Při léčbě ran nerozhoduje specializace, ale zkušenosti

Jak byste z pohledu organizátora kongresu hodnotil letošní ročník v porovnání s lety předchozími?

Došlo k výraznému nárůstu účastníků. Dostáváme se přes tisíc návštěvníků, což je počet, jímž se u výročních sjezdů svých společností nemohou pochlubit ani mnohem zavedenější odborné společnosti, než je ta naše. Těší mě, že také došlo ke změně profilace návštěvníků, výrazně začal narůstat počet lékařů, takže se blížíme k poměru jedna ku třem při porovnání lékař-sestra. Cenné je také to, že pozorujeme i poměrně velké spektrum lékařů, kteří mají o náš kongres zájem, což kopíruje obecný důraz na multidisciplinární přístup v léčbě chronických ran.

Příjemným překvapením je, že k nám nacházejí cestu jak mladší kolegové, tak starší zkušení lékaři, přijíždějící jednak v roli přednášejících, ale také ze zájmu o vlastní odborný program. Pak se často zapojují i do diskuse, kde mohou být jejich zkušenosti velmi cenné.

Co zmiňujete, jen potvrzuje fakt, že navzdory skutečnosti, že Česká společnost pro léčbu rány ještě neoslavila ani desáté narozeniny, to vypadá, že se její aktivity ubírají tím správným směrem. Přesto nejspíš v souvislosti s ekonomickou krizí možná pociťujete změny v chování sponzorů či dalších organizací a institucí ..

Možná organizátoři některých jiných akcí zaznamenali pokles zájmu o své aktivity. My naštěstí zatím takové problémy nemáme. Díky tomu, že pardubický kongres je největší tuzemskou odbornou akcí věnující se chronickým ranám, vytvořili jsme si se sponzory, kteří v této oblasti působí, velmi dobré vztahy, nemáme přemrštěné nároky, a to se odráží i v jejich zájmu o kongres. Může to souviset také s tím, že v některých oborech je poměrně velká nabídka odborných akcí. Je třeba si uvědomit, že objem finančních prostředků, jež firmy mohou na tyto akce věnovat, je omezený, a proto se pak může podpora výročních kongresů relativně snižovat.

Mohl byste ještě ve stručnosti komentovat odborný program? Podle jakých kritérií jste ho sestavovali?

V prvních ročnících jsme se soustředili převážně na vzájemnou výměnu zkušeností s léčbou jednotlivých typů defektů a jednotlivých druhů terapeutických krytí. Postupně se stále více soustřeďujeme na prezentaci novinek jak v oblasti terapie, tak v poznání patofyziologických zákonitostí, z nichž se dají vyvodit závěry použitelné v praxi. Cenné jsou také přehledové přednášky.

Každým rokem se kongresu účastní zajímaví zahraniční přednášející, patřící ke světové špičce odborníků zabývajících se léčbou ran. V letošním roce jsme mezi nimi mohli přivítat významného hosta, předsedu vzdělávacího výboru Světové unie společností pro léčbu rány, profesora Garyho Sibbalda z Wound

Dokončení na str. C3

Healing Clinic v kanadském Torontu. Ten se v roli přednášejícího soustředil na problematiku bolesti u nemocných s chronickými defekty a na to, jak bolest ovlivňuje proces hojení ran.

Nestává se, že by představitelé světových odborných organizací navštěvovali naše národní kongresy. Jak se vám podařilo dosáhnout takového úspěchu?

Potkal jsem se s panem profesorem Sibbaldem před časem v Praze na odborné konferenci, již pořádala firma Mölnycke na téma bolest při léčbě ran, a měl jsem možnost ho pozvat za ČSLR na kongres do Pardubic. Kupodivu se nezdráhal a také společnost Mölnycke souhlasila, že pomůže se zajištěním jeho cesty. Díky tomu a dalším dobrým přednášejícím se tak podařilo sestavit velice kvalitní blok o bolesti při léčbě ran. Pan profesor byl příjemně překvapen vysokou úrovní kongresu a líbily se mu také historické památky, které v Pardubicích navštívil. Jediné, na co nebyl připraven, byla skutečnost, že v Pardubicích bude více sněhu než v Kanadě

V˙mnoha vystoupeních na kongresu i v kuloárech zaznívá potřeba mezioborové spolupráce. Ta se objevuje i v podtitulu vašeho kongresu. Myslíte, že už se stává v každodenní praxi realitou nebo spíše pořád zůstává do jisté míry nesplněným přáním?

Předně, kdo se věnuje léčbě rány, musí mít kolem sebe schopné spolupracovníky. Součástí tohoto týmu je vždy sestra, lékař určitého oboru a eventuálně další odborníci ke konzultacím. Mezioborová spolupráce je už nastartována i v běžné praxi u dobrých ambulancí i v zdravotnických lůžkových zařízeních.

V souvislosti s očekávanými restrikcemi zdravotních pojišťoven by v blízké budoucnosti mohly nastat určité problémy ve vzájemné kooperaci ve vykazování různých výkonů odborníky různých specializací. Pak se bude třeba podrobněji bavit také o kompetencích v procesu managementu chronické rány. Zastávám názor, že by měla platit zásada, že rány by měl léčit ten, kdo je léčit umí a je schopen komplexního pohledu na ránu, bez ohledu na specializaci.

Ruku v ruce s kompetencemi jdou i finanční limitace. Už dnes je jedním z palčivých problémů, s nímž se musíte v praxi potýkat, nutnost schvalování použití moderních krycích prostředků revizními lékaři. Máte osobně nějaký recept, jak by se tento problém dal řešit?

Podrobné podklady pro změnu zákona včetně změn struktury sazebníku výkonů, který nutnost konzultace s revizním lékařem v současnosti nařizuje, jsme již před časem vypracovali. Ministerstvo zdravotnictví připravovalo a možná stále připravuje nový zákon o veřejném zdravotním pojištění, jehož jednou součástí jsou, stejně jako ve stávajícím zákoně č. 48/1997 Sb., v platném znění, i pravidla pro úhradu zdravotních prostředků.

Již před rokem a půl se podařilo v krátké době vytvořit i návrh pravidel pro úhradu tzv. moderních krycích prostředků tak, aby odpovídal skutečným potřebám a ekonomickému náhledu, aby instituce revizního lékaře byla zrušena, protože nemá svou logiku a její využití k úsporám nevede. Vznikl konsensus mezi odbornými společnostmi a VZP. Bohužel zatím chybí politická vůle tento zákon prosadit nebo spíše mají naši politici jiné starosti. Přitom návrh změn nepovede k nárůstu výdajů, ty by měly zůstat na současné úrovni. Zato by se zrychlila a zkvalitnila péče o pacienty trpící chronickými ranami. Výsledkem by byl větší komfort jak pro nemocného, tak pro ošetřující personál.

Zdroj: Medical Tribune