Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Neděle 26. leden 2020 | Svátek má Zora
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Stane se vitamin D „všelékem“?

Stane se vitamin D „všelékem“?

Medical Tribune 27/2010
20.11.2010 22:52
Zdroj: Medical Tribune
Autor: MUDr. Veronika Cirmanová
Vitamin D prochází na začátku 21. století renesancí. Rostoucí zájem vědců o něj vyvolaly především výsledky rozsáhlých epidemiologických studií, které potvrdily jeho nedostatek v celosvětové populaci vzhledem k zásadní změně životního stylu spojené s urbanizací světa a nutností ochrany před UV zářením. Alarmující je především rostoucí počet případů rachitidy u dětí i ve vyspělých zemích USA a Evropy. Dalšími důvody zájmu jsou výsledky nejnovějších výzkumů, dokazujících kauzální vztahy mezi saturací organismu vitaminem D a rozvojem autoimunitních a civilizačních chorob díky jeho imunomodulačním, antiproliferativním a prodiferenciačním účinkům.


V poslední době odborníci intenzivně zkoumají především vliv saturace vitaminem D ve vztahu ke snížení inzulinové rezistence u diabetu a metabolického syndromu, ke snížení krevního tlaku a jeho protektivního působení na kardiovaskulární systém, nadějné se jeví i jeho pozitivní protinádorové účinky. Poslední studie potvrdily také velice úzkou vazbu mezi vitaminem D v organismu a výskytem roztroušené sklerózy a psoriázy.

Současně probíhají studie vlivu vitaminu D také u dalších autoimunitních chorob. Úvodem je dobré připomenout, že vitamin D ve skutečnosti není vitamin, ale steroidní hormon.

Má dvě základní neaktivní formy: vitamin D2 (ergokalciferol) z rostlinných zdrojů a vitamin D3 (cholekalciferol) ze živočišných zdrojů (především tučné ryby - losos, makrela, játra a vaječný žloutek). Cholekalciferol je až čtyřikrát účinnější než ergokalciferol. Hlavním zdrojem vitaminu D pro člověka je jeho endogenní syntéza.

Kalcitriol, aktivní metabolit vitaminu D, vzniká hlavně v ledvinách (viz rámeček), ale také lokálně, v různých buňkách a tkáních, např. v makrofázích, některých typech B- a T-lymfocytů, rovněž v placentě a keratinocytech. Nově objevená místa tvorby a lokálního působení kalcitriolu jsou vlasové folikuly, ostrůvkové buňky pankreatu, buňky endotelu a hladké svaloviny cévní stěny, lymfatické uzliny, dřeň nadledvin, tlusté střevo, mozek, epiteliální buňky prostaty a mléčné žlázy.

Kalcitropní a extraskeletální účinky vitaminu D

Kalcitriol se společně s parathormonem a kalcitoninem podílí na kalcitropní regulaci v rovině systémové, oběhové a buněčné. Jde o složitý, vzájemně propojený mechanismus, dobře probádaný v posledních letech. Dostatek kalcitriolu je v období vývoje nezbytný pro růst kostí do délky. V epifyzárních štěrbinách se účastní fáze mineralizace chrupavky a diferenciace novotvořené kostní tkáně. V období fetálním a kojeneckém se jeví jako jeden z nejdůležitějších faktorů nejen úspěšného růstu, ale i predikce budoucí kvality kostí.

Kalcitriol je významný i pro celoživotní proces remodelace kostní tkáně sledující dvě základní funkce: obnovu skeletu a homeostázu kalcia. Přehled kalcitropních účinků znázorňuje tab. 1.

V posledních letech je věnována velká pozornost nonkalcemickým účinkům vitaminu D zprostředkovaným jeho receptorem (VDR), který se kromě orgánů zapojených do kalciofosfátové homeostázy nachází i v dalších buňkách. Přehled nonkalcemických účinků vitaminu D shrnuje tab. 2.


Vliv vitaminu D na imunitní systém

Kalcitriol má významné imunomodulační a imonoregulační účinky. Může zasahovat do imunitního systému na více úrovních (inhibuje proliferaci T-lymfocytů potlačením G-fáze buněčného cyklu, snižuje tvorbu cytosinů, brání prezentaci antigenu, stimuluje vrozené imunitní odpovědi a indukuje diferenciaci promyelocytů na monocyty a makrofágy).

Makrofágy schopné vlastní produkce kalcitriolu sehrávají významnou roli v dějích nespecifické imunitní odpovědi. Také ostatní imunokompetentní buňky jsou vybaveny VDR. Nejvyšší koncentrace je v kmenových buňkách thymu a ve zralých T CD8 lymfocytech. Kalcitriol se přes antigen prezentující buňku a přímým vlivem na T-lymfocyty podílí na tvorbě ochranných cytokinů, má stimulující vliv na tvorbu TGFß-1 (transforming growth factor) a interleukinu 4 (IL-4), které mohou suprimovat prozánětlivou T-buňkami zprostředkovanou aktivitu.

Experimentální studie na animálních modelech dokládají schopnost kalcitriolu zabránit vzniku nebo suprimovat průběh autoimunitní encefalomyelitidy, revmatoidní artritidy, systémového lupus erythematodes, diabetu 1. typu a nespecifických střevních zánětů (IBD). Významnou roli může kalcitriol sehrát také v transplantologii díky stimulaci T-supresorových buněk, které udržují imunotoleranci.

Přítomnost VDR v keratinocytech vedla také k testování účinku lokálního působení kalcitriolu v léčbě psoriázy. Uměle připravený analog, 1?,24-(OH)2D3, tacalcitol, má ještě vyšší afinitu k VDR. Díky této vazbě je inhibována proliferace keratinocytů a vyvolána jejich terminální diferenciace. Při dodržení aplikačních postupů nebylo pozorováno narušení kalciové homeostázy.

Vitamin D, autoimunitní choroby a inzulinová rezistence

Zvýšený výskyt diabetu 1. typu v Evropě a USA, podobně jako narůstající prevalence sclerosis multiplex a revmatoidní artritidy v zemích vzdálenějších od rovníku, vedl k epidemiologickému výzkumu vztahů mezi zeměpisnou polohou, klimatem a autoimunitními chorobami. Souvislost mezi UV radiací, koncentrací vitaminu D a výsledky fotoimunologických výzkumů byla opakovaně potvrzena.

Deficit vitaminu D v prvních měsících života po narození a polymorfismus genu pro VDR se zdají být rizikovými faktory vzniku diabetu 1. typu. Vysvětluje se to mechanismem represe cytokinů a ovlivněním funkcí T-lymfocytů. Suplementace vitaminu D v intrauterinním období je důležitější než po narození ve vztahu k možnému vzniku nebo prevenci inzulin-dependentního diabetu v rizikových rodinách. Hypotetický vztah vitaminu D k diabetu se z části opírá o přítomnost 1?-hydroxylázy v pankreatických buňkách.

Jasnější je vztah kalcitriolu k diabetu 2. typu. Hypovitaminóza D je spojena s dysfunkcí beta-buněk pankreatu a s inzulinovou rezistencí, které se po léčbě zlepšují. Výsledky několika studií ukazují nízkou koncentraci kalcidiolu až u 70 % diabetiků 2. typu. Po měsíčním podávání cholekalciferolu se normalizovala koncentrace kalcidiolu a souběžně došlo ke snížení inzulinové rezistence a ke vzestupu 1. fáze sekrece inzulinu při intravenózním glukózovém tolerančním testu.

Díky svým komplexním účinkům je deficit vitaminu D řazen i mezi rizikové faktory rozvoje metabolického syndromu. Omezená dostupnost kalcitriolu v prenatálním období může přispívat k nízké porodní hmotnosti a k programování budoucí funkce beta-buněk pankreatu.

Hypovitaminóza D je v současné době jedním z nejvíce studovaných rizikových faktorů zevního prostředí pro roztroušenou sklerózu (RS) a je potenciálně nejslibnější z hlediska nových klinických možností.

Výsledky posledních studií by mohly být okamžitě použity v léčbě pacientů s RS. Vitamin D má imunomodulační vliv na CNS.

V animálních modelech vitamin D zabraňuje jak vzniku autoimunitní encefalomyelitidy, tak i zlepšuje její průběh. Epidemiologické studie opakovaně potvrdily nedostatek vitaminu D u populace žijící ve větší zeměpisné šířce ve vztahu k vyššímu riziku rozvoje RS. Ve většině členských států EU mají pacienti nízké sérové koncentrace vitaminu D ve srovnání s mezinárodní doporučenou normou. Výsledky II. fáze klinických výzkumů potvrzují nedostatek vitaminů D u pacientů s RS. Z lékařského hlediska by dostatečná suplementace vitamin D u pacientů s RS byla jistě neurologicky prospěšná. Vitaminu D se tak otevírají nové terapeutické možnosti.

Vitamin D a CNS

Receptory vitaminu D jsou přítomné také v mozku. Kalcitriol je významným induktorem tvorby nervového růstového faktoru, účastní se proliferace, diferenciace a migrace neuronů. Spolu s thyreoidálními hormony a IGF I tak představuje významný regulační faktor embryogeneze a dalšího fetálního a raně postnatálního vývoje CNS. V průběhu života je pak spojován s detoxikačními účinky v CNS. Podle pozorování na animálních modelech se vitamin D chová mimo jiné i jako neurosteroid s přímým účinkem na buňky CNS. Nedostatek vitaminu D je tak pravděpodobně rizikovým faktorem pro vznik neuropsychiatrických chorob.

Vliv vitaminu D na svaly a kardiovaskulární systém

Svalová slabost je záludným dopadem nedostatečné saturace vitaminem D, který může vést až ke ztrátě svalových vláken II. typu a přispívat k atrofii proximálních svalových pletenců. Zvyšuje se riziko pádů, instability a následných fraktur především u seniorů, více u žen. Normalizace snížené koncentrace kalcidiolu signifikantně zvyšuje svalovou sílu a výkon.

Nedostatek vitaminu D omezuje vstřebávání kalcia, a přispívá tak ke zvýšení sekrece PTH. Sekundární hyperparathyreosa může být provázena vzestupem krevního tlaku. Suplementace chybějícího vitaminu D přispívá ke snížení krevního tlaku u již existující hypertenze. Kalcitriol je negativním endokrinním regulátorem renin-angiotensinového systému (RAS), protože tlumí biosyntézu reninu (Li 2004).

Potlačení reninové suprese je nezávislé na faktorech kalciové homeostázy, na volumových a iontových mechanismech, ani nesouvisí zpětnovazebně s koncentrací angiotensinu II. Očekává se, že analoga kalcidiolu s omezeným vlivem na kalciotropní rovnováhu se stanou novou perspektivní skupinou hypotenzivních léčiv.

Nízká saturace organismu vitaminem D může být faktorem přispívajícím k patogenezi chronického kongestivního srdečního selhávání. Příčinnou roli u kardiovaskulárních chorob může v souvislosti s vitaminem D sehrát i koncentrace C-reaktivního proteinu (CRP). V rutinní diagnostice ICHS představuje zvýšená koncentrace CRP negativní prognózu. Vyšší koncentrace CRP byla pozorována u D vitamin deficitních zdravých lidí a po saturaci cholekalciferolem se snížila k normě.

U kriticky nemocných a současně D vitamin deficitních pacientů se po podání 500 IU cholekalciferolu snížila nejen koncentrace CRP o více než 25 %, ale i koncentrace nežádoucího interleukinu 6 (IL-6).

VDR je přítomen také v kožních kapilárách, v buňkách endotelu a hladké svaloviny cévní stěny, kde se též tvoří 1?-hydroxyláza. Kalcitriol vzniklý v těchto strukturách stimuluje produkci vaskulárního endoteliálního růstového faktoru, myosinu, elastinu a kolagenu I. typu.

Kromě genomového působení má kalcitriol po vazbě na membránový receptor v cévách i jiné rychlé účinky. Zvyšuje intracelulární kalcium a aktivuje mechanismy spoluregulující cévní tonus. Tento efekt se může promítnout do léčby některých typů migrén. Kalcitriol je důležitý pro vývoj a udržení zdravé a funkční cévní stěny.

Protinádorové účinky vitaminu D

Kalcitriol inhibuje buněčný cyklus a tím proliferaci mnoha buněčných typů včetně lymfocytů. Po kontaktu s VDR se v dané buňce utlumí aktivita proteinkináz, proliferační pochody jsou vystřídány diferenciačními a v nádorových buňkách dochází k apoptóze.

Byl nalezen významný vztah mezi nedostatečnou expozicí slunečnímu záření a zvýšeným výskytem karcinomu močového měchýře, ledvin, těla děložního, jícnu, žaludku, pankreatu a konečníku. U řady jiných tumorů dostatek vitaminu D zvyšuje šanci na přežívání, např. u kožního melanomu, Hodgkinova lymfomu a karcinomu plic a navíc se zjistilo, že vitamin D pozitivně ovlivňuje již prekancerózy.

___________________________________________________________________________________________________

Syntéza vitaminu D u člověka

Člověk si více než 90 % potřebného množství vitaminu D tvoří v kůži. Po expozici kůže slunečnímu záření o vlnové délce 290 až 315 nm (UVB záření) dojde ke konverzi provitaminu D3 na previtamin D3. Ten spontánně isomerizuje na vitamin D3 - cholekalciferol. Množství vzniklého cholekalciferolu závisí na ozářené ploše, délce a intenzitě UVB expozice, schopnosti průniku záření atmosférou i horními vrstvami epidermálních buněk a na množství substrátu v kůži. V˙krvi je cholekalciferol transportován ve vazbě na plazmatické proteiny do jater, kde probíhá první hydroxylace na 25-(OH) vitamin D - kalcidiol.

Kalcidiol je ukazatelem saturace organismu vitaminem D. Tvorba kalcidiolu v játrech je přímo úměrná nabídce provitaminu. Při nadměrné expozici UVB záření dochází k přesmyku na neúčinné metabolity, proto se sluněním nelze vitaminem D intoxikovat. Biologický poločas kalcidiolu je přibližně dva měsíce, plazmatický poločas 10 až 21 dní. Hydroxylací kalcidiolu ve vnitřní mitochondriální membráně buněk proximálních tubulů ledvin vzniká 1,25-(OH)2 kalciferol - kalcitriol - aktivní metabolit vitaminu D, který má systémovou úlohu.

Koncentrace cirkulujícího kalcitriolu je také měřitelná, dosahuje však řádově nižších hodnot a kolísá v malém rozmezí. Renální syntéza kalcitriolu je přísně regulována v závislosti na koncentraci plazmatického kalcia prostřednictvím parathormu (PTH). Pro hydroxylaci 25(OH) vitaminu D na kalcitriol v ledvinách je také třeba dostatek vitaminu C.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky