Věda sílí co nejširší spoluprací

České lékařské veřejnosti není existence instituce European Medical Research Councils (volně přeloženo Rady evropského lékařského výzkumu), ve zkratce EMRC, příliš známa. Jedná se o důležitou složku Evropské vědecké nadace (European Science Foundation – ESF), která sídlí ve Štrasburku a jejíž členskou základnu tvoří 80 výzkumných institucí ze 30 zemí. Česká republika je zastoupena v ESF, a tudíž i v EMRC Grantovou agenturou České republiky a Akademií věd České republiky.

Ve dnech 23. a 24. dubna se konalo pravidelné, v pořadí již 54. zasedání EMRC v Obernai nedaleko Štrasburku, jehož jsem se jako nově jmenovaný stálý zástupce ČR v EMRC zúčastnil. Zasedání řídila předsedkyně EMRC prof. Liselotte Hojgaardová, vedoucí Oddělení klinické fyziologie a nukleární medicíny na Kodaňské univerzitě. Neméně významnou roli v práci EMRC má i vedoucí lékařského oddělení ESF dr. Carole Moquin‑Pattey.

Výzkum na zvířatech nekončí

Na pořadu zasedání v Obernai bylo nejprve minisymposium na téma Regenerativní medicína a etika. Vystoupili na něm odborníci ze Švédska, Dánska a Španělska. Jejich zájem byl soustředěn především na etické problémy terapií využívajících kmenové buňky a také na etické problémy spojené s transplantacemi orgánů. Regenerativní medicína prožívá období značného rozkvětu v celosvětovém měřítku, u nás ji významným způsobem rozvíjí Centrum buněčné terapie a tkáňových náhrad se sídlem na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

V souvislosti s minisymposiem byla představena první verze materiálu s názvem Výzkum lidských kmenových buněk a regenerativní medicína, připravovaného společně EMRC a Radou Evropy. Materiál by měl přinést přehled o současném stavu výzkumu a naznačit, jaká bude společná evropská představa v tomto směru, což je však nesmírně obtížný úkol, neboť etické přístupy k tomuto tématu jsou v jednotlivých evropských zemích velmi odlišné.

Další materiál, který byl projednáván, souvisel s nadcházejícím hlasováním Evropského parlamentu ve věci nařízení o ochraně zvířat využívaných pro vědecké účely. Hlasování v Evropském parlamentu proběhlo začátkem května s poměrně pozitivním výsledkem pro evropský lékařský výzkum.

Zemědělský výbor Evropského parlamentu, který byl garantem nařízení, přijal na konci března t. r. několik úprav, jež vědecká lékařská obec považovala za žádoucí pro další osud lékařského výzkumu v Evropě. Především podpořil zachování možnosti provádět lékařský výzkum na opicích ve výjimečně důležitých případech (například při vývoji některých léků) s výjimkou využití velkých primátů jako šimpanz, gorila, bonobo či orangutan.

Dále se podařilo soustředěným tlakem lékařů‑výzkumníků zachovat možnost opakovaného použití zvířat v pokusu, také ohroženého. Podmínkou je, že bolest zvířete v tomto případě není klasifikována jako větší než „mírná“. Byl také odmítnut návrh, aby nařízení zahrnovalo larvální stadium a embryonální formy bezobratlých (například rybí či žabí vajíčka). Lze tedy konstatovat, že minimálně v Evropském parlamentu se dosáhlo rozumných úprav návrhu zákona a byly odstraněny ty pasáže, které by zásadním způsobem poškozovaly provádění lékařského výzkumu na pokusných zvířatech. Významnou zásluhu na tom má právě aktivní nasazení EMRC.

Neméně závažné rozhodnutí pro lékařský výzkum v Evropě může přinést další nařízení vydané Evropským parlamentem týkající se fyzikálních účinků magnetické rezonance. Velmi omezující direktiva byla vydána v roce 2004, její povinné včlenění do státních legislativ členských zemí bylo na nátlak producentů a uživatelů magnetické rezonance posunuto na 30. duben 2012. Implementace nařízení může velmi zkomplikovat práci na zobrazovacích MR zařízeních, neboť bezpečné hladiny jsou v něm definovány velmi nízko. EMRC hodlá v tomto směru připravit poziční materiál.

Je třeba se starat o budoucnost

Jednu z významných aktivit ESF představuje prognostická aktivita s názvem Forward Looks. EMRC ukončilo přípravu důležitého materiálu s názvem Investigator‑Driven Clinical Trials – IDCT (Klinické pokusy vedené a motivované výzkumníky). Materiál je k dispozici na www.esf.org/emrc/flidct. Na závěr několika symposií věnovaných tématu bylo zveřejněno 26 doporučení, z nichž se za zásadní považuje: zlepšení výchovy, tréninku a kariérní struktury vědeckých pracovníků, kteří se věnují klinickému výzkumu zaměřenému na pacienty; zlepšení finančních podmínek pro IDCT; přijetí tzv. risk‑based approach k regulaci IDCT; zjednodušení postupů pro získání oprávnění k IDCT; zajištění dostatečně reprezentativního vzorku pacientů pro statisticky spolehlivé výsledky klinických pokusů.

Druhá aktivita EMRC typu Forward Looks se týká tematiky RNA. Závěrečná konference na toto téma se konala v únoru v Granadě ve Španělsku pod názvem RNA World: a New Frontier in Biomedical Research. Nové znalosti o RNA dokazují, že se nejedná pouze o jakýsi pasivní přenosový systém mezi DNA a proteiny, ale že RNA má mnohé jiné funkce, jejichž poznání může přispět k léčbě závažných onemocnění, jako jsou nádorová onemocnění či diabetes. Závěrečná doporučení, která se budou týkat výhledu tematiky na dalších pět až deset let, budou zveřejněna ESF v průběhu tohoto roku.

Nejnovější aktivita EMRC typu Forward Look se nazývá Implementation of Medical Research into Clinical Practice a je zaměřena na medicínu založenou na důkazech (evidence based medicine) s tím, že v nejbližších letech se uskuteční několik symposií na toto téma. Ve stadiu návrhu se nalézá ještě téma Gene Environment Interaction in Chronic Diseases, které je zaměřeno na astma a také na Crohnovu chorobu.

Mezi další velmi uznávané aktivity ESF, a tedy i EMRC patří tzv. vyhledávací či průzkumná pracovní setkání (exploratory workshops), což jsou mítinky poměrně malých vědeckých skupin na nejrůznější výzkumná témata. V roce 2009 financuje ESF celkem 58 takových pracovních setkání, z toho EMRC organizuje devět (témata se týkají obezity, změn mozkové činnosti v dospívání, bolesti a utrpení, vědní politiky ve zdravotnictví, biotechnologií a dalších).

Ještě rozsáhlejší činností ESF než exploratory workshops představují výzkumné sdružovací programy (Research Networking Programmes – RNP). Tradičním RNP je Funkční genomika, o níž se první konference konala v Praze v r. 2003, čtvrtá konference v pořadí bude organizována v r. 2010 v Drážďanech (www.esf.org./ffg) na téma funkční genomika a nemoci. RN programy jsou nově vyhlašovány každý rok a česká výzkumná obec se k nim může přihlásit prostřednictvím Grantové agentury ČR a Akademie věd ČR, neboť členské organizace ESF na tuto aktivitu musejí podstatně přispívat. Kromě Funkční genomiky se ČR zúčastňuje v oblasti medicíny ještě programu REMEDIC, zaměřeného na regenerativní medicínu.

Společné grantové schéma

Neméně významnou aktivitou je program EUROCORES (European Collaborative Research), který byl v poslední době vlajkovou lodí ESF. Jde o společné evropské grantové schéma, velmi prestižní, kde jsou granty financovány jednotlivými členskými organizacemi, v našem případě GA ČR, posuzování návrhů provádí ESF. V rámci EMRC jsme dosud financovali pouze projekt EuroSTELLS, tedy výzkum kmenových buněk ukončený v roce 2008.

Bohužel skutečnost, že administrativu programu včetně posuzování grantů přestala financovat Evropská komise, způsobuje značné finanční nesnáze, jež mohou nakonec vést až k zániku programu. Dva v současnosti navrhované nové projekty EUROCORES, jeden tematicky zaměřený na účinky ochlazování mozku při mozkové mrtvici a druhý na hodnocení rizika technik asistované reprodukce, mají poměrně malou naději na financování. V této souvislosti je třeba poznamenat, že Evropská komise ve spolupráci s Evropskou radou připravuje nový program spolupráce pod názvem Joint Programming.

Program je ve stavu finální přípravy dotazníku pro členské státy Evropské unie o možných návrzích na společná témata výzkumu, má však jeden specifický rys důležitý pro medicínu, a sice skutečnost, že v průběhu francouzského předsednictví v roce 2008 byl nastartován pilotní program společného výzkumu neurodegenerativních onemocnění, specificky Alzheimerovy choroby. Francouzští představitelé intenzivně v přípravě programu pokračují a zástupci České republiky se aktivně účastní přípravných prací. ESF pořádá v poslední době také ve spolupráci s univerzitou v Barceloně vědecké konference na různá témata.

V roce 2009 to budou v oblasti medicíny například konference na téma syntetická biologie, letní škola nanomedicíny, ztráta sluchu a zraku, konference o biobankách a konference na téma globální změny a zdraví. Tyto relativně malé konference co do počtu účastníků se konají v Sant Feliu de Guixols nedaleko Barcelony. ESF uděluje každoročně ve spolupráci s mezinárodní Latsisovou nadací Latsisovu cenu spojenou s odměnou 100 tisíc švýcarských franků. V letošním roce bude udělena vědci či výzkumné skupině působící ve výzkumu na téma The Human Brain – The Human Mind. Podrobné informace o této ceně a o všech zmíněných aktivitách EMRC lze získat na webových stránkách ESF: www.esf.org.

Zdroj: MT