Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Čtvrtek 19. září 2019 | Svátek má Zita
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Studijní sestra zatím nevyužitá příležitost

Studijní sestra zatím nevyužitá příležitost

Medical Tribune 5/2009
23.02.2009 00:00
Autor: Lucie Ondřichová
VUSA se sestry podílejí na klinických studiích mnohem více než vČR

Chceme vyšší kompetence, zaznívá často zřad sester (pravda, zdaleka ne všech). Otom, jaké kompetence by to měly být, se pak vede nepříliš plodná diskuse. Obvykle se točí kolem nějakého technického výkonu, který by sestry mohly od lékařů převzít, například cévkování muže nebo kanylace periferní tepny. Přitom před sestrami leží prostor, který nechávají ležet téměř ladem akterý jejich kolegyně na západě objevily už dávno – klinické zkoušení léků.

Pokud se vČesku sestra na klinické studii podílí, většinou je její funkce spíše servisní – odebírá vzorky krve, objednává pacienty, natáčí EKG. Odměna za takovou práci pak bývá symbolická, je-li vůbec nějaká. Úloha sester přitom může být mnohem širší, zábavnější avneposlední řadě také lépe placená. „Práce studijní sestry vUSA je opravdu zajímavá ataké náležitě ceněná,“ říká MUDr. Igor Puzanov, MSCI, lékař českého původu, který vprestižním onkologickém centru při Vanderbiltově univerzitě vamerickém Nashvillu vede program první fáze zkoušení onkologických léků – tedy té fáze, kdy je nová molekula poprvé podána člověku. „V našem týmu máme takové sestry tři, všechny po dosažení bakalářského titulu získaly ispecializaci vonkologii. Dále se vzdělávají vproblematice klinického zkoušení, jedna studuje takto zaměřený magisterský program na naší univerzitě,“ popisuje MUDr. I. Puzanov.

Studijní sestra má mnoho samostatných úkolů

Pacient přicházející na pracoviště splánem možného zařazení do zkoušky I. fáze se na tomto pracovišti setkává se studijní sestrou již při své první návštěvě. Snemocným nejdříve hovoří lékař, sestra má ale již na začátku mnoho samostatných úkolů – vypracuje základní anamnézu nemocného, diskutuje sním opodrobnostech jednotlivých protokolů, vysvětluje například rozdíly vjejich časové náročnosti. Vprůběhu několika dalších dnů pacient studuje jednotlivé informované souhlasy apoté jej sestra kontaktuje telefonem, aby zjistila, jak se rozhodl. Za naši stranu sestra spacientem podepisuje informovaný souhlas, je jen málo protokolů, kde souhlas musí podepsat lékař,“ říká opráci svých kolegyň MUDr. Puzanov. Po této úvodní části začíná screening, který má zjistit, zda pacient skutečně splňuje všechna vstupní kritéria. „To opět plánuje aorganizuje sestra. Objednává všechna nezbytná vyšetření včetně CT. Když je pacient do studie zařazen, připraví rozpis léčby. Mnohdy zná příslušný protokol lépe než my, tak nás upozorňuje, na co nezapomenout. Důležité je, že setra pečlivě sleduje azaznamená všechny toxicity. Když protokol skončí, pacienta ještě dále sleduje akontaktuje jej vpravidelných intervalech. Skaždým nemocným pracuje zcela individuálně. Vsoučasné době se jedna sestra stará až odeset pacientů ato je opravdu příliš. Není to práce na osm hodin denně. Každý pacient má svou sestru, dostává její číslo, na které se může kdykoliv obrátit, ataké se na ni skutečně obrací. Vněkterých komerčněji zaměřených centrech dělají sestry skoro vše, lékař prakticky funguje jen jako jejich konzultant,“ uvádí MUDr. I. Puzanov.

Vychovat takového profesionála je podle něj velmi náročné. „Naše největší starost je, aby nám tyto sestry neodešly. Jsou na trhu práce velice žádány. Jejich roční příjem se pohybuje kolem 60000 dolarů ročně, pokud by ale pracovaly pro farmaceutické společnosti, mohly by mít 100000 dolarů ivíce. Snažíme se, aby měly práci maximálně zajímavou, rutinní administrativu dělá někdo jiný. Vyhoření ale hrozí ijim. Vzhledem ktomu, že se naše centrum specializuje na studie první fáze onkologických léků, vlastně všichni naši pacienti umírají. Ikdyž se sestry snaží si udržet profesionální odstup, zasahuje je to,“ vysvětluje MUDr. Puzanov.

Možnost odborného růstu iv ČR

VČeské republice si podobné postavení postupně budují studijní sestry například vKardiocentru Nemocnice Na Homolce. „Realizace studie samozřejmě vyžaduje dlouhodobé sledování pacienta, komunikaci sním, někdy dost složitou organizaci vyšetření, pečlivou dokumentaci výsledků. To jsou všechno věci, které mohou dělat vzdělané sestry, au nás to také dělají,“ říká přednosta Kardiocentra doc. MUDr. Miloš Táborský, CSc.

Pro takovou práci je podle něj nutné, aby sestra měla nejen klinickou erudici, ale také výborné organizační akomunikační schopnosti. „Navíc taková sestra potřebuje umět velmi dobře anglicky, protože komunikace se zadavateli studie probíhá vangličtině ai původní české studie již zpracováváme vangličtině, aby byly snadno publikovatelné vzahraničí,“ vysvětluje doc. Táborský.

Klinické studie jsou jistě příležitostí pro odborný růst týmu, ale také mohou přinést nemocnici nezanedbatelné prostředky zjiného zdroje než zveřejného pojištění. Na Homolce pamatují ina spravedlivé rozdělení těchto peněz. „Vkomisi pro klinické studie jsme se snažili, aby studijní sestry byly vcelém procesu definovány ataké aby bylo jasně řečeno, jaká část zpříjmu zestudie jim připadne. Vminulosti mě velmi mrzelo, že lékaři byli řekněme sebestřední ana sestry vtomto ohledu zapomínali,“ říká doc. Táborský.

Chybí cíleně zaměřené vzdělání

Určitě by podle něj mělo být nějaké specializační vzdělání, které sestrám orientaci vtéto specifické problematice ulehčí. Stím souhlasí iMUDr. R. Dušek, lékař, který se specializuje na personální poradenství vezdravotnictví ataké na vzdělávání voblasti klinických zkoušek. „I když už nyní české sestry odvádějí při klinickém zkoušení obrovský kus práce, nejsou brány jako partneři. To, co jim chybí, je právě cíleně zaměřené vzdělání. Vpregraduálním studiu se otéto problematice nedozvědí nic, postgraduální nabídka zde také není. Přitom takoví profesionálové včeském zdravotnictví jednoznačně chybějí. Navíc by to mohla být velmi atraktivní práce. Sponzorovi studie běží čas, po který má na novou molekulu patentovou ochranu, atak je za spolehlivá data, která dostane rychle, ochoten zaplatit,“ uvádí.

Řešením by podle něj mohlo být využít stávající magisterské programy vzahraničí. „Sehnat stipendia pro tři až pět kandidátů by sice bylo obtížné, ale ne nemožné. Těžší ale je najít sestry, které by byly ochotné do toho jít abyly také schopné obstát při studiu na zahraniční univerzitě. Jistě by se jim to ale vyplatilo,“ uzavírá MUDr. R. Dušek.



Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky