Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Čtvrtek 04. březen 2021 | Svátek má Stela
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Personalizovaná medicína v kontextu života a „hyperprotektivní“ rodiny

Personalizovaná medicína v kontextu života a „hyperprotektivní“ rodiny

Medical Tribune 23/2010
17.10.2010 19:21
Zdroj: Medical Tribune
Autor: MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc.
Medicína a zvláště léčení v kontextu života patří k nejsložitějším a nejsubtilnějším atributům zdravotnické praxe. Úspěch v této sféře vyžaduje nejen přiměřené znalosti, ale také životní zkušenost, empatii a intuici, tedy obtížně uchopitelné esence, které vytvářejí ono pověstné, byť sporně existující ars medica, umění lékařské...

Jedním z nejzávažnějších prvků tzv. dehumanizace medicíny je nesoulad mezi hodnocením a prioritami pacienta a zdravotníků, především ve smyslu zachování či naopak narušení osobní identity, životního příběhu, sociálních rolí. Zřejmě především na tyto problémy je zacílen koncept personalizované medicíny.

Jde o víc než o respektování biologických charakteristik - věku, hmotnosti oněch renálních funkcí, jimiž argumentují kritici personalizované medicíny, když tvrdí, že jde o humbuk a samolibé zviditelňování, neboť každý lékař přeci vždycky volí vhodný postup individuálně podle pacienta. Podle biologického pacienta ano, ne vždy však podle jeho osobnosti, podle jeho životního kontextu.

Pohybujeme se na samé hranici etiky a přitom v centru každodenní praxe, když uvažujeme o tom, zda vůbec a jak moc smějí sociální okolnosti, nejen ekonomické meze možného, ovlivňovat naši léčbu. Jistě nelze akceptovat přání rodiny typu "doktore, zahubte imobilní babičku, její stonání není k ničemu a už nám všem i sama sobě leze na nervy".

Ale co opačné přání "doktore, nenechávejte ještě umřít maminku, i když trpí pokročilou demencí, pro mne je stále důležitá, neumím si představit, že už tady nikde nebude, a podívejte, vždyť netrpí a někdy se spokojeně usmívá". Máme se nechat ovlivnit a měnit přístup podle toho, jestli pacient přímluvce má nebo nemá, či výstižněji, zda pro někoho něco znamená či pro nikoho nic neznamená, nikomu vlastně neumírá a nebude scházet?

Lze eticky a právně připustit, že pokročile dementní nepohyblivé pacientce s poruchou polykání nezavedeme - v souladu s mezinárodními doporučeními - tzv. PEG pro "umělou" výživu, ale identické pacientce s přímluvnou rodinou tento PEG zavedeme a "umělou" výživou budeme zadržovat smrt?

Jsou tzv. hyperprotektivní rodiny, tedy ty, které bojují za své členy, chrání je nad rámec obvyklého rodinného zájmu v dané společnosti, patologické, nebo obdivuhodně vznešené? Nehledě k tomu se i lékaři liší v míře úpornosti či redukce léčby, takže tzv. hyperprotektivní, šílená rodina se může ukázat z pohledu jiného zdravotnického pracoviště jako rozumně záchranná.

Jsou tzv. hyperprotektivní rodiny psychicky nevyzrálé, nesmířené se smrtelností, nakročené k obludnostem typu Hitchcockova hororu Psycho, nebo mají na své postoje přirozené právo? Leckdy to vypadá, že z pohledu zdravotníků normální rodiny neexistují - jedny se svých chorých příbuzných odporně zbavují odkládáním do ústavů, druhé je šíleně nenechají v klidu zemřít - kritériem je ovšem subjektivní názor a zhusta potřeba zdravotníků. Protekcionistický význam rodiny je ve zdravotní péči mimořádný, včetně modulace odborných postupů.

Má a smí tomu tak být a jde o strach zdravotníků z odvety, nebo o léčení v kontextu životní situace - v opačném případě o příkladnou zásadovost, nebo o bezohlednou necitlivost?

Nebo lze dokonce říci, že subjektem léčení, jakousi léčebnou jednotkou, není jen sám pacient, ale celá jeho rodina, takže léčení musí brát ohled nejen na nemocného, ale také na jeho blízké příbuzné?

Zcela konkrétně by mne zajímal názor odborné veřejnosti na zohlednění postoje rodiny při zavádění PEG pokročile dementním lidem - tedy na význam toho, že jeden těžce nemocný pro někoho něco znamená, zatímco jiný obdobně (biologicky "identicky") nemocný pro nikoho na světě nic neznamená, pro lékařské rozhodování o léčbě včetně paliativní péče.

MUDr. Zdeněk Kalvach, Medical Tribune



Copyright © 2000-2021 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky