotenství a šestinedělí. Všeobecně udávaná a relativně nízká incidence – 1 případ na 1 000 až 2 000 těhotenství představuje v absolutních číslech pro těhotné a šestinedělky 6–10násobné riziko vzniku této komplikace oproti netěhotným ženám. Většina trombóz se objevuje v antepartálním období přibližně se stejnou frekvencí ve všech trimestrech. Šestinedělí, i když s nižším výskytem trombóz oproti těhotenství, představuje 3–8ná­sobné riziko vzniku hluboké žilní trombózy. Vzácná je naštěstí plicní embolie, která ve své fatální podobě postihuje 2,3 žen na 100 000 živě narozených dětí. Problémem je nediagnostikovaná či pozdě rozpoznaná hluboká žilní trombóza, která s sebou nese 25% riziko vzniku plicní embolie a zhruba 15% riziko mateřské mortality, pokud zůstane neléčena. Na druhé straně dobře diagnostikovaná a adekvátně léčená žilní trombóza představuje

Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 5/2008, strana 12

Zdroj: