Přeskočit na obsah

Anatomie kotníku

POHYB V HEZENNÍM KLOUBU

Hlezenní kloub (articulatio talocruralis) zajišťuje pohyblivost nohy při chůzi a zároveň slouží jako opěra lidského těla. V kloubu hlezenním se stýkají kloubní plochy na distálních koncích obou kostí bércových - kosti holenní (tibia) a kosti lýtkové (fíbula) - tvořících jamku kloubu s kladkou kosti hlezenní (talus) tvořící hlavici.

Vzhledem k morfologii vidlice holenní a lýtkové kosti nasedající na kladku talu bývá talokrurální kloub považován za kladkový s osou probíhající zevním a vnitřním kotníkem (malleolus lateralis, malleolus medialis), se šroubovitou kloubní plochou. Kladka hlezenní kosti je vepředu asi o 5 mm širší, proto je kloub stabilnější v dorzální flexi nohy.

Hlezenní kloub umožňuje plantární flexi v rozsahu 30 až 50 stupňů a dorzální flexi (extenzi) v rozsahu 20 až 30 stupňů. Pohyb v hlezenním kloubu je složený - tvarem kloubních ploch je dáno, že při plantární flexi dochází zároveň k inverzi nohy a při dorzální flexi keverzi. Talus se díky šroubovitému tvaru kladky při flexi stáčí do supinace a při extenzi se pohybuje opačně. Každý pohyb v hlezenním kloubu je také provázen rotací bércových kostí, zejména fibuly. Při plantární flexi je kost lýtková tažena vpřed, při dorzální flexi se posunuje dozadu a nahoru. Cílem uvedeného pohybuje stálá obnova polohy zevního kotníku. Kloubje jištěn v relativně stabilní poloze, mění se přitom také šířka vidlice bércových kostí.

Rozsah pohybuvtalokrurálním kloubu je poměrně značný a teoreticky může dosáhnou téměř 90 stupňů. Při chůzi se však tento rozsah plantární a dorzální flexe nevyužívá - běžně se pohybuje mezi 50 až 60 stupni.

KDYŽ SE OBJEVÍ PROBLÉMY S KOTNÍKEM

Nejčastějším zdrojem oslabující bolesti v kotníku je artritida. Z více než 100 typů artritidy jsou následující tři nečastější příčinou poškození kloubu:

* Osteoartritida je nemoc, která spočívá v opotřebení normálně hladkých ploch kloubu. V důsledku toho se kosti třou přímo o sebe, což způsobuje bolest a ztuhlost. Osteoartritida se primárně objevuje u lidí starších 60 let.

* Revmatoidníartritida je systémová nemoc, protože může napadnout jakýkoli kloub v těle. Postihuje ženy častěji než muže a může se objevit u mladých i starých pacientů.

 

Na rozdíl od osteoartritidy způsobuje revmatoidní artritida poškození kloubu silným zánětem. Imunitní systém těla napadá a ničí kloubní nitroblány, které pokrývají kloubní pouzdro, ochrannou chrupavku a povrch kloubu, což způsobuje bolest, otoky, poškození kloubu a ztrátu pohyblivosti.

* Traumatická artritida vzniká v důsledku poškození kloubu při předchozím zranění. Je to třetí nejběžnější forma artritidy. Rovněž má za následek poškození kloubu, bolest a ztrátu pohyblivosti.

 

Když konzervativní metody léčby (léky, fyzioterapie atd.) nepřinesou odpovídající úlevu, může se uvažovat buď o fúzi kotníku, nebo jeho artroplastice. Fúze je tradiční metoda léčby artritidy kotníku. Nicméně v důsledku dlouhodobých škodlivých vlivů, které fúze kotníku může mít na další klouby nohy, může být náhrada kotníku lepší alternativou.

Kotníkový kloub se během procesu opotřebovávání může usadit s chodidlem natočeným dovnitř nebo ven. Většinu těchto deformací lze při operaci opravit, ale primárním účelem náhrady kotníku je úleva od bolesti, která výrazným způsobem snižuje kvalitu života pacienta a je nutné operativně od ní pomoci.

Po náhradě kotníku lze získat pohyblivost, ale ta do určité míry závisí na míře ztuhlosti před operací a na době, kdy byl kloub ztuhlý. Pohyb kotníku po operaci bude obecně podobný pohybu před operací. Pooperační léčba je důležitá a lze ji zahájit brzy po operaci na radu ortopeda.

Zdroj: Medical Tribune

Sdílejte článek

Doporučené