Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Úterý 20. srpen 2019 | Svátek má Bernard
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Specifika kalorické restrikce u člověka

Specifika kalorické restrikce u člověka

Medical Tribune 28/2008
06.10.2008 00:00
Autor: JaP
Kalorická restrikce má umnoha organismů pozitivní vliv na délku života. Tento efekt se projevuje ukvasinek stejně jako umušek octomilek, hlístů Caenorhabditis elegans či laboratorních myší apotkanů. Pokud je těmto organismům při zachování všech ostatních komponent potravy snížen příjem energie o30 až 50 % pod běžné hodnoty, pak se jim prodlužuje život až opolovinu.

O přesném mechanismu účinků kalorické restrikce se vedou mezi odborníky spory. Vědci se nicméně shodují vtom, že keklíčovým signálním drahám, které se na prodloužení života po kalorické restrikci podílejí, patří dráha zahrnující růstový faktor IGF-1 (inzulinu podobný růstový faktor 1). Tento růstový faktor se syntetizuje vjátrech vodezvě na působení růstového hormonu. Při omezení kalorického příjmu klesá upokusných zvířat tvorba IGF-1 o30 až 40 procent.

Závěry experimentů učlověka neplatí

Výsledky pokusů na zvířatech není jednoduché vztáhnout na fyziologii lidského těla. Přesto se už objevují „zaručené recepty“ slibující výrazné prodloužení lidského života po tvrdé kalorické restrikci. Nejde onormalizaci nadměrného příjmu energie, ale ostlačení příjmu energie spotravou pod hranici považovanou většinou odborníků na výživu za normální. Nejnovější výzkumy týmu Luigiho Fontany zWashingtonovy univerzity vamerickém St. Louis dokazují, že lidský organismus reaguje na radikální kalorickou restrikci jinak než laboratorní zvířata.

Fontanův tým sledoval po několik let fyziologické parametry členů CR Society, kteří se řídí zásadou CRON čili „calorie restriction with optimal nutrition“ (kalorická restrikce soptimální výživou). Vprůměru žily sledované osoby na poměrně tvrdé kalorické restrikci sedm let. Koncentrace růstového faktoru IGF-1 vjejich krvi se ale nelišily od koncentrace IGF-1 konzumentů běžné „západní“ diety.

Fontana se rozhodl toto překvapivé zjištění prověřit experimentem, pro který si vybral 48 dobrovolníků. Osmnáct účastníků pokusu omezilo svůj kalorický příjem o25 procent. Dalších 18 dobrovolníků zvýšilo očtvrtinu svůj energetický výdej cvičením. Zbývající dobrovolníci neomezili kalorický příjem anesnížili kalorický výdej. Po roce Fontana opět nezjistil pokles koncentrace IGF-1 udobrovolníků žijících na nízkokalorické dietě. Výsledky na první pohled nedávaly smysl aodporovaly výsledkům studií provedených na myších apotkanech. Na stopu kvysvětlení záhady přivedl Fontanu výzkum veganů, kteří přijímají spotravou velmi málo proteinů. Tito lidé mají silně snížené koncentrace IGF-1 vkrvi. Platí to ive srovnání sčleny CR Society. Vegani mají vtěle méně IGF-1 dokonce ivpřípadech, kdy měli mnohem více tělesného tuku než jejich protějšky žijící na tvrdé kalorické restrikci. Fontana pojal podezření, že koncentrace IGF-1 vlidském organismu jsou velkou měrou závislé na příjmu bílkovin. Lidé stvrdou kalorickou restrikcí přijímají veformě proteinů 23 až 24 % energie. Vegani získávají zproteinů jen 10 % energie.

Fontana se pokusil domluvit sčleny CR Society, zda by se nepokusili omezit příjem proteinů. Nebylo to jednoduché. Členové CR Society si příjem kalorií určují složitou kalkulací, která jim má zaručit, že nebudou omezeni vpříjmu jiných živin. Požadované rovnováhy obvykle dosahují zvýšeným příjmem proteinů. Nakonec se Fontana domluvil se šesti členy CR Society, že spotřebu proteinů sníží. Uvšech došlo během pouhých tří týdnů kdramatickému poklesu IGF-1 vkrvi.

Důležitější je asi příjem proteinů než kalorií

Výsledky Fontanovy studie zveřejněné vědeckým časopisem Aging Cell jsou mementem potvrzujícím fakt, že mnohé „vědecky se tvářící diety nezohledňují fyziologické zákonitosti lidského organismu ačasto vycházejí zezjednodušených či nepřesných interpretací experimentů na zvířatech. Fontana vtéto souvislosti zdůraznil, že rozhodně není zastáncem radikálních nízkoproteinových diet. Naopak, přimlouvá se za dodržování stávajících doporučení spotřeby proteinů na úrovni 0,8 gramu na kilogram tělesné hmotnosti aden, tedy zhruba 56 gramů proteinů denně pro muže a46 gramů proteinů denně pro ženy. Fontana poukazuje na skutečnost, že většina lidí, včetně těch, kteří drasticky omezují svůj kalorický příjem, doporučenou hodnotu denní spotřeby proteinů vysoce překračuje.

„Pokud jsou výsledky našeho výzkumu správné, tak je možné, že lidé nepotřebují drastickou kalorickou restrikci. Omezení příjmu proteinů na doporučené hodnoty kolem 0,8 gramu na kilogram tělesné hmotnosti aden může přinést mnohem lepší efekt. Ale to je jen hypotéza, kterou musíme teprve potvrdit dalšími studiemi,“ říká Luigi Fontana.



Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky