Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Středa 22. září 2021 | Svátek má Darina
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Příroda vstupuje do biochemických laboratoří

Příroda vstupuje do biochemických laboratoří

Medical Tribune 22/2009
17.08.2009 08:31
Zdroj: MT
Autor: Iva Jaklová
Na začátku léta se v Praze konal 34. kongres Federace evropských biochemických společností (FEBS). MT o jeho průběhu již podrobně informovala, nyní přinášíme rozhovor s předsedou organizačního výboru FEBS 2009, prof. MUDr. Tomášem Zimou, DrSc., MBA.


V pořadí 34. kongres FEBS není první, který se v Praze konal. Čím si Praha zasloužila možnost jej uspořádat?

Biochemie, molekulární biologie a lékařská genetika jsou obory mající v České republice mnohaletou tradici a naše výsledky výzkumu v těchto oblastech patří ke konkurenceschopných ve světovém měřítku. V Praze proběhl jeden z prvních kongresů FEBS, a to pátý, konaný v letních měsících roku 1968, bylo na něm přítomno kolem 4 000 účastníků. V roce 1998 se zde konal 14. kongres Světové unie biochemiků, který v té době patřil k největším kongresům konaným v Československu. Před pěti lety jsme předložili návrh s kandidaturou Prahy, aby se zde konal 34. kongres FEBS, a v konkurenci několika evropských měst jsme uspěli.

To znamená, že příprava kongresu vám zabrala více než čtyři roky?

Ano, je to tak. Na přípravě se podílela celá řada pracovníků jak z vysokých škol, lékařských a přírodovědeckých fakult, tak pracovníků Akademie věd ČR. Snažili jsme se postihnout hlavní oblasti biochemie, připravili jsem celkem osm velkých symposií, v nichž bylo celkem 42 bloků.

Kolik vědců se účastnilo letošního kongresu?

Přijelo na něj více než 2 000 odborníků ze 68 zemí všech kontinentů, z nichž více než třetinu tvořili mladí vědci.

Součástí kongresu je i samostatné fórum pro mladé vědce...

V rámci kongresu se konala dvoudenní konference, tzv. Youth Scientific Forum, kde 120 mladých vědců prezentovalo svoje výsledky a zároveň zde zazněly přednášky předních evropských biochemiků. Součástí činnosti FEBS je mimo jiné i systematická podpora mladých vědců. Federace organizuje projekty pro mladé, uděluje několikaleté granty, zajišťuje mladým vědcům působení v prestižních laboratořích v Evropě, pořádá různé vzdělávací kursy, několik z nich se konalo také u nás.

Mohl byste z velkého množství témat vybrat ta nejzásadnější?

Mezi tři základní témata, jimiž jsme chtěli naplnit motto konference "život jsou interakce molekul", patří rostlinná biochemie, na kterou se v poslední době na kongresech CeNS (Center for NanoScience) zapomínalo. Přitom existuje řada špičkových prací od nás i ze zahraničí, které se věnují problematice rostlinných enzymů a hormonů a jejich možného třeba i terapeutického využití. Druhým významným tématem byla oblast moderních technologií. Je to problematika čipů, proteinových čipů, genových čipů, nanotechnologií, jež budou v budoucnu hrát roli nejen v diagnostice a vyšetřování na malé ploše, ale také v transportu léčiv, třeba cytostatik, dovnitř buňky za použití právě nanonosičů. A v neposlední řadě došlo i na oblast vztahu biochemie, molekulární biologie a medicíny, kde byly předneseny např. práce pojednávající o problematice podocytů, nových poznatcích z oblasti diabetu atd. Nejvíce sdělení bylo z oblasti základního výzkumu.

Dokončení na str. B2

Dokončení ze str. B1

V souvislosti s kongresem se hodně hovoří o molekule p53...

Myslím, že se její význam v souvislosti s kongresem FEBS medializoval až příliš, kongres rozhodně nebyl pouze o ní. Je pravda, že zahajovací přednáška prof. Lana se věnovala molekule p53, ovšem důvod byl prostý a logický: prof. Lane, jenž patří mezi velké osobnosti na poli výzkumu buněk nádorového bujení, je jejím objevitelem. U nás se této problematice na špičkové úrovni věnuje prof. Vojtěšek z Brna, který připravil symposium se špičkami v dané oblasti.

Hovořil jste o nových poznatcích z rostlinné biochemie. Znamená její využití v medicíně návrat k přírodě?

Neřekl bych, že jde přímo o návrat k přírodě. Jedná se spíše o hledání látek, které se v přírodě běžně vyskytují, a o jejich možné využití v medicíně a v jiných odvětvích lidské činnosti.

V jakém časovém horizontu se nové poznatky dostanou i do klinické praxe?

Některé jsou využívány již dnes, např. poznatky strukturální biologie využívají některé farmaceutické firmy v oblasti klinického výzkumu. Klinické studie probíhají i v oblasti oxidačního stresu a diabetu, poškození ledvin a dalších témat přednesených na kongresu - léčba nádorů apod. Otázkou melanogeneze se aktivně zabývá pracoviště na naší fakultě již po desetiletí a spolupracuje s řadou předních světových pracovišť. V některých oblastech byly publikovány výsledky, které bylo již možné aplikovat v praxi a vyvozovat z nich další konsekvence, některé klinické studie s novými látkami spatří již brzy světlo světa.

Naproti tomu nelze očekávat, že nové látky např. z rostlinné biochemie budou k dispozici v několika nadcházejících letech. Vývoj léku nebo léčebného postupuje vždy běh na dlouhou trať. Velmi se urychluje diagnostika a klasifikace nádorů pomocí čipů, takže lze předpokládat, že v krátké době bude možno nádor geneticky charakterizovat a případně i popsat rozsah postižené tkáně pomocí molekulárněbiologických technik v průběhu operace či ve velmi krátké době po ní a podle toho volit operační postup a cílenou léčbu. Je možné předpokládat i transport látek s využitím nanonosičů na místa uvnitř buněk.



Copyright © 2000-2021 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky