Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Středa 17. leden 2018 | Svátek má Drahoslav
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Registr AHEAD mapuje srdeční selhání

Registr AHEAD mapuje srdeční selhání

Medical Tribune 14/2010
07.06.2010 07:04
Zdroj: Medical Tribune
Autor: Špinar J, Pařenica J, Miklík R, Ludka O, Felšoci M, Dušek L*, Tomčíková D*: v zastoupení řešitelů registru AHEAD. Interní kardiologická klinika, FN Brno a Lékařská fakulta MU Brno * Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity, Brno
Registr AHEAD je registr České kardiologické společnosti a zkratka AHEAD znamená Acute HEArt database, jde tedy o registr nemocných hospitalizovaných s akutním srdečním selháním. Jeho význam je dán jednak povahou sledovaného fenoménu a cíli, jež si klade, jednak počtem nemocných.

Na registru AHEAD participuje několik fakultních nemocnic a nemocnic s 24hodinovou službou pro direktní angioplastiku, ale současně i několik okresních nemocnic. Začátek registru se pojí s červnem 2006, kdy získal podporu České kardiologické společnosti a v roce 2009 získal i podporu grantové agentury ministerstva zdravotnictví.

V současné době je to největší databáze akutního srdečního selhání v Evropě a zahrnuje téměř 3 000 nemocných. Projekt je kompletně veden přes internet, webové stránky spravuje Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity a je přístupný na stránkách www.ahead.registry.cz. Cílem registru je především co nejlépe popsat akutní srdeční selhání.

Tento klinický syndrom byl dlouhou dobu opomíjen a teprve posledních pět let se na něj zaměřila pozornost kardiologické veřejnosti. Je to syndrom, který má mnohonásobně horší prognózu než nekomplikovaný infarkt myokardu, ale je to samozřejmě i syndrom, jenž může být akutní koronární příhodou způsoben. My sledujeme především krátkodobou prognózu, tedy nemocniční mortalitu, a s pomocí ÚZIS pak i dlouhodobou prognózu, takže u některých nemocných jde již o tříleté sledování. Každoročně provádíme k 30. listopadu analýzu hospitalizační úmrtnosti a v květnu dalšího roku pak získáme z ÚZIS data o dlouhodobé prognóze, takže v současnosti máme kompletní data s hospitalizační mortalitou od 2 742 nemocných hospitalizovaných do 30. 11. 2009.

Průměrná délka hospitalizace je sedm dní, z čehož úmrtnost je především v prvních dnech, takže průměrná délka hospitalizace zemřelých je dva dny a propuštěných domů osm dní. Z grafu na následující straně je patrné, že akutní koronární syndrom je příčinou hospitalizace v 1/3 případů a chronická ischemická choroba srdeční v dalších 20 procentech. Nejvyšší mortalitu má kardiogenní šok, překvapivě vysokou mortalitou je zatížena i plicní embolie, je-li provázena srdečním selháním, naopak např. hypertenzní krize i se srdečním selháním má relativně dobrou prognózu.

Velmi zajímavý je prognostický význam krevního tlaku (TK) při přijetí, jejž jsme nazvali Blood pressure paradox, protože je přesně opačný, než je udáván v Doporučeních pro diagnostiku a léčbu hypertenze u populace. Pacienti s TKs < 120 mm Hg mají mortalitu 18,9 % (RR = 2,98, p < 0,001), TKs 121 až 149 mm Hg 6,5 % (RR = 0,54, p < 0,001), TKs 141 až 160 mm Hg 6,7 % (RR = 0,57, p = 0,001) a s TKs > 160 mm Hg 5,1 % (RR = 0,41, p = 0,001). Pacienti s TKd < 80 mm Hg mají mortalitu 14,6 % (RR = 3,01, p < 0,001), 81 až 90 mm Hg 6,3 % (RR = 0,53, p < 0,001), 91 až 100 mm Hg 3,9 % (RR = 0,34, p < 0,001) a s TKd > 100 mm Hg 3,4 % (RR = 0,29, p < 0,001). Normotenzní pacienti při přijetí mají mortalitu 16,4 % (RR = 2,89, p < 0,001), hypertenzní pacienti 4,6 % (RR = 0,31, p < 0,001) a pacienti s izolovanou systolickou hypertenzí 8,8 procenta.

Z dalších zajímavých nálezů jsou především významné rozdíly mezi muži a ženami. Průměrný věk žen při hospitalizaci je 74,9 + 11,5 let, průměrný věk mužů 68,2 + 12,3 let (p < 0,001). Průměrný body mass index žen je 27,8, mužů 28,8 (p = 0,007), muži jsou tedy mladší a obéznější. Průměrný krevní tlak žen při přijetí je 140,7/79,1 mm Hg a mužů 130,0/79,3, znamená to tedy, že ženy mají o 10 mm Hg vyšší systolický krevní tlak, ale diastolický krevní tlak mají naprosto shodný, u žen je taktéž statisticky významně vyšší výskyt izolované systolické hypertenze. Průměrná ejekční frakce žen je 42,8 + 10,2 % a mužů 35,6 + 9,6 % (p < 0,001), ženy tedy mají mnohem častěji zachovalou dobrou systolickou funkci levé komory, což všechno dává dohromady výsledek, že ženy jsou častěji starší se systolickou hypertenzí a diastolickým srdečním selháním. Základní rozdíly v biochemických parametrech ukazuje tabulka. Jasný je především rozdíl v horších renálních funkcích mužů a naopak v častější anémii u žen. Průměrná délka hospitalizace byla 9,0 dne u žen a 9,1 dne u mužů (p = ns) a hospitalizační mortalita 11,1 % u žen 12,0 % u mužů (p = ns).

Naše data jsme porovnali s výsledky velkých světových registrů, jako např. ADHERE (USA), European Heart Failure Survey (EHFS II - Evropská unie), DIAMOND (Skandinávie), OPTIMIZE HF (USA), a dospěli jsme k následujícím obecným závěrům.

Pacienti s akutním srdečním selháním v Evropě jsou častěji muži (60 : 40), ve Spojených státech amerických je tento poměr 50 : 50. Ve všech registrech jsou ženy asi o šest let starší než muži, jejich průměrný věk je 73 až 75 let, zatímco u mužů 68 až 70 let. Ženy mají při přijetí vyšší systolický krevní tlak, v průměru kolem 140 mm Hg, muži 130 mm Hg a neliší se diastolický krevní tlak podle pohlaví, průměrný diastolický krevní tlak je kolem 80 mm Hg u obou pohlaví. Srdeční selhání s dobrou systolickou funkcí levé komory je častější u žen, kdy průměrná ejekční frakce je lehce nad 40 %, zatímco u mužů lehce pod 40 %, znamená to tedy, že asi 50 % všech nemocných s akutním srdečním selháním má ejekční frakci > 40 procent. Muži mají častěji doprovodné plicní onemocnění, ženy anémii.

Ženy jsou léčeny méně agresivně, neliší se podání diuretik, liší se však podání vasopresorů a levosimendanu. Přes tyto rozdíly se neliší délka hospitalizace, nemocniční ani dlouhodobá mortalita, pokud jsou však údaje adjustovány na věk, prognóza žen je pak lehce lepší než prognóza mužů.



Dokončení na str. C4

Registr AHEAD byl v roce 2010 zařazen do sekce HOTlines na Evropském kongresu srdečního selhání v Berlíně na začátku června a na konci srpna budeme mít dvě prezentace na Evropském kardiologickém kongresu ve Stockholmu a samozřejmě průběžné výsledky přednášíme opakovaně na našich národních kongresech.

Poděkování patří všem centrům, která se registru účastní, jejich seznam naleznete na webových stránkách www.ahead.registry.cz; především pak těm nejaktivnějším, kam patří FN Brno (Pařenica, Miklík, Felšoci), FNUSA Brno (Vítovec, Špinarová, Mikušová, Žídová), FN Královské Vinohrady (Widimský), VFN Praha (Linhart, Bělohlávek) a Frýdek-Místek (Zeman), ale i kolegům ze Zlína, Olomouce, Znojma, Havlíčkova Brodu, Čáslavi či IKEM Praha.



Copyright © 2000-2018 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky