Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Čtvrtek 04. březen 2021 | Svátek má Stela

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Zdravotnický systém nelze reformovat ve smyslu „trh nebo stát“

Zdravotnický systém nelze reformovat ve smyslu „trh nebo stát“

06.05.2010 07:49
Zdroj: www.tribune.cz
Autor: Hana Brixi
"Mezinárodní praxe potvrzuje, že ani trh ani stát ve zdravotnictví samy o sobě nefungují. Trh bez efektivní regulace a dohledu je pro pacienta i pro společnost katastrofou. Zájem pacienta se ztrácí i v tržním zdravotnictví i ve zdravotnictví, které je plně v rukou státu," píše pro Medical Tribune Hana Brixi, která pracuje pro Světovou banku a je poradkyní Světové zdravotnické organizace. Další díl série článků na téma reforma zdravontictví...

1. část - Reformy k záchraně zdravotnictví - ZDE

Podobně jako na finančním trhu, také ve zdravotnictví může docházet ke hromadění rizik. A tato rizika mohou mít katastrofální dopad – například v podobě epidemie smrtelných chorob. Nadměrné předepisování a často nesprávné užívání antibiotik či nejnovějších silných léků v posledních letech přispívá k výskytu rezistentních kmenů virů a bakterií. Některé extrémně rezistentní kmeny smrtelných chorob, jako jsou třeba tuberkulóza a malárie, se stávají globálním nebezpečím pro veřejné zdraví (rizikem, které nutí vlády přispívat na farmaceutický výzkum a které napomáhá ziskům farmaceutických firem).
Katastrofální může být také dopad špatně regulovaných tržních sil ve zdravotnictví na veřejné finance. Například rychlý růst a podceňování prevence a včasné léčby chronických onemocnění vyžadují rostoucí objemy nákladné léčby a rostoucí výdaje na zdravotnictví.

Poněkud paradoxně, čím větší prostor majítržní síly ve zdravotnímsystému, tím více nepostradatelná a obtížná je regulatorní funkce a dohled státu. Když se v nedostatečně řízeném tržním prostředí snaží dosáhnout zisku zdravotní personál, který je placen na základě výkonů, málokdo nabídne pacientovi levnou účinnou léčbu a prevenci.

Drahých testů, zákroků a léků však pacient dostane tolik, kolik unese jeho tělo a peněženka. Pacient se může těžko bránit a něco výrazně změnit tím, že si „vybere“. To by nejdřív musel sám vystudovat medicínu nejlépe i s potřebnou specializací. Nejeden praktický lékař či specialista se přizná, že si netroufá udělat rozhodnutí ve věcech léčby mimo vlastní obor. Jak se tedy může kvalifikovaně rozhodnout pacient?

Pokud bez efektivnístátní regulace a dohledu o zisk usiluje pojišťovna, může být situace ještěhorší. Zdravotníci budou obcházet omezení kladená pojišťovnami, pojišťovny se budou snažit plnit své cíle na omezení výdajů a tedy rozsahu poskytované léčby. Např. v amerických soukromých zdravotních pojišťovnách musí úředníci plnit každý měsíc kvóty zamítnutých zákroků a péče. Za překonání kvóty (tedy odmítnutí většího objemu požadované péče) nabízejí zaměstnancům prémie.

Zdravotnickou reformu tedy nelze řešit na úrovni ideologické nebo politické debaty o modelech zdravotnictví – debaty ve smyslu „trh nebo stát“. Už vůbec nemá smysl zatahovat veřejnost do bezvýchodných debat na otázky, na které správná odpověď buď neexistuje nebo závisí na odborné analýze.

    • Například otázka kolik máme mít pojišťoven je méně důležitá než systémová řešení, která zaměří činnost pojišťoven na zájem občanů a přiměřenost a účinnost péče.
    • Vytvořit z pojišťoven soukromé akciové společnosti? Motiv zisku nenasměruje zdravotní pojišťovny ve prospěch nemocných a bez vhodných regulací a dohledu může provoz soukromých akciových pojišťoven spotřebovat až polovinu jejich příjmů, jak ukazuje zkušenost USA (jinde jsou soukromé pojišťovny přísně regulovanými neziskovými subjekty).
    • Privatizace a konkurence nemocnic? Lidé si těžko vybírají bez znalosti, jakou péči potřebují, a bez věrohodných informací o její kvalitě a cenách v různých zařízeních. V akutních případech na výběr není čas.
    • Zavést poplatky? Spoluúčast se mezinárodně pokládá za důležitý nástroj racionalizace poptávky po péči. Bez odpovídajícího vymezení standardní péče, bez výjimek pro chudé a přiměřeného zastropování osobních výdajů na standardní péči, bez zvýhodnění včasné levné a účinné léčby a bez možnosti připojištění na nadstandardní péči může mít zavádění poplatků nežádoucí dopad.

Podobně jako na finančním trhu je třeba uvažovat o tržních silách a úloze státu ve zdravotnictví pragmaticky. Tržní mechanismy samozřejmě mají své důležité místo i ve zdravotním sektoru. Zdravotnictví je však mnohem komplexnější a informačně náročnější než běžné hospodářské sektory.

Vytvoření vhodného regulatorního rámce je technicky obtížné. Nesnadné je také vytvoření systému odměňování, který by usměrnil chování lékařů, plátců (jako jsou např. zdravotní pojišťovny) a pacientů směrem klepšímu zdraví. Zkušenosti ukazují, že obtížné je také zajištění nezávislosti dohledu, což někdy souvisí s politickou praxí.

Předmětem debaty o reformách zdravotnictví tedy musí být tyto základní otázky: Co přesně má být úlohou a zodpovědností státu?

A co přesně má být přenecháno trhu? Jakými konkrétními finančními a institucionálními mechanismy je možno usměrňovat chování účastníků ve zdravotnickém systému tak, aby zájem pacienta byl na prvním místě a náklady pod kontrolou?



Copyright © 2000-2021 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky